J. K. Rowling – Harry Potter a prokleté dítě

Harry Potter je bezpochyby téma, o kterém by se dalo psát dlouhé hodiny. Obzvláště pokud patříte stejně jako já, mezi ty šťastlivce, co Harryho četli už ve chvíli, než vůbec propukla ta pravá potterovská mánie. Už asi tušíte, že tentokrát nemůže být řeč o ničem jiném, než v posledních dnech a týdnech probíraném “osmém” dílu legendární ságy. Ano, já vím, není to plnohodnotný osmý díl, ale co, stejně ho tak všichni vnímají a označují. Pojďme se tedy podívat co si pro nás autoři připravili.

Ano, autoři. Nového Harryho totiž tak úplně nenapsala J. K. Rowling. Ostatně vždyť to není ani kniha, ale speciální vydání divadelního scénáře ke hře Harry Potter a prokleté dítě (Harry Potter and the Cursed Child ). Ten podle autorčina námětu zpracoval a napsal scenárista Jack Thorne spolu s režisérem Johnem Tiffanym. O to větší však byla očekávání, jak vlastně “Prokleté dítě” dopadne. A už teď můžeme říct, že to rozhodně nemá jednoduché.

Sám patřím mezi Harryho fanoušky, i když mě vždy míjelo davové šílenství, při vydání nového dílu a nedočkavé přešlapování před kinem na půlnoční premiéru filmů. Stejně tak všechny doprovodné knihy z kouzelnického světa mě nechávají chladným, na druhou stranu si nemůžu nechat ujít nové vydání s kouzelnými ilustracemi Jima Kaye. Je tedy více než jasné, že i ve mne hryzal malý červíček nedočkavosti, jaké to vlastně bude. Na tomto místě musíme smeknout před Albatrosem a především pak překladatelem Petrem Eliášem, kteří stihli připravit novou knihu k prodeji v takřka šibeničním termínu.

Pokud patříte mezi zapřísáhlé pottermaniaky, nejspíš už máte nového Harryho dávno přečteného a spolu s ním i miliardu spekulací okolo, pokud však stále ještě váháte, budou následující řádky určené nejspíše právě vám. Pamatujete se na závěrečnou scénu ze sedmého dílu, kdy naši známí hrdinové vyprovázejí své děti na vlak do Bradavic? Právě v tomto okamžiku začíná i zbrusu nové dobrodružství, které naprosté většině z nás připomene kouzelné chvíle, které jsme společně s hlavními hrdiny prožívali.

Samotný příběh vám rozhodně ani slovem nepřiblížím, mohu vám však slíbit, že na nás čekají nejen staří známí, ale i zcela nové postavy v čele s Harryho synem Albusem Severusem, či synem Draca Malfoye Scorpiusem, kolem kterých se celý příběh točí. Avšak nebojte spoustu prostoru dostanou dostanou pochopitelně i původní hrdinové. Navíc autoři nezapomněli ani na nějaké to překvapení, takže ani o “WTF” chvilky nebude nouze. Na druhou stranu příběh má rozhodně své chyby, vynášení do nebes tedy rozhodně nečekejte.

Prvním úskalím, na které řada z nás narazí je fakt, že se nejedná o klasickou knihu, ale přepis scénáře. Zapomeňte tedy na kouzelné popisy prostředí a vůbec pomyslnou omáčku okolo. Na to se zde opravdu nehraje. Čeká tak na nás 400 stran dialogů, které posouvají děj kupředu. S tím je také ke knize potřeba přistupovat, tento styl sice nemusí sednout úplně všem, na druhou stranu se dá na něj zvyknout a obrovskou výhodou je, že děj pádí mílovými kroky kupředu, neustále se zde něco děje, není tak moc času na nudu.

Trochu horší je to už se samotným příběhem. V něm se autoři neustále otáčí zpět a přicházejí na přetřes události z minulých knih. Samozřejmě jsou zde nové a zajímavé nápady, největší slávy HP však ani náhodou nedosahují. V mnoha ohledech tak může Prokleté dítě působit jako fanfikce některého z fanoušků. Na druhou stranu si je však potřeba uvědomit fakt, že se nejedná o plnohodnotnou knihu s příběhem jaký známe z původní série, ale o divadelní hru, která pouze rozšiřuje původní univerzum.

Novým čtenářům rozhodně Prokleté dítě doporučit nemůžu, jelikož se zde bez znalosti původní série neobejdete. U zarytých fanoušků to nový Harry Potter rozhodně nebude mít jednoduché, na druhou stranu jsme dostali to po čem řada z nás dlouhá léta toužila. “Osmý díl” tak není plnohodnotným pokračováním, ale úžasnou vzpomínkou na léta minulá, při které na nás dýchne trocha té nostalgie.

Avšak pozor, je to divadelní hra, ne plnohodnotná kniha, jak k ní někteří přistupují. To je bezpochyby potřeba zohlednit, jelikož přeci jen divadelní scénář funguje malinko jinak, než klasický knižní příběh. A právě v případě Prokletého dítěte se to naplno ukazuje. Jako hra bude tento příběh bezpochyby fungovat skvěle, v knižní verzi však již maličko pokulhává. Chápu rozhořčení některých fanoušků nad celou knihou. Je ji však potřeba brát trochu s odstupem a především s nadhledem. Pokud se vám to povede, bude Harry Potter a prokleté dítě milým zpestřením, které nám dává odpovědi na řadu otázek, jak to bylo dál, poté co skončila základní série.