Bernard Minier – Noc

Dlouhé dva roky museli fanoušci čekat na další pokračování případů francouzského vyšetřovatele Martina Servaze. Čekání je naštěstí u konce a Bernard Minier přichází s dalším dílem této povedené série. Po malé odbočce (Zkurvenej příběh) tak opět uvrhá své hrdiny do napínavého víru událostí, jenž vám nedají spát. Dokáže však autor uspokojit čtenáře, kteří netrpělivě vyhlížejí rozuzlení příběhové linie s Julianem Hirtmannem?

Možná už víte, že Bernard Minier původně plánoval tuto sérii jako trilogii. Po úspěchu prvních dílů však evidentně podlehl fanouškům a rozhodl se celou sérii o něco natáhnout. A jak se zdá, konečného rozuzlení se nedočkáme ani v aktuální novince, i když se tentokrát vracíme k ústřední příběhové linii, kterou Minier začal v úvodních knihách. Otázkou však zůstává, jestli se už přece jen nejedná o nastavovanou kaši. Možné to je, naštěstí Minier drží kvalitu svých knih velmi vysoko a ani právě vydaná Noc v tomto ohledu není výjimkou.

Jak již bylo řečeno, na scénu se vrací i starý známý Julian Hirtmann, než však na něj přijde řada, projdeme si poněkud netradičnějším úvodem, který si pro nás Minier přichystal. I předchozí díly série nabízely na samotném počátku řadu překvapení, tentokrát však autor vytáhl opravdu těžký kalibr a zasáhl jím hlavního hrdinu do srdce. A to doslova. Martin Servaz se tak opět ocitá tváří tvář smrti a tentokrát má však skutečně namále. Už jsme si však mohli zvyknout, že knižní hrdinové mají neskutečně tuhý kořínek a tak i Martin Servaz uniká hrobníkovi z lopaty, aby si pro něj osud přichystal další těžkou zkoušku.

Uběhla již řada let, kdy se Martin Servaz poprvé setkal s Julianem Hirtmannem, od té doby jakoby se po něm slehla zem. Martinovi však jeho případ nedá stále spát. Pronásleduje ho jak neodbytná noční můra. Po letech mlčení se však začnou objevovat nové stopy. Přestal být snad Hirtmann obezřetný? Nebo je za vším nějaký skrytý úmysl, který má dostat Servaze tam, kde si ho psychopatický Hirtmann přeje mít?

Minier svého hrdinu rozhodně nešetří, ba právě naopak. Tentokrát dostává skutečně “naloženo” průstřelem srdce vše jen začíná, obvinění z vraždy a mezinárodní zatykač je pak pouhou třešničkou na dortu. Žel bohu právě tím to se Minier řadí do dlouhého zástupu autorů, kteří ze svých hrdinů dělají takřka superhrdiny. Za normálních okolností, totiž nemůže normální jedinec vše zvládat tak, jako právě Servaz. Záleží však jen na čtenářích na kolik jim bude toto zjištění vadit.

Jinak totiž Minier opět exceluje. Svým čtenářům předkládá skutečně povedený román, ve kterém nechybí takřka nic. Od propracovaného příběhu, přes neustálé napětí, akci, až po osobní problémy hlavních hrdinů. Autor samozřejmě neopomíná ani na nějaké to překvapení a že jich v této knize bude. Navíc díky tomu, že se vracíme k původní dějové linii, autor odpovídá i na řadu nezodpovězených otázek, které nás trápili již od první, či druhé knihy. Na druhou stranu přidává i řadu nových, je tedy vcelku jasné, že se v této knize závěru Servazova a Hirtmannova příběhu rozhodně nedočkáme.

To by až tolik nevadilo, na druhou stranu se při čtení občas neubráníme pocitu, že autor zbytečně moc tlačí na pilu a spřádá až neuvěřitelné teorie a postupy, kterými se snaží ještě více zamotat celý příběh. Jak se říká, méně je někdy více. Přesto aktuální Minierova novinka jeho fanoušky rozhodně nezklame. Chybky, které mu lze vyčíst, jsou více méně jen v detailech a nijak zásadně nenarušují celou konzistentnost tohoto příběhu.

Bernard Minier tak i ve čtvrté knize, v níž hraje prim Martin Servaz, opět dokazuje proč patří mezi nejoblíbenější francouzské autory. I přes menší chybky předkládá čtenářům vynikající příběh, který nepostrádá takřka nic. S klidem tak obstojí ve srovnání takřka s jakoukoliv konkurencí. My se tak můžeme těšit na další díl a tiše doufat, že Minierovi před samotným rozuzlením tohoto složitého příběhu nedojde dech.