Fabrice Le Hénanff – Wannsee

ANOTACE:Vila ve Wannsee na předměstí Berlína, 20. února 1942. Patnáct vysokých představitelů Třetí říše se zde na popud Reinharda Heydricha sešlo, aby prakticky naplánovalo „konečné řešení židovské otázky“. Po jejich konferenci neměla zůstat ani stopa, přesto se zápis jednoho z účastníků zachoval. Le Hénanffův komiks vychází z dobových dokumentů. Působivou kombinací umělecké nadsázky a historické přesnosti vytváří mrazivou atmosféru, v níž vyplouvají na povrch neshody a mocenské boje uvnitř nacistického státního aparátu i hrůznost záměru, s nímž se tito pohlaváři chystají vymazat z povrchu zemského veškeré židovské obyvatelstvo.
Letos je tomu právě osmdesát let od chvíle, co se začala psát jedna z nejtemnějších kapitol lidských dějin. 2. světová válka je bezesporu obdobím, na které bychom neměli v žádném případě zapomínat. A tak je jen dobře, že stále vznikají nové publikace, které se tomuto tématu věnují. Jednou z posledních je i francouzský komiks Fabrice Le Hénanffa Wannsee, jenž rekonstruuje únorovou schůzku nacistických pohlavárů z roku 1942, na které prakticky naplánovali „konečné řešení židovské otázky“.
Ačkoliv už od počátku 2. světové války uplynulo již osmdesát let, je toto období stále velmi živé a nese sebou celou řadu ožehavých témat. A právě to židovské je jedním z nejožehavějších, na které můžeme narazit. V rámci genocidy namířené na židovské etnikum bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů, i když zde velmi záleží na zdroji, ze kterého čerpáte a konečná čísla se mohou mnohdy hodně lišit. Ostatně sám autor na stránkách komiksu uvádí číslo 5 milionů.
Více méně zde však opakuji zatím známá fakta, mezi ně mimochodem patří i již zmíněná schůzka nacistických pohlavárů z 20. ledna 1942 v zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína. Schůze byla sice přísně tajná, avšak po válce se podařilo nalézt jedinou kopii zápisků pořízených na konferenci říšským sekretářem Martinem Lutherem. Tyto poznámky jsou jediným důkazem o konání, průběhu i závěrech této přísně tajné konference, na které nacisté naplánovali “konečné řešení židovské otázky“.
A primárně z těchto poznámek vycházel i francouzský komiksový scénárista a kreslíř Fabrice Le Hénanff při tvorbě komiksu Wannsee, jenž nám v českém překladu Lucie Šavlíkové přináší nakladatelství Argo. Tímto dokumentárním komiksem tak Argo ještě více rozšiřuje své komiksové působiště, čímž nám krásně ukazuje, jak toto médium umí být skutečně rozmanité.
Po pravdě se Wannsee od běžné komiksové produkce vcelku odlišuje. Toto dílko totiž rozhodně není o akci, postavách, či příběhu, ostatně závěr a jeho vyústění bohužel známe všichni moc dobře. Zároveň se nás však nesnaží ani za každou cenu vzdělávat, či být příliš faktický, jako je tomu například u publikací Zdeňka Ležáka. Wannsee je především rekonstrukcí záznamu jednoho jednání v německé vile na okraji Berlína. Nic víc, nic míň.
Přesto si troufám tvrdit, že na našem trhu nenajdete moc komiksů, které by ve vás zanechaly podobné pocity, jako právě Hénanffovo Wannsee. Autor se zde snaží být na jedné straně co nejvíce nad věcí a bez přílišných emocí nám svým osobitým způsobem se nám snaží zprostředkovat jedno “obyčejné” jednání, které ovlivnilo miliony lidí po celé Evropě. Na straně druhé je to však právě jeho celkové ztvárnění, práce s barvou a jednotlivými panely, či rádoby nevinné vsuvky s krysou a kočkou, které ve vás zanechají skutečně hluboké pocity, ze kterých vás bude mrazit ještě dlouho po dočtení.
Zároveň si je však potřeba uvědomit, že perzekuce a vraždění židů samozřejmě probíhalo již před touto konferencí, avšak až tato schůzka dala židovské genocidě jasnou podobu a nasměrovala koncentrační tábory ke skutečným továrnám na smrt. Hénanff se nás však nesnaží přesvědčit o své pravdě, či výraznějším způsobem vzdělávat. Ostatně, ani on sám se nesnaží být za každých okolností dokonale historicky přesný, to v případě Wannsee není ani zcela možné. A tak více než učební pomůcka, či přesný záznam jedné konference, je tento komiks uměleckou interpretací události, která ovlivnila celou Evropu.
Wannsee rozhodně není lehké čtení, ze kterého vám bude dvakrát dobře, přesto je třeba si právě tyto tíživé události neustále připomínat, abychom náhodou nezapomněli. Pomyslnou třešničkou za tímto dvou hodinovým setkáním je i krátký autorův “epilog”, v němž se věnuje osudům jednotlivých mužů, kteří se této konference zúčastnili. A to včetně i u nás nechvalně známého Reinharda Heydricha, či zapisovatele Martina Luthera, právě díky kterému dnes víme, co se v této vile na břehu jezera Wannsee osudného 20. ledna 1942 vlastně dělo.
Ačkoliv Wannsee v žádném případě nepatří mezi komerčně zaměřené tituly a jeho úspěch je nejistý, je rozhodně dobře, že i takováto díla se na náš trh dostávají. Své fanoušky si totiž bezesporu najde. Ať už díky svým nesporným kvalitám, tíživé atmosféře, která jde ruku v ruce s autorovou kresbou, nebo právě díky samotnému tématu, které může k tomuto komiksu přivést i ty čtenáře, které nechává komiksové médium za normálních okolností zcela chladné.