Martin Bečan – Kaziměsti
ANOTACE:
Čtveřice přátel naskočí jednoho dne do přijíždějící tramvaje číslo 0 a ta je zaveze do Nikam. Zjišťují, že město, ve kterém žijí a studují, má druhou tvář. Sněží v něm papír, tramvajové koleje tvoří horské dráhy, krysy se mění ve stíny a jsou v něm domy, ulice a celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou sem přestěhovat. Jenže město je nakaženo nemocí..
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Česká fantastika není mrtvá! Ba právě naopak, nastupující generace mladých talentovaných autorů dokazuje, že i v našich skromných podmínkách lze stvořit knihu se světovými parametry. Z posledních můžeme zmínit jména jako Pavel Bareš, či Petra Stehlíková. K nim se nyní snaží přidat i Martin Bečan se svou novinkou Kaziměsti, jenž právě vyšla v nakladatelství Fragment.
Samotná kniha zaujme už v knihkupectví takřka po všech stranách. Originálním barevným přebalem počínaje a anotací lákající do města, kde sněží papír, krysy se mění ve stíny a tramvajové koleje tvoří horské dráhy konče. Je tedy více než jasné, že tento kousek si rozhodně zaslouží naší pozornost. Už jen ze zvědavosti, zda je to skutečně tak bizarní jak se na první pohled zdá.
Samotný autor o své knize hovoří jako o směsici magického realismu, městské fantasy a new weird. Odevšad si bere trochu, pro českého čtenáře bude patrně nejbližší právě zařazení mezi městkou fantasy. A věřte, že Martin Bečan má fantazii opravdu hodně velkou a nebojí se jí použít. Těšit se tak můžeme na podobné výstřednosti, jako v případě mistra žánru Terryho Pratchetta. Na rozdíl od něj však hraje Bečan přeci jen na vážnější notu, i když se mu to ne vždy daří.
Ostatně už jména čtyř hlavních hrdinů ve vás vzbudí řadu otázek. Lazar, Cesmín, Zima, Parmice (či Parma)… JAKOŽE COŽE? Opravdu…nešlo by to trochu normálněji? Ještě než se pustíme do samotného příběhu, musím přiznat, že jména hlavních hrdinů, mi přijdou zbytečně zahnaná do krajností. Ano, chápu že tyto jména mají svůj význam, o čemž se přesvědčíte především v pozdějších částech knihy, ale pojmenovat kvůli tomu své charaktery tak hloupě? To už by byl lepší Anakin, Bart, či Leia a nepůsobilo by to tak násilně. Uf, tolik k mé výtce. Naštěstí se jedná patrně o jedinou vážnější chybu, která by vás mohla při čtení rušit. Teď už k samotnému příběhu…
Čtveřice přátel (Lazar, Cesmín, Zima a Parma) jednoho dne naskočí do přijíždějící tramvaje číslo 0, která je zaveze do Nikam. Mimochodem příběh se odehrává v Olomouci a i když jste zde patrně nikdy nebyli (stejně jako já), asi vám nedá moc problémů se dovtípit, že tramvaj číslo 0 neexistuje. O části města kam tato tramvaj směřuje ani nemluvě. Tahle čtyřka je sice stále v Olomouci, ale zároveň i ve zcela “jiném městě”. Na místě kde se kříží ulice Podivná, Podivnější a Nejpodivnější jim dojde, že město se před nimi otevřelo a ukazuje jim svou druhou tvář. Krysy se tu živí trilobity, kanály se nesmějí krmit a z oblohy sněží papír…
Při čtení těchto řádek patrně nejednoho čtenáře napadne, že “matroš” na kterém autor jel musel být opravdu kvalitka. Nemůžou za to však drogy, ale autorova bezbřehá fantasie. Kdyby jste chtěli Kaziměsti k něčemu přiblížit, tak nejblíže budeme ve chvíli, kdy zmíníme Řeky Londýna Bena Aaronovitche, popřípadě Gaimanovo Nikdykde. Na rozdíl od Aaronovitche je však Bečanův svět daleko pestřejší a neuvěřitelnější (čti šílenější), na rozdíl od Gaimana pak méně ponurý a temný. Popsat a vyjádřit Kaziměsti pár slovy zkrátka a dobře dost dobře nejde.
Ostatně celou polovinu knihy si budete připadat jak na “tripu”, kdy nestačíte sledovat co si pro nás a své hrdiny autor ještě připravil. Teprve v druhé polovině knihy se vše zklidňuje a začíná se vynořovat hlavní dějová linie, díky které tak nějak vše začne dávat pomalu, ale jistě smysl. Tedy alespoň v rámci možností. Na knize je bohužel cítit, že autor si nebyl úplně jistý, pro kterou věkovou skupinu píše. Na jedné straně jsou opravdu zajímavé nápady a postavy, se kterými nebude mít problém ani starší čtenář. Na straně druhé je však vyprávění přeci jen značně zjednodušené a autor se ani nesnaží odpovědět na všechny otázky, které se v tomto příběhu postupně vynořují.
Kaziměsti má obrovský potenciál, který z něj mohl vytvořit obrovský hit. Bohužel se v určitých ohledech projevila i autorova nevypsanost, za kterou může vděčit tomu, že se jedná o jeho debut. Pár přítomných chybek a nedodělků (potažmo úplně deb…jména postav) tak sráží jinak naprosto skvělé knize pár bodíků v hodnocení. Osobně však doufám, že se nejedná o poslední Bečanovu knihu, jelikož tento autor má, na naše poměry, neskutečnou fantasii a nebojí se ji použít. Bude tedy zajímavé sledovat s čím tedy, pokud vůbec, přijde příště.
