Labužníci – desková hra

by Schefik · 1.12.2020

Vést úspěšný food court vskutku není snadná práce. Natěšení strávníci se hrnou a hledají tu nejchutnější nabídku, která je dokáže uspokojit. Zvládnete v záplavě specialit najít tu nejlepší kombinaci, která přiláká co nejvíce zákazníků? Přeci jen uspokojit i ty nejmlsnější jazýčky není vůbec jednoduché. O tom se ostatně můžeme přesvědčit na vlastní kůži v horké novince Labužníci, se kterými přichází i ty nejvyhlášenější pokrmy světové kuchyně…

V originále vyšla hra pod názvem Foodies a stojí za ní známá firma CMON. Tu mají hráči většinou spojenou s velkým hráčskými tituly, které vynikají hromadou plastových figurek. Čas od času však i tato firma překvapí a přinese na hráčské stoly titul, který k tomuto vydavateli na první pohled nesedí. Krásným příkladem je například hra Gizmos, či Zasni se a aktuální novinka míří do stejného ranku, jako tyto dvě zmíněné hry.

Jedná se tak o relativně nenáročnou rodinnou hru, kterou si užijete ve 2-5 hráčích s tím, že jedna partie Labužníků vám zabere něco kolem půl hodinky herního času. Jak už je u amerických vydavatelů zvykem, doporučený věk opět míří na kategorii 14+. Realita je samozřejmě někde jinde. A tak Labužníky vcelku bez problému zvládnete i s mnohem mladšími hráči (8+). Netřeba se tedy tohoto kousku nikterak bát. Na náš trh se tento kousek dostává díky společnosti Blackfire, která jej přináší v plně lokalizované verzi s velice zajímavým bonusem pro české hráče.

Stejně jako v originální verzi Foodies i v českých Labužnících najdeme karty z celkem deseti světových kuchyní. Většina z nich je pro obě verze stejná (americká, italská, německá, thajská kuchyň…) avšak v české verzi najdeme i naše místní speciality. Ty nahradily kousky z ruské kuchyně. A tak se místo boršče můžeme těšit na svíčkovou, smažák, nebo legendární chlebíčky.

O tom, že v této hře půjde především o jídlo, asi netřeba nikterak polemizovat. Avšak co se ve skutečnosti ukrývá za stylizovanou krabicí s Labužníkem na přebalu? Společně se svými protihráči se v této hře stanete provozovateli “food courtu” (jídelní koutky v obchodních centrech) s různými stánky s jídlem. A právě do nich se budete snažit nalákat co nejvíce zákazníků. Nic však není zadarmo a vy tak budete muset najít tu nejlepší kombinaci jídel, která dokáže zaujmout a přinese vám nejvíce bodů popularity. Jedině tak se můžete stát tím nejlepším provozovatelem a váš food court tak dosáhne až ke hvězdám.

Každý hráč dostane svůj panel jídelního koutku s devíti očíslovanými poli pro stánky. Právě na ně budete umisťovat jednotlivé speciality tak aby vám přinesli co nejvíce peněz a zvyšovaly popularitu vašich koutků. Aby to nebylo tak jednoduché každá kuchyně i pokrm přináší jiné bonusy, které ovlivňují vaše zisky i výsledné “vítězné body”.

A tak zatímco thajská a mexická kuchyně vsází především na pálivá jídla, která vám ve správné kombinaci přinesou opravdu štědré finanční bonusy, italská a francouzská kuchyně je známá svou oblibou a tak se vcelku pochopitelně zaměřuje především na již zmíněné body popularity. Své bonusy má pak vcelku pochopitelně i česká kuchyně. Ty jsou velice zajímavé a opravdu štědré, avšak na rozdíl od ostatních kuchyní vám naše jídla přinesou jen jednorázové přilepšení. S tím je pak potřeba při své strategii samozřejmě počítat.

Právě kolem těchto “bonusů” se točí hlavní strategický prvek hry. Jinak hra vsází na opravdu velkou přístupnost a snadná pravidla, díky kterým je tento kousek ideální právě pro rodinné hraní, potažmo pro partie s příležitostnými hráči. I přes svou jednoduchost a přístupná pravidla má hra ale rozhodně co nabídnout. Byť je samozřejmě její zaměření na určitou hráčskou skupinu více než jasné. Ostřílené stratégy a příznivce náročných her tak Labužníci patrně na zadek neposadí. Rozhodně se ale nemusíte bát, že byste u hry trpěli. Navíc díky kratší herní době se z tohoto kousku může stát i vcelku příjemný filler, u kterého si rádi odpočinou i nadšenci Twillight Imperia, či Brassu.

