Libertalia: Piráti Vzduchomoří

by Schefik · 25.5.2022

Psal se rok 2012, když světlo světa spatřila Libertalia, dle mnohých nejlepší pirátská hra vůbec. Hra si získala vcelku slušnou základnu fanoušků a tak není divu, že jsme se u příležitosti desetiletého výročí dočkali remaku. Tentokrát pod názvem Libertalia: Piráti Vzduchomoří a pod hlavičkou vydavatelství Stonemaier Games, kde pomohli původní koncept Paola Moriho vybrousit k dokonalosti.

Avšak, ještě než se podíváme Libertalii na zoubek musím upozornit, že se mi původní hra z roku 2012 bohužel do spárů nedostala a tak jakékoliv porovnání, či rozdíly mezi edicemi čerpám především z dostupných informací přímo od vydavatele, či vcelku pochopitelně z internetu. I tentokrát tak půjde především o představení hry, po jejímž dotisku hráči dlouho volali. A nebylo by to samozřejmě Stonemaier Games, kdyby nepřišli i s nějakým tím vylepšením.

Za hrou samozřejmě i tentokrát stojí autor původní hry Paolo Mori. Ve Stonemaier Games mu pouze pomohli původní koncept více vyladit, dodali nezbytný sólo režim od Automa Factory a vtiskli hře zcela nový vizuál, o který se postaral Lamaro Smith. Po grafické stránce ani původní hra nevypadala vůbec zle, avšak s ohledem na to, že společně s piráty opouštíme rozbouřená moře a vydáváme se za pomoci vzducholodí do nebes, určitý redesign byl bezpochyby nutný.

Grafická stránka hry je tak jednou z nejvýraznějších změn, kterých se Libertalia dočkala. Rozhodně se však nejedná o jedinou novinku. Opomenout samozřejmě nesmíme ani již zmíněný sólo režim, stejně jako upravená pravidla pro hru ve dvou hráčích. Právě ta totiž v původní hře prakticky nefungovala, což by mělo být nyní alespoň částečně vyřešeno. I tak ale stále platí, že si hru nejvíce užijete ve více hráčích. Hra je tak určena pro 1-6 hráčů od 14 let (bez problému zvládnou i daleko mladší) na přibližně 60 minut herního času.

Hry, které jdou s kůží na trh pod hlavičkou Stonemaier Games, jsou dobře známy svou vysokou produkční kvalitou. Ostatně, stačí zmínit kousky jako Scythe, Tapestry, nebo Na křídlech a bezpochyby mi dáte za pravdu, že tyto hry vypadají na stole opravdu božsky. A ani právě vydaná Libertalia samozřejmě nechce zůstat pozadu. A nutno říct, že ostudu svým předchůdcům rozhodně nedělá.

Ostatně krabice je více než slušně zaplněná a tak zde o zajímavé komponenty rozhodně nebude nouze. Pravidla a herní deska jsou v podstatě povinností. Kromě toho zde však máme i komponenty určené speciálně pro sólové hraní (karty, destičky kořisti, přehledová karta) a pro hru 2 hráčů (destička námořního kadeta). Z klasických komponent pak nechybí hrací karty, počítadla bodů nejrůznější kartonové destičky a mince, nebo žetony reputace. Asi nejzajímavější komponentou, která bude bezpochyby ozdobou herního stolu jsou pak speciální žetony kořisti. Ty nejsou kartonové, ale z obdobného materiálu (asi plast) jako hrací kameny v Azulu. Uloženy jsou ve speciálním plátěném sáčku a vyloženě svádí k tomu si s nimi neustále hrát.

Toliko asi ve zkratce k obsahu krabice. I když na jednu důležitou věc bych ještě zapomněl. Za zmínku vcelku pochopitelně stojí i velice praktický plastový insert, jenž vám jednak dopomůže s přípravou hry a druhak se jedná o perfektní uložení všech komponent, které vám tak nebudou samovolně lítat po krabici. Je velice dobře, že vývojáři konečně pochopili, že praktické inserty mají v jejich hrách své místo a hráči to bezpochyby ocení. Ano, na většinu her sice můžete pořídit custom insert z balsy či PU pěny, ale není lepší mít insert přímo z výroby a ušetřené peníze investovat do dalších her? Na tomto místě tak Stonemeir Games rozhodně zaslouží pochvalu.

