Henning Mankell – Švédské holinky

Henninga Mankella má většina čtenářů spojených především s jedinečnou krimi sérií s komisařem Wallanderem, která si získala srdce čtenářů po celém světě. Není to však pouze zasmušilý komisař, kterého Mankell přivedl na svět, v jeho portfoliu nalezneme i celou řadu dalších zajímavých postav. Jedním z nich je i lékař Fredrik Welin, jenž se loni v létě představil i českým čtenářům v knize Italské boty. Ten se nyní vrací ve volném pokračování příznačně nazvaném Švédské holínky, jenž opět ukazuje Mankella v trochu odlišném světle, než jak jej běžně známe.

Už Italské boty ukázaly, že se Mankell nemusí věnovat pouze detektivnímu žánru. V předchozí knize i ve Švédských holínkách se tak tomuto žánru vyhýbá velkým obloukem a přináší svým čtenářům silný a sladkobolný příběh o hledání sebe sama, sebereflexi, stáří, smutku, špatných rozhodnutích i o lásce a o naději. Mankell i v druhém románu této “volné série” doslova exceluje a přináší překvapivý a emotivní román, jenž nabízí skutečně silný čtenářský zážitek.

Opět se setkáváme se stárnoucím lékařem v důchodu Fredrikem Welinem, který se po profesním selhání vzdal kariéry úspěšného chirurga a uzavřel se před světem na malém, prakticky opuštěném ostrůvku, jenž ho pojí se vzpomínkami na dětství. Po předchozí knize, která byla zároveň tklivá a melancholická, avšak ukrývala v sobě i notnou dávku naděje, přichází autor s pokračováním, které se nese v podobných tónech. Na rozdíl od předchozí knihy, je zde však cítit daleko větší smíření se smrtí, která se stává hlavním tématem tohoto příběhu.

Ostatně není se co divit, Švédské holínky jsou jednou z posledních Mankellových knih, které stihl za svého života napsat (2015). A jelikož sám dlouhá léta bojoval se zákeřnou rakovinou, které nakonec podlehl, muselo se to zákonitě projevit nějakým způsobem na jeho tvorbě. Zatímco v Italských botech byla cítit silná existenciální výpověď, ve které Mankell sděloval světu své prožitky a pocity v boji s nevyléčitelnou chorobou, Švédské holínky jsou malinko jiné.

Při čtení z nich je cítit určité smíření s životem, kdy hlavní hrdina přijímá věci tak jak jsou i když se ocitá v naprosto bezvýchodných situacích, o které v této knize rozhodně není nouze. Ostatně již na samotném začátku Mankell svého hrdinu nikterak nešetří. Fredrik Welin se jedné podzimní noci probouzí a zjišťuje, že mu hoří střecha nad hlavou. Fredrik unikne doslova na poslední chvíli a stihne popadnout jen pláštěnku a dvě holínky — obě levé…

Aktuální novinka v nás zanechá po dočtení hodně silné prožitky, které v nás budou rezonovat ještě dlouhou dobu po dočtení. Společně s Italskými botami, tak patří toto pokračování k hodně odlišným dílům, které ukazují oblíbeného autora ve zcela novém světle. Dokonce by se dalo říci, že právě v těchto románech nacházíme Mankella na vrcholu jeho romanopiseckých sil. Žádný jeho román v nás totiž nezanechá tak silné dojmy a pocity, jako právě romány s Fredrikem Welinem v hlavní roli.

Na druhou stranu je jasné, že podobné knihy nejspíše nezaujmou širokou čtenářskou obec. Pro jejich plné vychutnání je potřeba znát i kontext, v jaké době a za jakých okolností byly vytvořeni. Pokud od tohoto odhlédneme dostáváme, do rukou vcelku obyčejný příběh, který se sice dobře čte, na druhou stranu se v něm však nic výrazného neděje a nenabízí ani žádnou výraznější akci, či napětí. Přesto si troufám tvrdit, že pokud patříte k opravdovým fanouškům autora a zjistíte si okolnosti vzniku těchto knih, budete jak Italské boty, tak Švédské holínky doslova milovat.

Autor v nich dokázal vcelku dobře bilancovat a vyzpovídat se. Přesto “svou” zpověď dokázal napsat bez zbytečného patosu a sentimentu a to dokáží jen opravdu velcí spisovatelé. Henning Mankell mezi ně bezpochyby patřil a je jen dobře, že nám nakladatelství Host přináší i další knihy tohoto jedinečného autora, jenž patří k nejvýraznějším osobnostem skandinávské literatury.