Ladislav Zibura – Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

0

ANOTACE:
Po dvojici bestsellerů přichází princ Ládík s další knihou – tentokrát o cestě do Arménie, Gruzie a Náhorního Karabachu. Ladislav Zibura se vydává do těch nejzapadlejších vesnic, aby mohl poslouchat příběhy místních a načerpat něco z jejich moudrosti. Alkohol teče proudem a mladý dobrodruh důvěrně poznává kulturu plnou pohostinnosti, rozhodných slov a sovětské nostalgie. Své zážitky z kavkazského putování Zibura líčí s tradičním humorem a sebeironií, pro které ho čtenáři nenávidí a milují.

K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
ebookykniha


Ladislav Zibura – svérázný cestovatel, jenž se rozhodl své zážitky z cest zaznamenat do svérázných deníků, které si získaly srdce tisíců čtenářů. Po jeho výpravě do Jeruzaléma a mezi budhisty a komunisty se vrací s již třetí knihou, která líčí jeho zážitky z odlehlého Kavkazu. Zkrátka a dobře předvánoční bestseller číslo jedna.

Potřetí se tak setkáváme s mladým cestovatelem jenž  i přes své nedokonalosti podniká cestu do Gruzie a Arménie. A jak jinak než pěšky, tedy alespoň ze začátku. Bez výjimečných orientačních schopností (ostatně jak jednoduché je si splést Gruzii s Georgií v USA poznáme hned na začátku), vybavení, znalosti jazyka a zocelených jater se opět  vydává do vzdálených zemí. Již potřetí a mohu vám slíbit, že své fanoušky rozhodně nezklame…

Představovat Ladislava Ziburu asi není moc třeba, tento svérázný cestovatel se proslavil svým svérázným humorem, kterým komentuje své nelehké cesty po celém světě. Ve dvaadvaceti letech se rozhodl splnit si jeden ze svých snů dojít pěšky až do Jeruzaléma. A právě tato cesta stála i na počátku jeho úspěšné spisovatelské kariéry. Jeho zápisky z této neobvyklé výpravy se záhy staly bestsellerem, že další putování na sebe nemůže dlouho čekat.

Nyní se s Ladislavem setkáváme již potřetí, abychom se společně vydali do odlehlých koutů postsovětské Gruzie, Arménie a Náhorního Karabachu. Princ Ládík se tak vydává do těch nejzapadlejších vesnic, které nenajdete ani na mapě, aby mohl poslouchat příběhy místních a důvěrně se seznámil s místní kulturou. Právě s ní budou mít největší zkušenosti jeho játra, jelikož jsou místní obyvatelé vskutku pohostinní a každé setkání, oslavu, rozepři, či úplně obyčejný den řeší alkoholem. Vliv Ruska se hold nezapře a tak i zde vládne vodka.

Již tradičně samozřejmě nesmí chybět osobitý Ziburův humor a sebeironie, kterou jsou jeho knihy protkány od začátku až do konce. Ono to pravděpodobně při jeho cestách ani jinak nejde. Kdo jiný by se vydal na takovou cestu bez potřebného vybavení a znalosti jazyka. Na to musíte být buď blázen, nebo brát život s potřebným nadhledem, jelikož vzniklé situace končí mnohdy opravdu groteskně.

Ostatně pokud jste se již s některou ze Ziburových knih setkali, nebude pro vás ani Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii žádným překvapením. Třetí Ziburova kniha pokračuje ve šlépějích předchozích dvou “dílů”. I když dvě menší změny zde přeci jen jsou. Vůbec poprvé se princ Ládík nespoléhá pouze na své nohy, ale přibírá do týmu i kolo, potažmo automobil, aniž by jej opravdu potřeboval. Trochu tak možná podvádí, ale věřte, že toto “ulehčení” na cestě se mu nejednou pořádně vymstí. Zibura navíc kapánek ubral na humoru, ne moc, ale oproti předchozím knihám je to přeci jen znát. Nemusíte se však obávat humorných situací je zde více než dost.

Kromě humorných a mnohdy dosti šílených situací, samozřejmě nechybí ani nezbytné popisy krajiny, architektury a především pak lidová moudrost a kultura. O kterou jde v jeho případě především. Ostatně i přes celkové vyznění Ziburových příběhů se stále jedná o cestopis, dosti svérázný, ale pořád cestopis. Pokud však čekáte “kapesního průvodce”, či rozmáchlé popisy architektury, tak se přeci jen radši obraťte klasičtější tituly. V tomto ohledu Zibura patrně moc neobstojí.

Samozřejmě je potřeba zmínit i grafické zpracování aktuální novinky. Tu obstaralo grafické studio Tomski & Polanski jimž se stejně jako v předchozích dvou případech podařilo perfektně zachytit atmosféru Ziburových dobrodružství. Kromě nádherné obálky samozřejmě nechybí ani bohaté ilustrace, které jsou protkány celou knihou. V tomto ohledu tak není knize moc co vytknout.

Jediným záporem tak může být fakt, že pokud čtete již třetí Ziburovu knihu, bude vám připadat, že se vše tak nějak opakuje. Ano kulisy,lidé a příhody se mění, Zibura však píše stále stejně, takže u někoho může nastoupit lehký pocit monotónnosti. Na druhou stranu, není právě Ziburův styl a svérázný humor právě tím důvodem, proč si jeho knihy oblíbil dlouhý zástup čtenářů?  Těžko říct, jisté však je, že princ Ládík své fanoušky rozhodně nezklame ani na potřetí a tak nezbývá než čekat, kam se tento svérázný cestovatel vypraví příště…


Share.

About Author

Milovník všech dobrých příběhů, s možná moc bujnou fantazií, který nepohrdne žádnou dobrou knihou. Mimo jiné také nadšenec do IT technologií, sociálních médií a věcí s tím spojených.

Leave A Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..