Richard Price – Sráči

Ačkoliv Richard Price patří mezi nejlepších autory detektivek současnosti a je často přirovnáván k takovým personám jako je Ed McBain, či Ian Rankin, čeští čtenáři zatím neměli moc možností se s tímto jménem setkat. To se však rozhodlo napravit nakladatelství Paseka, jenž nám přináší jeho mnohovrstevnaté Sráče.

Sráči jsou sice první autorovou knihou, která se dočkala českého překladu, Richard Price toho má na kontě však mnohem víc. Je autorem osmi románů a řady výborných filmových a televizních scénářů.. Za scénář k filmu Barva peněz získal nominaci na Oscara, je nositelem ceny Edgar za podíl na scénáři k seriálu televize HBO The Wire — Špína Baltimoru a pro stejnou stanici napsal i oceňovanou minisérii Jedna noc. To je vcelku působivý medailonek, který dává tušit, že se máme skutečně na co těšit. Jak to tak ale bývá, není všechno zlato co se třpytí a tak i Sráčům se nevyhnulo nějaké to ale.

Vzhledem k tomu, že má Price bohaté zkušenosti se seriály z policejního prostředí, bylo vcelku nasnadě, že i jeho Sráči se budou tímto tématem zabývat. A to tak že hodně… Price se ve své podstatě omezuje na jeden policejní sbor, kolem kterého vytváří studii drsného života ve velkoměstě a také psychologický portrét vyšetřovatele, kterého tíží jeho nelehká minulost.

Oněmi zmíněnými “sráči” jsou pak míněni pachatelé těžkých zločinů (nejčastěji vražd), kteří však unikli spravedlnosti, protože k jejich usvědčení nebylo dost důkazů. Price se ve svém románu zaobírá “sráči” pěti newyorských policistů, kteří v devadesátých letech pracovali v jednom týmu. Ovšem čas plyne neúprosným tempem a tak u policie stále zůstává jen náš hlavní hrdina Billy Graves. Ten při jednom ze svých nočních výjezdů objeví v podřezaném muži v metru právě jednoho ze “svých sráčů”, pravděpodobného pedofilního vraha. Navíc začínají mizet i další zločinci, kteří pětici leželi pěknou dobu v žaludku. Vzal snad někdo z jeho bývalých kolegů spravedlnost do vlastních rukou, nebo se jedná jen o řadu podivných náhod…

To je však pouze jedna z dějových linií, které sledujeme s Priceově románu. V té druhé sledujeme pak příběh hispánského policisty Miltona Ramose, jenž přišel doslova o vše a jeho jediným pojítkem se životem je touha po pomstě. To vše se odehrává na pozadí běžného policejního života, v němž autor líčí nepřeberné množství banálních vražd a tupých pachatelů, které jsou jakýmsi kontrastem k obou dějovým liniím. Přesto je i tato policejní rutina pro pochopení “Sráčů” velice důležitá a perfektně dotváří celkovou mozaiku příběhu.

Hlavní Priceovou premisou je bezpochyby jeho práce s jazykem, sugestivní dialogy a atmosféra špatné části New Yorku. Autor navíc ukazuje své hrdiny v ne zcela lichotivém světle. Pomyslná hranice mezi dobrem a zlem je tak v tomto případě proklatě úzká a není těžké se rázem ocitnout na špatné straně. Když k tomu připočteme všeobjímající pachuť porážky a rezignace hlavních hrdinů dostáváme do rukou vskutku jedinečné dílo, které je potřeba si vychutnat.

Bohužel v případě Sráčů to tak jednoduché není. Na jedné straně dostáváme zajímavý příběh, skvělé postavy, jedinečnou atmosféru a brilatní jazyk, na straně druhé je zde však i řada faktů, které nemusí úplně každému vyhovovat. Jedním z nich je přehršel postav, ve kterých není mnohdy jednoduché se orientovat, což rozhodně nepřispívá k samotné plynulosti děje. Ten pak postrádá i výraznější gradaci a překvapení. Ve chvíli, kdy jsou karty pevně rozdány, tak bystřejší čtenáři vcelku snadno odhalí, jakým směrem se bude příběh dál ubírat. Více než klasická detektivka jsou Sráči psychologickým rozborem postav s věrným a pro někoho nudným odrazem policejní praxe.

Pokud tedy hledáte klasickou detektivku, bude lepší poohlédnout se někde jinde. Zato čtenáři, kteří touží nahlédnout pod pokličku běžné policejní praxe na pozadí neutěšené Newyorské čtvrti, budou nadšeni. Sráči jsou tak v mnoha ohledech jedineční a zcela se vymezují od běžné produkce, to jestli zaujmout i vás je však otázka, na kterou není skutečně jednoduché odpovědět.