Samotná hra je opravdu svižná, hráči se v ní střídají klasicky po směru hodinových ručiček a postupně ve svém tahu projdou třemi fázemi. Nejprve se hodí na začátku každého tahu desetistěnnou kostkou, která určí místo ve food courtech, které navštíví nový host. Typicky to znamená, že toto místo se aktivuje a přinese svým majitelům kýžené bonusy (nejčastěji peníze, občas však i kýžené body popularity). Po této časti, která se vztahuje na všechny hráče u stolu, již pokračuje jen aktivní hráč.

V druhé fázi získáte možnost si za vaše těžce vydělané peníze koupit nějaký ten nový stánek do vašeho food courtu. Na výběr máte z pětimístné nabídky, která se postupně doplňuje. Každá pozice má navíc jinou cenu. Hráči tak velice často budou muset řešit dilema zda pořídit dražší specialitu s lákavými bonusy, nebo naopak nepohrdnou tím levnějším, který se jim však do celkového konceptu tolik nehodí.

V poslední fázi máte šanci najmout některého ze tří šéfkuchařů. Zatímco jeden se najímá za peníze a v průběhu hry budete moci jeho služby využít vícekrát ( za čtyři mince dostanete bod popularity), pro najmutí zbylých dvou specialistů budete muset splnit speciální podmínku. Ty není vždy úplně jednoduché splnit, na druhou stranu jsou odměny za ně opravdu lákavé a navíc jejich služby budete moci využít jen jednou. Opět je tak velice důležité dobře plánovat rozhodnout se, kdy pro vás bude využití jednoho ze šéfkuchařů nejlepší.

A to je v podstatě vše. Hra končí ve chvíli, kdy některý z hráčů dosáhne 20 nebo 30 bodů popularity, v závislosti na počtu hráčů. Prakticky žádná další specifika a podmínky hra neobsahuje a vystačí si tak s tímto jednoduchým základem. I přesto však dokáže hra nabídnout dostatek prostoru k plánování a využití určitých strategií. Na druhou stranu od tohoto kousku nelze čekat zázraky. Navíc se zde dá najít pár drobností, které by hře šli určitě vytknout. Jednak počítejte s tím, že do hry do určité míry vstupuje náhoda. Nikdy tedy nebudete mít vše pod kontrolou a když vám prostě nebudou chodit karty, nic s tím neuděláte.

Navíc se občas může za určitých okolností stát, že se hra stane lehce nevyváženou. Představte si situaci, kdy vám do nabídky bude chodit především česká kuchyně. Vaši protihráči se je však rozhodnou nevyužít, což vám naopak nahraje do karet. Právě česká kuchyně totiž poskytuje opravdu zajímavé jednorázové bonusy. Díky tomu se vám může vcelku snadno stát, že svým spoluhráčům hned na začátku hodně utečete a oni už nebudou mít nejmenší šanci vás i přes veškerou svoji snahu dohnat. Tyto situace ve hře nastávají velice zřídka a závisí také na počtu hráčů (ve dvou počítejte s těmito situacemi o něco častěji). Ale jsou zde a nemalým způsobem narušují celkový dojem ze hry. Je tedy dobré s tímto počítat a zaměřit se na to. Pokud totiž o tomto neduhu budete vědět, dokážete jej do určité míry v průběhu hry eliminovat.

Poslední drobnost, či povzdech míří k samotným deskám hráčů. Zatímco se celkové zpracování hry, včetně velice povedeného insertu, dá ohodnotit za jedna, desky hráčů opět maličko trpěly. Pomalu, ale jistě se to stává tradicí, že se výrobci her rozhodnou desky hráčů natisknout na pouhou čtvrtku, která nemá žádný pevnější podklad. Což je samozřejmě škoda. Na druhé straně se vlastně není co divit, máme zde výrobní náklady, místo v krabici a další aspekty, které mohou hrát proti. Při samotné hře to naštěstí tolik nevadí, jen je dobré dát pozor abyste si neopatrnou manipulací tyto desky neponičili.

Labužníci jsou i přes pár menších drobností opravdu povedenou hrou, která bezpochyby dokáže zaujmout a lze ji bezezbytku doporučit jako rodinnou hru. Líbivý vizuál, jednoduchá pravidla a svižná hratelnost z tohoto kousku dělají ideálního společníka na chvíle, kdy nemáte náladu, nebo čas na nějaký větší strategičtější titul.