Jeffery Deaver – Tak trochu šílení

…………………………………………………………….

Jeffery Deaver, je pro mnohé čtenáře srdcovou záležitostí a nedají na něj dopustit. Když se jich zeptáte proč zrovna Deaver, odpověď je většinou jednoduchá. Záruka kvality, napětí a hlavní postavy, které přirostou čtenáři k srdci. Tak trochu šílení by měli být esencí toho nejlepšího co u tohoto autora můžeme najít. Jsou, ale Tak trochu šílení opravdu tak šílení, jak se může na první pohled zdát?

Jeffery Deaver patří mezi nejznámější a nejpopulárnější autory ve svém žánru. Tento americký autor toho má na svém kontě již opravdu požehnaně. V současné době bylo do češtiny přeloženo třicet pět knih. Čtyři série, řada samostatných románů a několik povídkových sbírek, do kterých spadá i nejnovější vydaná kniha Tak trochu šílení. Není se proto co divit, že byl několikrát nominován na řadu cen a je držitelem několika prestižních ocenění.

Tak trochu šílení jsou povídkovou sbírkou, ve které nalezneme celkem třináct povídek. Znalí čtenáři jistě již budou znát povídku Učebnicový případ, kterou si již měli možnost přečíst při speciální akci, která probíhala při vydání jeho předchozí knihy. Postupně se tak máme možnost setkat se všemi nejznámějšími Deaverovými postavami. Díky tomu si zde každý najde svého oblíbence. A je jedno zda to bude kvadraplegický detektiv Lincoln Rhyme, Kathryn Danceová, nebo někdo úplně jiný.

Někdo může namítat, že autor po takovém počtu knih již nemůže ničím překvapit a bude vykrádat sám sebe. Možná, možná taky ne. Jen opravdoví mistři svého řemesla dokáží přinášet nové a nové inovace a udrží čtenářovu pozornost až do samého závěru. Jeffery Deaver mezi takovéto autory bezesporu patří. O tom se můžeme přesvědčit i v této knize. Každá povídka nabízí jiné téma i zakončení. I proto je Jeffery Deaver tolik oblíbený mezi čtenáři a získává si stále nové a nové obdivovatele.

Jedinou nevýhodou povídek je jejich krátký rozsah. Není zde prostor na větší rozvinutí děje, což je obzvláště u některých povídek škoda. Na druhou stranu se najdou čtenáři, kterým právě tento styl a spád vyhovuje. Rozhodně to ocení čtenáři, kteří nemají na vychutnání rozsáhlejšího děje dostatek času. Právě pro ně jsou povídky ideální, jelikož je nenutí neustále přemýšlet nad tím, co četli například před týdnem.

Jeffery znovu a znovu dokazuje, že patří mezi špičku, která vtáhne čtenáře naprosto do děje a nepustí. A je jedno, že se jedná o kratší povídky, i přesto si vás tento autor podmaní a bude vás nutit číst dál a dál. Tak trochu šílení v sobě spojují to nejlepší, nejšílenější a nejnapínavější, s jeho nejoblíbenějšími postavami v perfektním mixu, který nadchne nejednoho milovníka thrillerů a kriminální literatury.

…………………………………………………………….

Jeffery Deaver se narodil na předměstí Chicaga v roce 1950. Jeho otec pracoval v reklamním odvětví a matka byla ženou v domácnosti. Jeff má starší sestru Julii, která je také spisovatelkou.
Svoji první knihu Jeffery napsal když mu bylo jedenáct a od té doby psát nepřestal. Zkoušel uspět s country písničkami, básněmi, až se dostal k thrillerům – nicméně i v předešlých odvětvích sklidil řadu ocenění. Během studií žurnalistiky na Univerzitě v Missourri publikoval v několika časopisech a později dopisoval i do New York Times a Wall Street Journal.
Novinařina však, jak se ukázalo, nedokázala Jeffa uspokojit, dal se tedy na studia práv na Fordhamské právnické škole, odkud si po pár letech odnesl diplom čestného absolventa a pracoval pro známou práávnickou společnost na Wall Street. Právě v té době se plně ponořil do psaní beletrie. V roce 1990 sekl i s prací právníka a od té doby se věnuje jen psaní knih – na plný úvazek.
Do dnešního dne je autorem devatenácti novel, čtyřikrát byl nominován na Edgarovu cenu, na Anthonyho cenu a tříkrát obdržel Čtenářskou cenu Elleryho Queena za nejlepší krátkou povídku roku.
V roce 2001 se dostal ocenění v podobě Thumping Good Read Award za knihu Prázdné křeslo. Deaverovy knihy byly doposud přeloženy do 25-ti jazyků a pravidelně se objevují v první desítce na žebříčcích bestsellerů například v New York Times, London Times a Los Angeles Times