Nyní už ale k tomu co nás ve hře vlastně čeká. Jak už asi podle názvu tušíte, ve hře Libertalia se stanete tzv. Piráty Vzduchomoří. Dostanete na starost pirátskou loď i s celou 40-ti člennou posádkou. Spolu s ní se budete vydávat v mýtickém světě, kde lodě plují po vzdušných proudech a hory létají ve vzduchu na dobrodružné výpravy za kořistí. Avšak jen ten, kterému se podaří nashromáždit největší bohatství se může zapsat do historie jako jako ten nejbohatší pirát.

Úkol je to bezpochyby nesnadný, obzvláště když se o stejnou kořist budete přetahovat se svými protihráči. Naštěstí na vše nejste sami a k ruce vám je právě vaše posádka. Ve hře se vydáte celkem na tři několikadenní výpravy za poklady. A právě na ně vezmete některé z členů vaší posádky. Výběr je jen na vás. Každý pirát má přitom různé vlastnosti, jeden líp bojuje během dne, další zas uprostřed temné noci, schopnosti jiných se ukáží těmi nejvýhodnějším až v klidu v přístavu. Jenže nikdy nevíte, koho zrovna vyšlou do “boje” ostatní a které vlastnosti tedy povedou k vítězství v dané výpravě.

Popisovat zde do detailu herní mechanismy a to jak se hra vlastně hraje určitě nebudu. Od toho jsou zde samozřejmě pravidla, nebo některý z již dostupných videonávodů (třeba ten z Nithranie), které vám objasní vše potřebné a pomůžou vám proniknout do této pirátské hry, abyste se mohli nerušeně vydat za kořistí.

Podívejme se tak, co nejzajímavějšího nám tato hra, kromě grafické a produkční stránky, přináší. Na prvním místě musím bezpochyby zmínit herní plán. Ten je oboustranný a přináší nám možnost společně s destičkami, které do hry přináší další změny, si do určité míry upravit obtížnost hry. Chcete poklidnější plavbu na prosluněné odpoledne strávené s vašimi dětmi, nebo naopak temnější nelítostnou řež, kdy si s ostřílenými piráty půjdete po krku. Žádný problém výběr je jen na vás.

Nutno říct, že tato možnost hře přidává výrazně na variabilitě a dělá ji co nejvíc hratelnou pro široké spektrum hráčů. Obzvláště, když vezmeme v potaz, že původní hra byla vskutku škodící. V tomto ohledu je tak kromě grafiky více než patrné zaměření na rodinné hraní. Stále zde ale zůstává možnost výběru a vy si tak můžete vychutnat i obdobný zážitek jako u původní hry.

Tím se tak menším obloučkem dostáváme k samotným hráčům a jejich počtu. Co se týče sólového hraní, zde asi není potřeba přílišných komentářů. Automa je léty prověřená a i zde funguje skutečně na výbornou. Bohužel horší je to s variantou pro dva hráče. V této chvíli do hry vstupuje “třetí virtuální hráč” v podobě destičky námořního kadeta. Nelze říct, že by hra s virtuálním třetím hráčem zcela nefungovala, avšak oproti klasické hře se jedná o slabý odvar. Osobně bych tak s touto hrou určitě mířil na minimální počet hráčů tři a víc a v rámci dvojkovek bych se poohlédl někde jinde.

Jinak se jedná o veskrze povedenou hru, která je navíc prověřená časem, takže nevstupujeme do úplně neznámé vody. A i když Libertalia prošla určitými změnami herní mechanismy a vůbec celkový design zůstal v zásadě stejný. Jedná se tak o vcelku jednoduchou a přístupnou hru, která ale zároveň nabízí skutečně široké spektrum možností, díky kterým se v ní mohou úplní začátečníci minimálně zpočátku maličko ztrácet. Jakmile ale jednou do tohoto kousku proniknete, budete si ho užívat plnými doušky. Dá se tedy nová Libertalia doporučit? Za mě určitě, jen je potřeba brát v potaz určitá specifika (jako například hra dvou hráčů), kterými se tento kousek vyznačuje.