Kurtis J. Wiebe – Krysí královny: Démoni

Střezte se jednorožčího kokína, Krysí královny jsou zpět! Banda zběsilých masakrátorek  s flaškou chlastu v jedné ruce a zakrvácenou sekerou v druhé se vrací pod taktovkou Kurtise J. Wieba již po třetí na scénu. Tentokrát aby se vypořádali se svými démony a završili tím tak úvodní sezónu Krysích královen.

Krysí královny bezpochyby dokázali zaujmout a tím i lehce rozvířit náš malý komiksový rybníček. Nahláškovaná šílená akce, kde se pro k*ndy a s*ačky nejde nijak daleko, nemalou měrou vybočovala z běžné produkce. O příběh zde v podstatě nešlo a když se k tomu připočetl hodně specifický humor, který ocenili především zastydlí puberťáci, nebylo hodnocení tohoto komiksu úplně snadnou záležitostí. Druhá kniha však naznačila, že by tahle banda zběsilých masakrátorek mohla nabídnout i o něco víc, než jen sprostou nahláškovanou akci. A právě vydaná třetí kniha to jasně dokazuje.

Na Krysí královny tentokrát nečekají prastaří bohové ani konce světa, ale jejich vlastní rodina, která může být mnohdy daleko horší, než celý zástup smrtících nepřátel. Když se k tomu přidá fakt, že se ztratí otec jedné z našich hrdinek. Nezbývá nic jiného, než se vydat na magickou univerzitu a zjistit co se vlastně stalo. Nic však není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. A tak se i aktuální dobrodružství, které je mimochodem velkým finále celé první série Krysích královen, může opravdu nepěkně zvrhnout, protože co si budeme nalhávat, každý z nás sebou vláčí nějakého toho démona a je jen otázkou času, než se ukáže v plné síle.

Po pravdě už druhý díl nám lehce potemněl a nehrál jen na humornou strunu v tomto ohledu pokračují třetí Démoni ve šlépějích svého předchůdce. Ano, stále je to šílené akční a plné humoru, na druhou stranu ubylo místy zbytečných hlášek a vůbec je zde znát jasný progres. Wiebe se daleko více věnuje svým postavám, dává čtenářům nahlédnout do jejich minulosti a vůbec celkově lépe propracovává celý tento fantasy svět. Samozřejmě, že některým čtenářům bude chybět šílená ulítlost z první knihy, avšak já osobně tento posun vítám. Díky němu totiž Krysí královny nebudou bavit jen zastydlé puberťáky, ale jejich čtenářská obec se může vcelku snadno rozšířit.

Žel bohu nic není dokonalé, ani Krysí královny neunikly nějakým těm problémům a chybám. Byť kniha přímo navazuje na předchozí díl, může minimálně z počátku působit místy lehce zmateně. Když k tomu připočteme pár ne právě uspokojivě vysvětlených situací (např. jak se z Brooga stala Braga a pod.) je celkový dojem a celistvost tohoto příběhu maličko narušena. Což je rozhodně škoda jelikož směr, kterým se Wiebe vydal rozhodně není špatný. Ano, je to závěr první série, ale rozhodně si zde autor připravil vcelku zajímavě půdu pro další pokračování. Zda se jej však dočkáme i v češtině ukáže až čas.

V případě úvodních dvou knih obstaral kompletní grafickou stránku Roc Upchurch, kterému v druhé knize zdatně sekundoval Stjepan Šejić. Nyní však přichází na řadu další změna a nutno říct, že opravdu výrazná. Samotné kresby se ujala Tess Fowlerová, koloring pak obstarala Tambra Bonvillainová. Obě vtiskly Krysím královnám mnohem uhlazenější rysy a přiblížili je tak klasickému mainstreamu, jenž je sice na první pohled vcelku líbivý, zároveň však nikterak nevystupuje z řady a postrádá výraznější osobitost. Zda budete příznivci tohoto stylu, či si vás naopak získaly řízné rysy Roca Upchurcha nechám již zcela na vás.

Krysí královny prošly od úvodního booku nemalým progresem. Tato změna sice nemusí oslovovat úplně všechny, osobně ji však vcelku vítám. Kdyby nebylo pár zaškobrtnutí, které v této knize najdeme, jednalo by se o skvělý kousek a více než důstojné vyvrcholení první řady. Avšak i přes těchto pár chyb si třetí Krysí královny zaslouží naší pozornost. Po dočtení tak nezbývá než doufat, že se v budoucnu dočkáme i pokračování, jelikož samotný závěr knihy k němu vyloženě vybízí…