Liam Pieper – Hračkář

Přestože je nakladatelství Domino známé především svými úspěšnými krimi thrillery, stále častěji nám přináší i knihy zcela mimo tento žánr. Ty navíc nabízejí barvité příběhy s určitým přesahem. Právě do této kategorie spadá i aktuální novinka tohoto nakladatele Hračkář australského spisovatele Liama Piepera.

Karin Lednická měla vždy vynikající čich na zajímavé autory a jak se zdá, ani tentokrát nemířila vedle. Ostatně už jeho knižní prvotina byla nominována hned na několik prestižních literárních cen. A i zatím poslední próza tohoto novináře a spisovatele na volné noze rozhodně zaujme. Pieper nám předkládá skutečně zajímavý mnohovstevnatý psychologický román, jenž potěší české čtenáře mimo jiné i tím, že jeho malá část se odehrává i v Praze, ke které má tento nadaný australan skutečně kladný vztah.

Pieper nám ve svém románu předkládá relativně komorní příběh, jenž se točí především kolem třech postav. Zdánlivě hlavní úlohu zde hraje Adam Kulakov, dědic a majitel úspěšné firmy s hračkami. Žel bohu není Adam zrovna kdo ví jaký sympaťák. Ačkoliv by se měl věnovat především vedení firmy, nenechá na pokoji žádnou sukni. Ostatně jeho záliba ho nevyhnutelně přivede do problémů. Své o tom ví jeho utrápená manželka Tess, která sice stále věří, že by jejich společné manželství mohlo vydržet, ovšem za jakou cenu…

Možná ještě důležitější roli, než samotný Adam, má v tomto příběhu jeho dědeček Arkadij. Jenž vzpomíná na léta svého mládí v Praze a především pak na těžká léta strávená v koncentračním táboře, která strávil coby vězeň a asistent jednoho nacistického lékaře, jenž dopomáhal s Mengeleho pokusy. Po válce, kterou se mu podařilo zázrakem přežít, odcestoval do Austrálie, kde si otevřel továrnu na hračky, kterou v současné době vede jeho vnuk.

Přestože se z tohoto popisu může zdát, že bude Hračkář skutečně obsáhlou knihou, a ona skutečně je minimálně co se týče obsahu textu, Pieper si vystačil s pouhopouhými 240 stranami. Jeho styl je v mnoha ohledech až neskutečně úsporný. Přesto se mu podařilo i na tak malém rozsahu rozehrát skutečně silný příběh, jenž skrývá nejedno zajímavé téma a především pak tajemství. Ostatně Tajemství jsou ústředním motivem této knihy, každý z nás nějaké to tajemství má, stejně tak i hlavní postavy této knihy, které je však to nejděsivější?

Ačkoliv se podstatná část příběhu odehrává v současnosti, tak nejzajímavější a emočně nejvypjatější jsou bezpochyby ty odehrávající se během druhé světové války, kterou Arkadij strávil v koncentračním táboře. Pieper se rozhodl toto nelehké téma pojmout po svém a rozhodně se jedná o trefu do černého. Ve spojení s až nezvyklou úsporností, se kterou si Pieper vystačí, v nás Hračkář zanechá skutečně silný dojem.

Tomu bezesporu dopomáhají i samotné postavy. Nečekejte žádné klasické kladné a sympatické hrdiny, na to si tento autor nehraje. A stejně jako ve skutečném životě nic není černobílé, tak ani v tomto románu nečekejte přesně vytyčené mantinely. Nejednou se vám tak stane, že vám budou hlavní hrdinové, a především pak Adam, nesympatičtí až odporní, avšak takový je život. Piperovi se tak v tomto románu podařilo zachytit perfektní ukázku toho, jací lidé ve skutečnosti jsou.

Hračkář je v mnoha ohledech velmi zvláštní a originální knihou, která vás donutí zamyslet se nad celou řadou věcí. Když k tomu připočteme, pro někoho, až šokující závěr, jenž vám zcela změní pohled, na to co jste si o postavách v této knize mysleli, stojí tento netradiční román o tajemstvích rozhodně za to. Byla by tedy věčná škoda jej nechat jen tak bez povšimnutí.