John Green – Papírová města

Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným.
…………………………………………………………….
John Green patří bezesporu mezi nejprodávanější a nejznámější autory poslední doby. Jeho Hvězdy nám nepřály si získaly bezpočet fanoušků po celém světě, o čemž svědčí i nedávná filmová adaptace tohoto díla. Dokáže ovšem Green naplnit očekávání i ve své další knize? Nebo na čtenáře naopak čeká zklamání?
Asi všichni milovníci tohoto autora vždy zaplesají, když se dozvědí, že se chystá jeho nová kniha. Zatímco předchozí román Hledání Aljašky byl autorovou prvotinou, nejnovější přírůstek do sbírky jeho knih patří mezi novější kousky. Navíc se fanoušci stejně jako u Hvězdy nám nepřály dočkají i filmové verze, která se chystá na léto příštího roku. A jaká tedy Papírová města jsou?
Hlavním hrdinou Greenovy nejnovější knihy je Quentin Jacobsen, úplně normální a do značné míry nudný kluk. Klasická šedá myš střední školy. Jenže jak to tak v Greenových knihách bývá, nic není jednoduché, a tak Quentin již od dětství pokukuje po Margo, která je prakticky královnou místní školy. Jenže je to marné, vždyť spolu naposled mluvili někdy na základní škole, takové holky se nezajímají o někoho jako je Q. O to větší překvapení na něj čeká, když se jedné noci objeví Margo v okně jeho ložnice.
Margo Quentina zatáhne do podivuhodného nočního dobrodružství, na které jen tak nezapomene. On teď tajně doufá, že výlet vše změní a mohl by mít u Margo šanci. Jenže ona další den nepřijde do školy a chybí i další dny. Začíná se proslýchat, že prý utekla a je neznámo kde. S tím se ovšem Quentin nechce smířit, a tak se vydává po jejích stopách.
Moje dny byly příjemně stejné. Vždycky se mi to líbilo; líbila se mi rutina. Rád jsem se nudil. Nepřiznával jsem to, ale bylo to tak, a proto toho pátého května mohl být i jakýkoli jiný den – až do té chvíle těsně před půlnocí, kdy Margo Rothová Spiegelmanová otevřela okno do mého pokoje, už bez sítě proti hmyzu, poprvé od té chvíle, kdy mi před devíti lety řekla, abych ho zavřel.
Green se konečně rozhodl vynechat všudypřítomné téma smrti a vážných nemocí, se kterými jsme se v jeho předchozích knihách setkávali. I když i zde si se smrtí tak trochu pohrává, naštěstí nejde až do krajnosti. Je to vítané oživení a pro citlivější povahy dozajista dobrá zpráva. Na druhou stranu to ovšem neznamená, že autor bude své čtenáře v této knize šetřit. Už se stalo pravidlem, že Green prostě nepíše knihy “a žili spolu šťastně až navěky”, a tak se nad čtenáři neustále vznáší otazník, kdy to přijde, kdy nás autor opět emocionálně vyšťaví.
Je to prostě Green, a ten už asi jiný nebude. I když Papírová města jsou v lecčems hodně odlišná a přináší mezi Greenovy knihy trochu té naděje. Celý příběh je opět protkán neuvěřitelným množstvím metafor a narážek, které oživuje typický Greenovský humor. Spolu s hlavními hrdiny se tak vrátíme do let strávených na střední škole a budeme znovu prožívat všechna trápení i radosti, kterými si prošel každý z nás. A právě v přiblížení čtenářům je John Green naprostý mistr a i díky tomu si jeho knihy oblíbilo tolik čtenářů.
Autor dokázal přetavit velice zajímavou myšlenku ve velmi poutavý a zábavný příběh, který v sobě opět skrývá mnohem víc, než se na první pohled zdá. Skvělé myšlenky ve spojení s neoddiskutovatelným vypravěčským talentem, který John Green bezesporu má, donutí čtenáře se nejednou zamyslet, zda i my nežijeme v takových “papírových městech”.
Ti kteří si již oblíbili předchozí Greenovy knihy, budou bezpochyby nadšeni. John Green je prostě zpět a opět ve skvělé formě. Papírová města jsou navíc ideální volbou pro ty, kterým Green přišel ve Hvězdy nám nepřály moc prvoplánový. Věřte, že nebudete jediní, kdo bude jásat, že se je autor nesnaží za každou cenu rozbrečet. I přes tento fakt si ovšem dokázal zachovat svou hloubku a pohladit čtenářovu duši.
Kniha vychází v nakladatelství Knižní Klub
OBJEDNAT: KNIHA
…………………………………………………………….

Chtěla bych se zeptat na posleství/hlavní myšlenku knihy.
Vím že jsem asi blbá, ale existuje tedy Agloe nebo ne? Wikipedie říká, že je to fiktivní město, ale Google Maps ho normálně ukazují, tak já nevím. Prosím Vás o odpověď, jestli to nezjistím, asi brzo umřu zvědavostí. 😀 Dík za odpovědi předem. A Města jsou nejlepší, jsou jiná. 🙂
Na google maps jsou presto neexituji 🙂 jedna se o fiktivni mesto takzvane mesto duchu nebo tak nejak 😀 v tomhle google maps zkratka lzou 😉 aspon myslim nikdy jsem tam nebyl 😀
Stačí si přečíst poznámku autora na konci knihy. 🙂
„Příběh Agloe ve státě New York – jak ho popisuji v knize – je většinou pravdivý. Agloe bylo původně papírové město, které mělo chránit proti porušení autorských práv. Ale když lidé, kteří ty staré mapy od Essa měli, pořád Agloe hledali, někdo tam postavil obchod a Agloe se stalo skutečným. (…)
Obchod, který představoval celé Agloe, už nestojí. Ale jsem přesvědčen, že kdybychom Agloe vrátili na mapy, někdo by ho nakonec obnovil.“
Když si najdu Agloe na google maps, je tam pár baráčků a protože je John Green populární a poměrně známý autor, věřila bych, že se někdo chopil iniciativy a na případnylch zvědavcích se snaží něco vytěžit. 🙂
Určite odporúčam prečítať celú kolekciu,veľmi dobré a zaujímavé čítanie . Začala som čítať looking for Alaska a neviem sa dočkať ďalšej hnihy. Ja osobne som ich kupovala http://www.eurobooks.sk/sk/produkt/325624/The-John-Green-Collection/ za celkom fajn cenu
Jenom bych chtěla upozornit, že se nejedná o „novější kousek“, protože Města vyšla v roce 2008, tedy ještě před vydáním Hvězd 🙂
To je jasne ale bral jsem to z pohledu ceskeho ctenare 🙂 a to znamena ze je to nejnovejsi kousek 😉
Tuhle knížku jsem četla anglicky (protože jsem to už nemohla vydržet) a musím říct, že si Greena víc užívám právě v originále. To, jak si pohrává s jazykem, a přitom se nejedná o žádné experimentální veledílo, mě baví. Jsem zvědavá, co na tuhle knížku budou říkat fandové a fanynky, až u nás konečně vyjde. 😉
já myslím, že určitě projde 🙂 navíc je dobře že se tentokrát vyhnul rakovině i smrti svých hrdinů…jinak je to prostě Green a ten nikdy nezklame 🙂