Vicente Segrelles – Žoldnéř #2: Tajemná formule

Úžasná realistická malba, zajímavý fantastický svět, ale i nepřehlédnutelná prsa ženských hrdinek. I tak by se dala shrnout jedinečná komiksová série legendy evropského komiksu Vicenta Segrellese. Ten se českým čtenářům poprvé představil krátce před prázdninami, když nám nakladatelství CREW přineslo úvodní svazek jeho nejslavnější série Žoldnéř. Na ten nyní navazuje druhý díl, jenž slibuje odhalení Tajemné formule…

Stejně jako v případě úvodní knihy, se i tentokrát mohou čtenáři těšit na tradiční žiletku, jejíž zvětšený formát dává naplno vyniknout jedinečné Segrellesově malbě. Na ní je ostatně celá tato série postavená. A tak je právě velikost v tomto případě velice důležitá. Kromě toho se fanoušci dočkají i bohatého bonusového materiálu, který dává opět nahlédnout do autorova procesu tvorby. 

Druhá kniha série se navíc od úvodní knihy liší jednou velmi podstatnou věcí a tou je fakt, že právě v rámci této knihy se začíná rozvíjet příběh, který se potáhne napříč celou sérií. Zatímco úvodní kniha obsahovala dva kratší příběhy, které čtenářům sloužili především k seznámení s nemluvným Žoldnéřem a prostředím, ve kterém se tato epická sága odehrává, druhá kniha se již více zaměřuje na samotný příběh a postavy.

Na scénu tak přichází jedna z hlavních záporných postav, o které ještě mnohokrát uslyšíme, ale vůbec poprvé se podíváme i do tajemného kláštera daleko od Země věčných oblak, jenž v Žoldnéřově příběhu bude hrát neméně důležitou roli. A právě kolem tohoto kláštera a tajemství v něm ukrytého se točí zápletka aktuálního dílu série. Žoldnéře si najme brilantní alchymista Claust. Jeho úkol je zdánlivě jednoduchý doprovodit známého alchymistu právě do tohoto kláštera. Jak to tak ale bývá samotná cesta je dlážděna nebezpečím a tajemnými stvůrami, se kterými si rozhodně není radno zahrávat. Odměna je však příliš lákavá a tak se Žoldnéř vydává společně s Claustem na cestu, která pravděpodobně mu navždy změní život…

Už v úvodní knize Segrelles ukázal, že samotný koncept jeho příběhů vychází z tradiční hrdinské fantasy, na kterou můžeme narazit například u legendárního Conana, či pulpového Storma, jenž u nás vyšel letos v rámci edice MDEK. Avšak vzhledem k rozsahu jednotlivých knih (cca 60 stran) je jasné, že samotné příběhy budou tentokrát o něco úspornější a ponesou se v celkově jednodušším duchu. Avšak i přes určitou jednoduchost, která místy přechází až v naivitu, Segrelles ukazuje, že právě v této knize se začíná na pozadí rozvíjet daleko větší a složitější příběh, jenž má šanci oslovit i trochu náročnější čtenáře.

Po příběhové stránce nás autor pravděpodobně zatím příliš neohromí. Na druhou stranu zde i přes značná omezení a jednoduchost vše vcelku dobře funguje a má své pevně dané místo. Největší devizou Žoldnéře však i napodruhé zůstává především Segrellesova dechberoucí malba. Díky tomu, že Segrelles opět vytváří skutečné malované obrazy, u kterých využívá olejové barvy, je Žoldnéř skutečně jedinečnou záležitostí, která se běžné komiksové produkci minimálně v tomto ohledu zcela vymyká. Tento styl navíc dodává jeho fantastickému světu opravdový nádech jedinečnosti a originality, která posouvá tuto jinak obyčejnou fantasy na zcela novou úroveň a dělá z ní záležitost, která by žádnému fanouškovi evropskému komiksu neměla rozhodně doma chybět.

Ať už tedy patříte k příznivcům tradiční hrdinské, byť lehce jednodušší, fantasy, či nikoliv, Žoldnéře byste si rozhodně neměli nechat ujít. Bohatý bonusový materiál a velký formát, který jde ruku v ruce s fantastickou malbou Vicenta Segrellese, dělají z tohoto kousku vskutku jedinečnou záležitost, která bude ozdobou každé knihovny. Což ostatně i právě vydaný druhý díl jasně dokazuje…