David Šenk – Prázdný svět

by Schefik · 31.1.2021

Ačkoliv se konec loňského roku nesl v nakladatelství Epocha především ve znamení nové série Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové, zapomínat bychom neměli ani na další kousky, které si pro nás tento nakladatel před Vánoci připravil. Jedním z nich je i zbrusu nový román Davida Šenka Prázdný svět, v níž nám autor představuje pořádně pokřivenou alternativní historii našeho světa.

Pro řadu čtenářů bude David Šenk pravděpodobně velkou neznámou. Ostatně, až se to nemusí na první pohled zdát, tak tento autor rozhodně nepatří k nejplodnějším. V jeho portfoliu sice najdeme hned šest knih, avšak poslední z nich spatřila světlo světa již před dlouhými šesti lety (dotisky nepočítaje). A to se ještě jednalo o povídkovou sbírku. Prázdným světem se tak autor vrací po delší době na scénu. A nutno říct, že se jedná o návrat poměrně zajímavý.

David Šenk ve své knize vytvořil vskutku fascinující svět, který rozhodně dokáže zaujmout. Ostatně, už samotná obálka s červenou sochou Lenina, jenž má v oku zaražený šíp, ve vás vyvolá řadu otázek. A ano, Rusko, tedy přesněji řečeno “Pravlast”, zde sehraje opravdu důležitou roli. Avšak ještě než se tak stane, čeká Evropu poměrně turbulentní vývoj a především pak finská krvácivá horečka, která zdecimuje lidstvo po celém světě. Jak aktuální že?

Ačkoliv se po ničivé pandemii staré pořádky a státy, jak je známe stávají v podstatě minulostí, jedno místo odolává. Pomyslný ráj uprostřed Evropy – Domovina. A ano chápete správně, v podstatě se jedná o staré dobré Čechy. Samozřejmě všechna pro mají i své proti. A tak se na dálném východě formuje hrozba v podobě mocného Moskevského knížete, kterému je i matička Rus malá. Zkrátka a dobře, některé dějiny se opakují a je jedno jestli jsou ty skutečné, nebo ty alternativní.

Jak už asi tušíte zápletka této knihy je podle nastíněných informací vcelku předvídatelná. V tomto ohledu autor rozhodně nikterak neexperimentoval a rozhodl se využít snad všech zaběhlých klišé, na které si můžeme vzpomenout. I přesto to ale neznamená, že by Prázdný svět nestál za povšimnutí. Ba právě naopak. Je to právě svět zdecimovaný světovou pandemií a jeho následné vykreslení, které táhne celou knihu výrazně kupředu.

Autor se navíc rozhodl nevyužít schéma klasického románu a tak je Prázdný svět spíše než klasickou knihou s jedním hlavním hrdinou, sbírkou navzájem propojených povídek, které dávají dohromady vcelku zajímavý a především pak uvěřitelný celek. Toto rozvržení je samozřejmě vcelku atraktivní, na straně druhé se však může potýkat s určitou nekonzistentností a faktem, že prakticky nemáte šanci si s jednotlivými postavami vytvořit nějaký hlubší vztah.

Aby těch zmatků a případných nekonzistentností nebylo náhodou úplně málo, tak se David Šenk rozhodl, že mu kromě jedné postavy nestačí ani jedno časové období. A tak než se stihnete pořádně rozkoukat skočíte na časové ose klidně o sto let kupředu, nebo dozadu. O místech ani nemluvě. Ano, na jedné straně vám to sice dá vcelku zajímavý obrázek o celkovém fungování světa, jeho historii, která je protkaná odkazy na komunismus, na druhé straně však může být toto uspořádání pro celou řadu čtenářů maličko matoucí. Až by se chtělo říct, že sám autor vlastně neví co chce vyprávět.

Celková vize zde samozřejmě je. Osobně bych to však uspořádal maličko jinak a klidně natáhl na dvě knihy, aby vše bylo maličko ucelenější. Ostatně, možná i proto kniha ke konci maličko ztrácí dech. Na jedné straně je tak vidět autorova evidentní snaha, bohužel celkové provedení maličko ztrácí. Prázdný svět tak rozhodně není knihou bez chyby a výtek k jejímu provedení a celkovému uspořádání bezpochyby najdeme celou řadu. Na straně druhé nová Šenkova kniha vyniká opravdu zajímavým světem s bohatou historií, kterou by bylo škoda zcela minout a nechat bez povšimnutí. Navíc jak se říká, sto lidí, sto chutí. A tak Prázdný svět rozhodně zkuste…