Vilma Kadlečková – Mycelium #2: Led pod kůží

2

Lucas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal; jenže zároveň se nedopatřením a mimochodem dotkl nejtemnějšího össenského tajemství. Na jeho rukou jsou spóry laëgühru. A nad jeho hlavou číhají Lodě. Ty, které bdí ve vesmíru, čekaly dlouho na svou chvíli; a teď konečně nalézají. Jejich Sdílené vědomí se obrací ke Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil společně s Aš~šádem z Fomalhiwy. Össeanka Kamëlë cítí Jejich přítomnost a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve chvíli, kdy uvnitř össenské Církve naplno propukají mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny tuší nepřiznaný záměr. Jaké plány má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi? Co je mezi ním – a Jimi?!

~~~~

Když Vilma Kadlečková představila společně s nakladatelstvím Argo svoji chystanou románovou pentalogii Mycelium, způsobila tím značný rozruch. Ono není se co divit, již první díl byl recenzemi vynášen do nebe a i prodeje překonaly všechny představy. Již po půl roce byly Jantarové oči vyprodány a do tiskárny tak zamířil dotisk. Nyní autorka přichází z druhým dílem Led pod kůží a znovu nás vrhá do spárů össenských drog.

Znovu se tak podíváme do propracovaného světa Argenitu, který již stihl pohltit nejednoho čtenáře. Vilma Kadlečková si vždy zakládala na propracovanosti a detailech svého argenitového univerza, který rozvíjí již od devadesátých let. A nutno poznamenat, že úspěšně. Najdeme jen málo světů, které jsou dotažené takřka k dokonalosti, stejně jako svět Vilmy Kadlečkové.
V případě prvního dílu autorka nastavila laťku sakra vysoko a byť se jednalo pouze o lehký rozjezd celé ságy, nabízela se otázka zda taková kvalita zůstane i u dalších dílů. Přeci jen najdeme hodně příkladů, kdy se autor zcela vydal v jedné knize a dál vařil z vody. Nutno říct, že Vilma je hodně zkušená autorka a svojí představivost a vizi celé série má pevně v rukou a tak se snad o klesající kvalitu bát nemusíme. Rozhodně ne v druhém dílu, který se Jantarovým očím směle vyrovná a možná jej i lehce překonává.
Autorka plynule navazuje na první díl a opět vysílá všechny hlavní hrdiny v ústrety nebezpečí a mocenským intrikám. Lukas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal, jenže jak to tak bývá, stihl si udělat pár mocných nepřátel a odkrýt tajemství, která měla lidskému oku zůstat ukryta. Lodě, Ty, které bdí ve vesmíru, obrací své sdílené vědomí ke Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil, aby nebyl tak na očích. 
Pokud vám navíc v prvním díle Lucas a Pinky lezly už krkem můžete zajásat. V pokračování se dostávají na scénu nové postavy a hlavní prim zde hrají spíše Aš-šád a Kamila. Navíc se Lucasova arogance obrací proti němu a vše pěkně dostává zpět i s úroky. Díky tomu rozhodně zaplesá nejeden čtenář, protože co si budeme povídat občas je prostě moc a Pinky radši nebudeme ani zmiňovat.
Stejně jako v prvním dílu, se i zde se čtenáři mohou těšit na skvěle zpracované detaily, na které si již mnoho čtenářů u autorky zvyklo. Navíc opět nechybí dokonale podané intriky, manipulace a boj o moc, který zde graduje v podobě mocenského boje uvnitř Össenské církve. Jako bonus nám Vilma přidává i bližší pohled na samotný vliv drog na člověka a přiblížení mimosmyslových schopností, jako jsou telepatie nebo psychokineze. Sečteno podtrženo, díky těmto detailům dostáváme do rukou opět jedinečné dílo, které se vymyká běžné české fantastice.
Jak již sama autorka potvrdila, ta pravá jízda čeká na čtenáře teprve ve třetím dílu. První dva jsou jakoby na rozjezd, ovšem zatraceně dobrý rozjezd, který by rozhodně neměl uniknout žádnému fanouškovi žánru. Protože již teď se dá Mycelium považovat za klasiku, která bude ještě po hodně dlouhou dobu perlou české fantastiky.
~~~~
Vilma Kadlečková – Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na FF UK v Praze. Pracuje jako redaktorka a překladatelka pro nakladatelství Harlequin. Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987. Často se pohybují na pomezí SF a fantasy, jedním z hlavních autorčiných témat, či spíše nálad, je entropie. S povídkou Tři z Akroné (milostný příběh dívky a upíra na cizí planetě) zvítězila v Soutěži o nejlepší fantasy v roce 1987. Povídka Rosa Mathiella zvítězila v soutěži O stříbřitělesklý halmochron (1987) a v soutěži O Huňáče zeleného (1988). Soutěž O stříbřitělesklý halmochron vyhrála znovu v roce 1988 s povídkou Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát a v soutěži O Huňáče zeleného se umístila na prvním místě s povídkou Ten, kdo přišel z vesmíru (1991). Povídka Rosa Mathiella vyšla ve Světě fantastiky 1989, č. 1, povídka Růžová krychle v Ikarii 1990, č. 6, v, antologii Mysli si svět (1991) vyšla její raná práce Nejkrásnější prázdniny.
V antologii Základna 5 vyšla její povídka O nepostradatel­nosti karwillových bobulí. Nejvyšší SF ocenění, Mloka za první místo v soutěži O Cenu Karla Čapka, získala za román Na pomezí Eternaalu (Winston Smith 1990).
~~~~

Vilma Kadlečková – Mycelium #2: Led pod kůží / OBÁLKA: Tomáš Kučerovský  / VYDAL: Argo / STRAN: 332 / ŽÁNR: sci-fi

MOJE HODNOCENÍ: 90%
Share.

About Author

Milovník všech dobrých příběhů, s možná moc bujnou fantazií, který nepohrdne žádnou dobrou knihou. Mimo jiné také nadšenec do IT technologií, sociálních médií a věcí s tím spojených.

2 komentáře

  1. Teda, to jsem nevěděla, že je první díl až tolik dobrý. A jak tak koukám dle tvého hodnocení, tenhle díl se nejspíš taky povedl 🙂
    Musím uznat, že jsem nad prvním dílem dlouho přemýšlela, ale jak tak vidím, neudělám chybu, když si ho jednou pořídím 🙂

Leave A Reply