God of War – karetní hra

Spojení známých značek a licencí s deskovými hrami je vcelku běžná věc. Star Wars, Marvel, Pán prstenů – tato spojení už dnes nikoho příliš nepřekvapí, v poslední době se však deskoherní návrháři stále více zaměřují i na počítačové a konzolové hry. V nedávné minulosti jsme se tak mohli vydat do pustiny Falloutu, či se ponořit do katakomb Kalicha v původně playstationové pecce Bloodborne. Tu krátce před Vánoci doplnila další PSková legenda God of War, která na naše deskoherní stoly přivádí nezastavitelného Kratose se svým synem Atreem, kteří se vydávají do říše severských netvorů a božstev.
Za adaptací této videoherní pecky, stojí stejně jako v případě Bloodbornu, společnost CoolMiniOrNot. Avšak, zatímco Bloodborne designoval slovutný Eric M. Lang, Kratose s Atreem si vzali do parády Alexandru Olteanu a Fel Barros, kterého můžeme znát díky povedenému Narcos, či nenáročné karetce Lotři. I díky tomu fungují obě hry na zcela odlišných principech. Obě jsou sice karetky, avšak zatímco v Bloodborne jede každý na své vlastní triko, God of War se vydává cestou spolupráce, jedině tento způsob vám může dopomoci dovést hru do vítězného konce.
God of War navíc tak trochu klame tělem. Ti, kteří znají původní videoherní předlohu vcelku pochopitelně budou očekávat především rubačku, ve které se na vás pohrnou hromady monster. A samozřejmě i na to zde dojde, kromě toho na vás však v rámci deseti různých “scén” čeká celá řada úkolů, které bude potřeba splnit, abyste se dostali až k boji se samotným bossem.
Samotná desková hra je určena pro 1-4 hráče, s tím, že na jednu partii byste si měli vyčlenit zhruba 90 minut herního času. O kvalitě zpracování samotné hry pravděpodobně netřeba příliš polemizovat. GoW má na svědomí CMON, který si v tomto ohledu dává skutečně záležet. Ostatně, už samotný skvěle vyřešený insert krabice je toho krásným důkazem. Jediné, co snad může trochu překvapit jsou kartonové figurky, které jdou tak trochu proti současným trendům. Přeci jen podobné hře by o něco více slušely detailní miniatury. Ve výsledku vám však ani plastové figurky nemusí moc chybět, po grafické stránce totiž hra vypadá na stole skvěle i bez tuny plastu.
Vzhledem k tomu, že hra je určena až pro 4 hráče, je vcelku jasné, že si zde pouze s ústřední dvojicí hrdinů nevystačíme. Kromě silného Kratose a jeho hbitého syna Atrea se můžete těšit i na Mimira, léčitelku Freyu, či bratry Broka a Sindriho, které vždy ovládá jen jeden hráč. Jak asi tušíte každá z postav má své speciální schopnosti i způsob boje, kterým se zapojí do hry. To vše je řešeno známým mechanismem klasického deck-buildingu, kdy si postupně během hry budete obohacovat a upravovat svůj balíček karet, se kterým se pustíte do hry.
Jedním z hlavních prvků hry je vcelku nepřekvapivě boj, i když nejen ním je člověk živ. Přesto u něj strávíte pravděpodobně nejvíce času. V rámci svého tahu se nejdříve můžete jednou pohnout a následně zahrát neomezený počet karet (samozřejmě pokud to bude dávat smysl). Díky tomu budete moci zároveň zaútočit na více nepřátel, či aktivovat více míst. Samozřejmě stále musíte mít na paměti určité podmínky, které po vás hra vyžaduje, avšak základní koncept skutečně není příliš složitý.
V rámci jedné partie na vás čekají vždy tři scény, které jsou složeny z osmi speciálních oboustranných karet. Právě ty zde nahrazují klasický herní plán. Budete na nich plnit tajné úkoly, speciální podmínky, či porážet nepřátele. Tento způsob tvorby herního plánu je v poslední době čím dál oblíbenější a setkáme se s ním v určité formě i například v chystaném Tainted Grail.
Tato mechanika je bezpochyby originální a bude jedním z nejzajímavějších prvků hry. V krabici pak nalezneme celkem deset scén, které nabízí nejen různorodé prostředí, ale především pak i různou obtížnost. Toto pojetí bezesporu zajišťuje určitou pestrost hry, zároveň je však potřeba počítat s tím, že znovuhratelnost God of War není na kdo ví jak vysoké úrovni. Ve chvíli, kdy odehrajete všech deset scén nebudete mít moc důvodů se do již odehraných lokací pouštět znovu. I přes tento menší handicap dostanete u této hry za své peníze rozhodně slušnou porci zábavy. Nemusíte se tak bát, že byste své investice snad litovali.
Ačkoliv je God of War veskrze povedenou hrou, která má i relativně jednoduchá pravidla, díky čemuž se do hry mohou ponořit i relativní začátečníci, jednu či dvě výtky bychom zde rozhodně našli. Tím největším problémem jsou samotná pravidla. Díky tomu je zde ani příliš nezmiňuji, protože si je “soudruzi z CMON” skutečně za rámeček dát nemohou. A tak stejně jako Bloodborne, či Gizmos trpí i GoW na velké množství nejasností v pravidlech, kdy budete nezřídka tápat, co vlastně máte dělat.
Pravidla, která ke hře dostanete, by mohla vcelku dobře fungovat jako počáteční uvedení do hry. Rozhodně by se ale hodilo k nim dodat nějaký obsáhlejší almanach, který by dovysvětlovat řadu nejasných situací a možností, na které při hře narazíte. Takto vlastně nemáte ani šanci zjistit, zda hrajete hru správně. Osobně bych tak doporučit tentokrát nechat pravidla zcela stranou a pustit si například perfektní návod Stanislava Berce z klubu Nithrania, který vám vysvětlí vše daleko lépe, než přiložená příručka, která se autorům tentokrát skutečně moc nepovedla.
CMONu navíc při vývoji hry unikly dvě menší, ale docela podstatné chybky na kartách scén, které neměl Blackfire při lokalizaci šanci odhalit. Naštěstí je již na stránkách českého distributora dostupná Errata, kterou si můžete stáhnout a tyto chyby opravit tak, aby vše bez problému fungovalo. Více najdete -> ZDE
God of War je bezpochyby velice příjemná a tématická karetka, která má rozhodně šanci zaujmout. I přes silnou licenci se autoři nesnažili přinést přeprodukovanou hru plnou plastu, ale vsadili na zcela odlišný, avšak rozhodně originální koncept, díky kterému se tato hra odlišuje od konkurence. Jedinou menší kaňkou na kráse jsou ne zrovna povedená pravidla, která by si rozhodně zasloužila více péče. Naštěstí žijeme v internetové době, kdy řešení máme od sebe jen na dva tři kliky..