Obludárium – karetní hra
Závěr roku byl již tradičně vydatný a čeští vydavatelé na nás chrlili jednu novinku za druhou. V záplavě nových titulů však jedna přeci jen trochu vyniká a to především díky jménu herního designéra, který za ní stojí. Richard Garfield si tak na chvíli odskočil od Magicu, aby nám představil povedenou karetní hru Obludárium (Carnival of Monsters), ve které se vydáte na lov fantastických příšer.
Představovat deskoherním nadšencům Richarda Garfielda pravděpodobně nemá vůbec smysl. Snad každý někdy přišel do styku s karetní legendou Magic: The Gathering, kterou svého času hrála snad půlka zeměkoule. Garfield toho má na svém kontě však mnohem víc. Zmínit tak můžeme například RoboRally, nebo i u nás oblíbeného Vládce Tokia. S Obludáriem se k nám tak dostává další hra tohoto designéra, na český trh ji přináší společnost MindOK a jedná se o karetní hru pro 2-5 hráčů.
Základním stavebním kamenem Obludária je klasický draft karet, kolem kterého postavil Richard Garfield celou hru. Na začátku kola (v tomto případě sezóny) se nejdříve odhalí karta sezóny, která určuje podmínky a bonusy pro dané kolo. Následně dostane každý z hráčů osm náhodných karet. Z nich si jednu vybere a zbytek pošle dalšímu hráči. Nyní můžete vybranou kartu zahrát, nebo si ji nechat na později. Vždy však musíte splnit dané podmínky. V balíku najdete hned několik druhů karet, které mají různé využití. Samotnými obludami počínaje a kartami událostí, či tajných úkolů konče.
Právě různé typy karet a možnosti na nich budou jedním z největších lákadel hry. Právě díky nim není Obludárium jen o pouhém draftu karet, ale nutí vás nad jednotlivými vašimi tahy trochu více přemýšlet. Zároveň dodávají hře na variabilitě a znovuhratelnosti. Díky různým kombinacím karet se vám pravděpodobně jen tak nestane, že by se některá vaše partie opakovala. Ostatně karet najdete v balení více než dvě stě, což by mělo chvíli vydržet i náruživějším hráčům.
Po draftu a odehrání karet se pomalu nachýlila daná sezóna ke svému konci. Avšak ještě než se vrhnete na samotné vyhodnocení daného kola a sčítání vítězných bodů, přichází na řadu fáze Krocení běsnících oblud, protože samozřejmě nikdo nechce, aby nově nachytané obludy nějakým způsobem ohrozily natěšené návštěvníky. K tomu však budete potřebovat dostatek personálu, přesněji řečeno lovců, kteří vám mohou s běsnícími potvorami pomoc. Chyby se v tomto případě neodpouští a tak se za každý neúspěch připravte na tučnou pokutu. Pokud se vám však podaří vše uhlídat a nejlépe splníte podmínky dané sezóny můžete se na konci kola těšit i na nějakou tu “trofej”. Obludárium se hraje celkem na čtyři sezóny s tím že na konci poslední z nich probíhá ještě závěrečné bodování a sčítání vítězných bodů. Ty získáváte nejen za nasbírané obludy, ale i za splněné tajné úkoly, získané trofeje, ale i zbylé peníze, potažmo žetony lovců. Vítězem se vcelku pochopitelně stává hráč s největším počtem vítězných bodů.
Po pravidlové stránce je Obludárium vskutku jednoduchou záležitostí, která z něj dělá přístupný počin, který si vcelku bez problému užije celá rodina. Věkové doporučení je sice 12+, avšak osobně věřím, že tuto povedenou draftovací karetku vcelku bez problému zvládnou i daleko mladší hráči. Ostatně i na ně Richard Garfield myslel. Pokud totiž hrajete s mladšími hráči, či úplnými začátečníky, kteří moc deskových her za sebou ještě nemají, najdete na konci pravidel i úpravu právě pro tyto případy.
Toto ostatně platí i pro hru ve dvou hráčích, kde se projevuje největší bolest draftovacích her. Garfieldovi se v tomto případě podařilo ohnout pravidla do plně fungujícího stavu, díky čemuž je hra vcelku dobře hratelná i ve dvou. Avšak stejně jako u ostatních her podobného ražení, ani Obludárium bych rozhodně jako čistou dvojkovku rozhodně nedoporučil. Ve dvou vše více méně funguje, zároveň však hra dostává úplně jiné vyznění. Tato varianta staví především na škodícím prvku, kdy budete vašemu protihráči ničit karty. Ano, funguje to, do jisté míry se však jedná o dvě odlišné hry.
Opět se tak nedá ubránit dojmu, že tato varianta je zde spíše do počtu. Rozhodně je však potřeba ocenit snahu, že se ji autor hry snažil uvést do co nejvíce použitelné podoby. Jinak Obludárium moc vad na kráse nemá. Ano, ve hře funguje určitý podíl náhody, který nemusí vyhovovat všem. Garfield to však vynahrazuje vcelku zajímavými schopnostmi karet, které při správné kombinaci dokáží prvek náhody vcelku dobře převážit na vaši stranu.
Co je však rozhodně potřeba vypíchnout, je grafické zpracování této hry. Ilustrace na kartách jsou opravdu nádherné a bezesporu budou jedním z největších lákadel této hry. Vděčí za to zkušenému týmu ilustrátorů, kdy každý z nich si vzal na starost jeden z mýtických krajů, včetně samotných oblud. Každá krajina je tak naprosto unikátní a nese v sobě zcela originální styl typický pro daného autora. I díky tomu se nejednou při hře přistihnete, že se jen kocháte nádhernými ilustracemi místo toho, abyste vymýšleli co nejlepší strategii pro dané kolo.
Obludárium patrně po herní stránce výrazněji neohromí. Ostatně, prakticky všechny prvky, které zde Garfield využil můžeme najít i v ostatních hrách. I přesto má ale Obludárium rozhodně co nabídnout. Garfieldovi se za pomoci osvědčených mechanismů podařilo vytvořil jednoduchou a perfektně fungující karetku, kterou si užijí jak zkušení matadoři, tak naprostí nováčci, kteří kouzlo deskových her teprve objevují…
