Jason Aaron – Skalpy 7: Rezervace v rytmu blues

0

 

ANOTACE:
POŘÁD TA SAMÁ PÍSNIČKA

Na okraji rezervace si hrdý starý muž a jeho nemocná žena žijí po svém. Ale tento jejich život může brzy skončit s vpravdě výbušnými následky…
Z nedalekého kasina byl vyslán drsný ranař, aby pro svého náčelníka vykonal špinavou práci. Ale tenhle bojový pes má tajemství, která chce utajit za každou cenu – a Bůh pomoz těm, kteří je náhodou odhalí…
Ve vietnamských džunglích, tisíce kilometrů od svého kmene, uniká indiánský bojovník znovu a znovu jisté smrti. Ale aby našel muže, které doopravdy touží zabít – a ženu, kterou miluje -, bude se muset nejdřív vrátit domů…
Dvě trýzněné duše, které zápasí s drogovou závislostí, zlými vzpomínkami a novým životem, právě narazily na samotné dno. Jenže žádný lék nedokáže vyléčit hříchy jejich otců a žádný doktor nedokáže zastavit to, co se dere na světlo boží…
Rytmus života v rezervaci je stejný jako u dvanáctitaktového blues. A stejně temný, depresivní a špinavý…

K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
kniha


Představovat komiksovým fanouškům jednu z nejúspěšnějších sérií současnosti asi není moc třeba. Skalpy sklízejí nadšené ohlasy ze všech stran již od prvního dílu, který nakladatelství Crew vydalo již v roce 2014. Nyní o tři roky později přichází na řadu již sedmé album, v němž nás Jason Aaron zavádí opět do indiánské rezervace Prérijní Růže, ve které již nadobro pohasla jakákoliv naděje na světlejší zítřky.

O jedinečnosti této série jsme se mohli přesvědčit již v šesti u nás vydaných knihách. A ani sedmý díl, jenž vychází s podtitulem Rezervace v rytmu Blues na tomto faktu nic nezmění. Po šestém dílu, v němž Aaron pořádně dupnul na plyn a posouval hlavní dějovou linii mílovými kroku kupředu, na nás však v aktuální novince čeká zklidnění. Rozhodně to však neznamená, že by se jednalo pouze o “výplň”, která má za účel celou sérii natáhnout. Slovo nuda tak v Aaronově slovníku nejspíše vůbec neexistuje, což my, fanoušci můžeme kvitovat s nadšením a povděkem.

Hlavní dějová linie tak v aktuální knize prakticky zcela ustupuje do pozadí. Aaron zpomaluje zběsilé tempo a nechává zcela vyniknout své hlavní hrdiny, jejichž charaktery v této knize do detailu rozvíjí. A nebyl by to Aaron, kdyby vše nemělo pachuť zoufalství a beznaděje. Postupně si tak projdeme od nechtěného těhotenství, přes závislost na drogách až po pár výletů do minulosti, které poodkryjí řadu tajemství a nezodpovězených otázek.

Tempo vyprávění je v těchto případech opravdu pozvolné. A až na příběh se Šunkovou vsuvkou se nedočkáme prakticky žádné akce, tedy v porovnání s předchozími díly. Aaron však ukazuje, že se bez problémů obejde i bez hektolitrů krve. Naopak zde perfektně rozvíjí emocionální základ svých postav. Díky tomu získává jejich konání širší souvislosti, což bezpochyby ocení nejeden fanoušek této série.

Prakticky z každé stránky této knihy je cítit, že se jedná o pomyslné nadechnutí před bouří, která by měla vyvrcholit v následujících knihách. A jelikož se jedná o Skalpy je více než jasné, že můžeme čekat skutečně grandiózní závěr. Na to si však budeme muset ještě chvíli počkat, prozatím si musíme vystačit s tímto lehce odpočinkovým dílem, který však rozhodně stojí za to.

O kresbu se již tradičně postaral především R. M. Guéra, jehož kresbu již perfektně známe a která podtrhuje drsnost prostředí i samotného příběhu. V případě Rezervace v rytmu blues ho pak doplnili u dvou příběhu ještě další dva kreslíři. Tím prvním je chorvatský ilustrátor Danijel Žeželj, jenž se postaral o příběh Poslouchej, jak se Země otáčí. Tím druhým je pak “starý známý” Davide Furnó, s jehož kresbou jsme se u Skalpů již párkrát setkali. V tomto případě nakreslil Vznešený čin ctihodného španělského katolíka.

Stejně jako Guérova kresba je i i ta Žeželjova a Furnóova velmi surová a neuhlazená. V mnoha ohledech možná dokonce více než Guérova, na jehož styl jsme si přeci jen mohli již více zvyknout. Ani tentokrát se tedy nejedná o dech beroucí podívanou, ze které vám budou přecházet oči. I když vlastně ano, ale rozhodně to nebude okouzlením z nádherných obrazů, které zde najdeme. Na druhou stranu ke Skalpům by mainstreamová kresba plná barev a detailů ani neseděla a tak je dobře tuto sérii kreslí R. M. Guéra a jemu podobní.

Rezervace v rytmu blues sice neoplývá přehnanou akcí, ani neposouvá hlavní dějovou linii zásadně kupředu, přesto by fanouškům rozhodně neměla uniknout. Jelikož poodkrývá řadu zajímavých témat a dává nahlédnout na zatím nezodpovězené otázky, které se točí kolem hlavních hrdinů. Sedmé Skalpy jsou tak více než skvělou ukázkou toho, jak moc do detailů má Jason Aaron svou sérii promyšlenou a v čem tkví jeho mistrovství. Nezbývá tedy než znovu smeknout a netrpělivě očekávat blížící se finále jedné z nejlepších sérií co u nás v současnosti vychází.


Share.

About Author

Milovník všech dobrých příběhů, s možná moc bujnou fantazií, který nepohrdne žádnou dobrou knihou. Mimo jiné také nadšenec do IT technologií, sociálních médií a věcí s tím spojených.

Leave A Reply