A. Jodorowsky & Dongzi Liu – Královská krev: Svatokrádežná svatba

V posledních letech se již stalo takřka tradicí, že si pro nás čeští nakladatelé připraví alespoň jeden, či dva komiksy od chilsko-francouzského mága Alejandra Jodorowskeho. A ani letošek v tomto není výjimkou. Obzvláště, když se nás mistr rozhodl poctít svou návštěvou na Světě knihy. Vedle artovějších Očích kočky tak na náš trh míří i jeden z aktuálnějších kousků tohoto scénáristy. Ve velkém formátu a s nádhernou kresbou Dongzi Liua přichází temná Královská krev.

Po rozmáchlém opusu ve světě Incalu se nám Jodorowsky představuje opět v trochu novém světle. Vzdáleně může Královská krev připomínat nádherně kreslenou Diosamante, na které tento scénárista spolupracoval se slovutným Galem. Jinak se však jedná o čistou esenci oblíbených Jodorowského témat, které zde umě mixuje do vskutku líbivého celku, který vás nenechá vydechnout až do poslední strany.

Královská krev: Svatokrádežná svatba nám v rámci úvodních dvou alb této brutální středověké série představuje vcelku jednoduchý příběh o králi, jenž řízením osudu nejdříve přijde o své království, aby následně přišel i o svou paměť. Dále je to již klasická cesta zpět za mocí a pomstou, ve které však nechybí celá řada zajímavých zvratů a oblíbených Jodorowského témat.

A tak se kromě hektolitrů prolité krve, uřezaných prsou a hlav můžeme těšit, i na hrdinovu cestu za “osvícením”, hromadu sexu i domnělý incest mezi otcem a dcerou. Jodorowsky nás zkrátka tentokrát vůbec nešetří a vše žene až do krajnosti, kdy si budete nejednou říkat, jestli toho přeci jen není už trochu moc. Královská krev tak v podstatě nemá poklidnější části a žene se neuvěřitelným tempem kupředu, aby nás co pár stran autor překvapil novými zvraty, které otáčí příběh o 180 stupňů.

Avšak i přes tuto lehkou “přehnanost” funguje Královská krev na výbornou a vy se tak budete královsky bavit. Jodorowsky si navíc v úvodních dvou albech odpustil své úvahy nad metafyzičnem, ke kterému tak rád sklouzává, díky čemuž zůstává tento komiks alespoň pro zatím v jasně vytyčených kolejích. Jediná výtka tak může směřovat pravděpodobně snad jen k lehké předvídatelnosti děje, kdy už podle úvodního nástinu můžete tak nějak tušit co na vás bude čekat. A to se, až na pár menších překvapení, skutečně beze zbytku vyplní.

Největší devizou tohoto komiksu však není samotný příběh, i když i ten rozhodně stojí za pozornost a Jodorowsky se zde opět představuje v tom nejlepším světle, ale především kresba čínského kreslíře Dongzi Liua, která díky velkému formátu, v němž u nás tento komiks vychází skutečně vynikne. Ačkoliv Liu patří mezi asijské kreslíře v jeho stylu se odráží především inspirace u evropských komiksových tvůrců, i když i určité prvky mangy zde můžeme dozajista nalézt. Tohoto detailu si povšimneme především ve ztvárnění samotných obličejů, které mají opravdu vyhlazené rysy. Ona celá kresba je posazena do líbivějších tónů a to i přesto, že samotný příběh se utápí ve špíně a intrikách. V tomto ohledu tak Liuův styl úplně nekoresponduje s vyzněním komiksu, naštěstí však nenarušuje celkový dojem. Naopak se budete při čtení kochat nádherně vyvedenými panely, které vám ve velkém formátu nejednou dokáží vyrazit dech.

Královská krev je skutečnou trefou do černého, která vás prakticky nemá čím zklamat. I přes určitou prvoplánovost a předvídatelný děj nabízí skutečně výborný příběh, který vám nedá vydechnout. Jodorowsky se tak vrací v nejlepší formě a společně s čínským kreslířem Dongzi Liuem nám přináší vskutku bohatý komiks, který by byla věčná škoda minout. Obzvláště ve formátu, ve kterém nám ho nakladatelství Crew přináší…