Bernard Minier – Kruh

Před pár měsíci se audioknižní nadšenci konečně dočkali úvodního dílu veleúspěšné francouzské krimi série s vyšetřujícím komisařem Martinem Servazem. Nyní přichází nakladatelství XYZ s pokračováním, v němž Bernard Minier vymění mráz a léčebnu plnou psychopatů za malebné univerzitní městečko. Dokáže Jiří Žák posluchače v Kruh zaujmout stejně, jako tomu bylo v případě prvního dílu?

Marsac je na první pohled poklidné město v Pyrenejích, které je známé především díky místní univerzitě. Jednoho dne však zdánlivý klid naruší mrtvola ženy, jenž je nalezena utopená a svázaná ve vaně. Domem se navíc šíří tóny Mahlerovy Kindertotenlieder, oblíbené skladby uprchlého psychopata Juliana Hirtmanna. Je snad možné, že o sobě Hirtmann dává znovu vědět?

Uplynulo již 18 měsíců od událostí, během kterých Hirtmann utekl z Wargnierova institutu. I po tak dlouhé době svazuje Martina Servaze neklid. Navíc stopy nalezené na místě činu jeho zlou předtuchu jen posilují. Snaží se mu Julian těmito indiciemi něco sdělit, nebo jen někdo chce svézt policii na falešnou stopu?

Již v první knize této série dokázal autor čtenáře zaujmout nezvyklým prostředím – nehostinná zima ve francouzských Pyrenejích byla vítaným zpestřením ve vší té záplavě severských detektivek. A v Pyrenejích zůstáváme i tentokrát. Zimu však nahradilo poněkud přívětivější klima. Naštěstí i tentokrát dokázal autor vybudovat velice silnou atmosféru, kdy nebude o zneklidňující pocity nouze.

Na druhém pokračování “Pyrenejských detektivek” jsou znát Minierovi přibývající zkušenosti. Tentokrát se nebojí zabrousit do minulosti hlavních postav, a poodkrýt tak zajímavé střípky z jejich soukromí. Díky tomu se stává příběh trochu více košatější a získává nový rozměr. Přesto se však ani tentokrát neubránil některým zavedeným klišé a marketingovým tahům, které mají za úkol přilákat čtenáře a posluchače. Je to možná trochu škoda, jelikož právě tento fakt dokáže mnohé spíše odradit. Na druhou stranu styl, jakým Minier píše, je opravdu čtivý, a tak není problém přečíst více než šest set stran doslova za pár večerů. V případě audioknihy je tento fakt přeci jen o něco složitější, přesto se během 19 hodin poslechu moc nudit nebudete.

Stejně jako v případě prvního dílu i o načtení Kruhu se postaral překladatel a zároveň interpret knihy Jiří Žák. Pokud jste tedy již měli možnost první Minierovu knihu slyšet, ani Kruh pro vás nebude žádným překvapením. Interpret pokračuje v zajetých kolejích. To je na jednu stranu dobře, celá série pokračuje ve stejném duchu a nečekají na nás výraznější výkyvy v interpretaci. Na druhou stranu, si je však na Žákovo podání potřeba trochu zvyknout a hlavně dbát při poslechu zvýšenou pozornost na to, co se právě děje.

Jiří Žák se sice snaží odlišovat jednotlivé postavy od sebe o něco více, než v předchozích případech, přesto však nezabíhá do větších intonačních hrátek a přehrávání. Občas tak stále můžeme mít malinko problém se samotnou orientací v ději. Je však již na samotných posluchačích, jaký styl načtení preferují. Zda tíhnou více k dramatizovanému načtení, nebo jako v tomto případě k prakticky “holé” četbě. Právě tito příznivci budou jistě z výkonu Jiřího Žáka nadšeni.

Ani tentokrát nechybí nezbytný hudební doprovod, který nás doprovází především na úvod každé kapitoly. Bohužel i u druhé audioknihy nalezneme pasáže bez hudby, do nichž by se nějaký hudební předěl vyloženě hodil a napomohl by posluchačům v celkové orientaci. Takto je potřeba dbát na zvýšenou pozornost a hlídat si, kde konkrétně se právě nacházíme. Jinak by se vám mohlo vcelku snadno stát, že se v příběhu ztratíte a místy budete tápat.

Bernard Minier i ve své druhé knize dokazuje proč patří mezi špičku ve svém oboru a my tak můžeme doufat, že Martin Servaz tu s námi ještě nějakou tu dobu pobude. A je jedno jestli dáváte přednost papíru, nebo se naopak rádi necháváte unést dramatickou četbou, která nabízí jedinečnou atmosféru. Kruh vás rozhodně nezklame ani v jednom případě.