Dmitry Glukhovsky – Budoucnost

ANOTACE:Evropa v budoucnosti roku 2400. Od doby, co byla technickými prostředky poražena smrt, je celý kontinent přelidněný a změnil se v gigantickou megapolis tvořenou obytnými věžemi vypínajícími se vysoko do nebe. V těchto věžích panuje brutální řád: Rozmnožování je přísně reglementováno, za dítě se platí ztrátou vlastního života. Ale kdo ještě potřebuje děti, když může být věčně mladý a zdravý? Jan Nachtigall je příslušník zvláštní jednotky ministerstva bezpečnosti, která přísně bdí nad dodržováním zákonů o rozmnožování. Jejím úkolem je pátrat po ilegálních dětech a odhalovat nenahlášená těhotenství. Jednoho dne má Jan odstranit teroristu a jeho těhotnou přítelkyni. Naskytne se mu tak velká šance, aby prokázal svou věrnost a postoupil na kariérním žebříčku. Když ale se svou jednotkou vpadne do konspiračního bytu, proběhne všechno jinak, než původně zamýšlel. Terorista unikne – a zanedlouho je na útěku i Jan po boku mladé ženy. Je to počátek boje, ve kterém jde o budoucnost lidstva.
Představovat fanouškům fantastiky jméno Dmitry Glukhovsky je asi vcelku zbytečné. Tento autor se u čtenářů těší značné oblibě, za kterou může děkovat především své postapokalyptické sérii Metro. Nyní však přichází se zbrusu novým románem, ve kterém je budoucnost lidstva, alespoň na první pohled, daleko radostnější. Nahlédněme tedy díky tomuto ruskému bestselleristovi do Budoucnosti.
Asi každý z nás někdy uvažoval nad tím, jak se bude žít za pár desítek, či stovek let. Glukhovsky nám předkládá jednu z možností, jak to na území Evropy, popřípadě celého světa, bude vypadat. Prakticky celý starý kontinent se přetvořil v jednu obrovskou megapoli, plnou mladých, šťastných a zdravím kypících lidí. Nemoci a stáří jsou pouze ozvěnou dávné historie. Pro tyto lidské neduhy zde již není místo, budoucnost lidstva je totiž v nesmrtelnosti. A co na tom, že pro nesmrtelný život musí každý něco málo obětovat. Pro své blaho udělá přece každý maximum.
Nesmrtelnost však sebou nese taky jeden dost podstatný zápor. Planeta je přelidněná a v Evropě již prakticky neexistuje místo, kde by se mohlo dál stavět. V této situaci tak nezbývá nic jiného, než přísně regulovat porodnost. Kdo se rozhodne zplodit dítě, zaplatí za to vlastním životem (nesmrtelností). Na dodržování těchto pravidel dohlíží nelítostná skupina mužů, jimž nikdo neřekne jinak než Nesmrtelní.
Mezi ně patří i Jan Nachtigall, muž jehož příběh budeme v této knize sledovat. Jan se nikdy zbytečně neptal, jestli jeho práce má smysl. On moc dobře ví, že má. Ba co víc, bere ji jako poslání a nenávidí všechny, kteří se pevně daným pravidlům chtějí vzepřít. Co pak nechápou, že Země víc lidí uživit prostě nemůže?
Jenže pak dostane úkol, při jehož plnění naprosto selže. I jeho přesvědčení dostane opravdu vážné trhliny. A to všechno jen díky jedné dívce, která mu dokonale poplete hlavu. To si však jako člen Nesmrtelných nemůže dovolit. Kdo jiný než on by měl své dávné pudy udržet na uzdě? Co když pravda, kterou mu od mala vštěpovali, má i svou odvrácenou stranu, kterou až do teď neviděl?
Na první pohled se může zdát, že toho prozrazuji až příliš, ale věřte, že toto je pouze začátek. Glukhovského Budoucnost rozhodně nepatří mezi žádné střízlíky. 648 stran už je pořádná porce čtení, která slibuje opravdu zajímavý a dopodrobna vyprávěný příběh. Pokud jste i vy patřili po přečtení jeho Soumraku mezi ty čtenáře, kteří uvažovali nad tím, zda dokáže autor přijít s něčím stejně kvalitním, jako v případě Metra 2033, mohu vás s klidným srdcem ujistit, že Glukhovsky je zpět ve své nejlepší formě.
Budoucnost sice není na první pohled tak ponurá a zneklidňující jako Metro, její síla tkví ovšem v tom, že sžíravý pocit nejistoty a zneklidnění v tomto případě přichází pěkně pomalu a postupně. O to silnější zážitek však po dočtení dokáže tato kniha zanechat. Lze ji číst hned několika způsoby a je jen na vás k čemu se přikloníte. Jestli si vychutnáte tragickou romanci z budoucnosti, napínavý technothriller, nebo naopak neveselou vizi budoucí Evropy a vzhledem k aktuálnímu tématu ohledně imigrantů, se stává tato kniha opravdu trefou do černého a věřte, že po jejím dočtení vás radostné myšlenky opravdu nečekají.
Glukhovsky touto knihou dokazuje, že si své vydobité místo na piedestalu žánru rozhodně zaslouží a má čtenářům stále co nabídnout. Po vlažnějším úvodu, kdy na čtenáře čeká klasické uvedení do děje a seznámení s jednotlivými postavami, nabírá autor tempo, které zvyšuje až do samotného závěru. Pozornější čtenář sice může najít pár detailů, které úplně neladí, ve výsledku se však nejedná o nic, co by rušilo celkový zážitek ze čtení. Nakonec nevadí ani delší rozsah, který sice nemusí vyhovovat úplně všem a vůbec by nevadilo, kdyby jej autor malinko seškrtal, avšak moc příležitostí k nudě zde nenajdeme.
Nejnovější Glukhovského kniha tak minimálně stojí za zkoušku, protože se jedná o jeden z nejlepších kousků, které letos v tomto žánru vyšly. Jako celek působí opravdu výborně a nabízí nejen zajímavý příběh, ale také hodně znepokojivý obraz naší budoucnosti, který bohužel není až tak nepravděpodobný.