Zuzana Strachotová – Devět dní
ANOTACE:
Věřit a nepochybovat. Lee Parker věří, Sera Trantorová věří – pouze každý něčemu jinému. Vleklé války nejen že měly fatální dopad na tvář přírody, ale rozdělily lidstvo na dva nesmiřitelné tábory. Životním krédem kněžích je askeze. Hlavními hodnotami jsou čistota, zbožnost a také absence citu. Proti této nesmyslné víře stojí Povstalci, kteří bojují za návrat původního světa. A jejich přesvědčení je neméně houževnaté, jak brzy na vlastní kůži pocítí Parker, nejlepší voják z elitní jednotky Jestřábů a vykonavatel kněžské vůle, který má jasný úkol: přivést do Citadely Povstalkyni Seru živou. Ovšem ani Seřiny pevně vštěpované morální zásady nezůstanou ušetřeny tvrdé zkoušky. Brzy však oba shledají, že uprostřed nezmapované divočiny budou muset čelit novému nebezpečí – záhadnému atmosférickému jevu známému jako Růžová bouře, z jejíchž purpurových blesků dosud nevyšel nikdo živý. Budou Sera s Leem první a budou to ještě vůbec oni? Otočil se snad svět naruby, nebo byl takový i předtím? Dva úhly pohledu, dvě přesvědčení. A pravda ukrytá někde úplně jinde.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Česká fantastika zažívá v poslední době nebývalý boom. Na scénu přichází celá řada nových a zajímavých autorů, kteří přináší svěží vítr do našeho fantastického rybníčku. Stehlíková, Bareš, Fuchs, či Sněgoňová. Ti všichni se vcelku záhy zařadili mezi úspěšné autory, kteří mezi čtenáři vzbudili nemalou míru pozornosti. Mezi ně se na konci roku 2017 zařadila i Zuzana Strachotová se svou románovou prvotinou Devět dní, která se vcelku nedávno dočkala i svého pokračování.
To však maličko předbíháme, nejdříve se zaměřme na samotnou autorku. Ta patří k nové nastupující generaci, která pomalu, ale jistě přebírá otěže od stálic naší fantastiky. Ostatně, kdy naposled jste četli novou knihu od Štěpána Kopřivy, Jiřího Walkera Procházky, či Ondřeje Neffa? O Kulhánkovi nemluvě, samozřejmě čest výjimkám (Kotleta, Heteša) . Nyní na scénu přicházejí nová dravá jména, která však rozhodně mají co nabídnout a právě mezi ně patří i Strachotová.
Té se ujalo trochu netradičně nakladatelství Fantom Print, které se primárně zaměřuje na překladovou literaturu. Přeci jen baštou české fantastiky je především nakladatelství Epocha, potažmo Brokilon. Avšak, při bližším pohledu možná zjistíme, že to má svůj důvod. Devět dní totiž na první pohled vůbec nepřipomíná tradiční českou fantastiku. Autorka se se zcela vyhnula českým reáliím a vyvarovala se i českých jmen. Díky tomu dostává její kniha lehký šmrnc překladové literatury. Otázkou však zůstává, zda je to ku prospěchu věci…
Přeci jen knih podobného ražení najdeme na českém trhu bezpočet a tak to nemá Strachotová rozhodně vůbec jednoduché. Na druhou stranu, více než rok od vydání své první knihy si na nejrůznějších databázích drží Devět dní více než slušné hodnocení lehce nad 80%, což na prvotinu není rozhodně špatné.
Kniha spadá do stále populárnějšího subžánru postapo/scifi s tím, že své zastoupení zde mají i prvky fantasy i nezbytné a tolik omílané young adult. Na první pohled tedy dostáváme vcelku zajímavý a lákavý mix, který má rozhodně co nabídnout. Tento dojem v nás naštěstí zůstane i po dočtení samotné knihy, byť se to bez menších výtek úplně neobešlo.
Devět dní už po přečtení samotné anotace dává jasně najevo, že autorka se věnuje již stokrát zpracovanému námětu. Opět se tak připravte na boj “dobra” se “zlem”, kdy jednu stranu zastupuje mladičká Sera Trantorová, zatímco nelítostná Citadela a tudíž i “vládce” tohoto světa má svého favorita v osobě Lee Parkerem jednoho z nejlepších agentů elitní jednotky Jestřábů. Zatímco utlačovaní rebelové tak tak přežívají, Citadela se brodí bohatstvím a má všeho dostatek.
A právě zde přichází na řadu toliko propírané YA. Sera je po jedné z loupežných výprav zajata právě Lee Parkerem, který ji má dovést svým nadřízeným. Aby to však nebylo tak jednoduché zastihne je smrtící “Růžová bouře” (ano čtete správně). Naši hrdinové se tak musí ukrýt a při čekání až bouře pomine se to maličko zvrhne ( jak nečekané, že) A právě v té chvíli začíná romantická linie, která se line napříč celou knihou (ach jo, to by to vážně nešlo bez ní?). Na obranu autorky je však potřeba říct, že zde tato linie má svou úlohu a na základě ní se odvíjejí další události v této knize.
Žel bohu, podobně stavěných knih najdeme opravdu hodně. Strachotová se naštěstí nevyžívá v romantických scénách a tak tyto části nebudou pro čtenáře přílišným utrpením. Maličko horší je to se samotným vývojem postav. Ostatně už samotný začátek. Ačkoliv Sera ví, že ji Lee vede na jistou smrt, stejně se s ním vyspí (a to platí i naopak). BACHA SPOILER ( i když je to asi stejně všem jasné) Nebo náhlé prozření, kterým Lee projde a následně se rozhodne Seru zachránit a přidat se k rebelům. Nehledě na to, že se Sera na jedné straně chová jako drsňačka, která nemá s ničím problém, aby následně o půl strany dál proplakala slzavé údolí. Právě tyto části jsou bohužel nejslabším článkem celé knihy. Postavy tak sice prochází určitým vývojem, ten však není vždy úplně přesvědčivý a tak nějak se nedá ubránit pocitu, že autorka klouže hlavně po povrchu. To se však dá vcelku snadno přisoudit začátečnické neobratnosti. A abych se Strachotové trochu zastal, s podobnými kiksy, či nedostatky se setkáváme v každé druhé knize, takže opět nic jiného.
Za co si však autorka zaslouží bezesporu pochvalu, je samotné vykreslení světa, který působí hodně atraktivním dojmem a stejně tak i použití jednotlivých technologií a rozdílů mezi “znesvářenými” stranami. Stejně tak se knize nedá upřít vcelku dobrá čtivost. Příběh má skutečně dobrý spád, nikde nic extra nezadrhává a i když je samotný děj vcelku předvídatelný, nutí vás číst neustále dál. Nechybí akce, celá řada zvratů a i ta nezbytná romantika, kterou někteří čtenáři (či spíše čtenářky) bezpochyby ocení.
Devět dní je tak vcelku příjemným překvapením, které i přes určité nedostatky, rozhodně dokáže zaujmout. Společně s Petrou Stehlíkovou a jejím Naslouchačem má Devět dní Zuzany Strachotové nejblíže ke klasickým young adult dystopiím, které se běžně na náš trh dostávají. Samozřejmě včetně všech kladů i záporů. Jako debut si však tato kniha naši pozornost rozhodně zaslouží, jen bacha na cílovou skupinu, která přeci jen míří na něžnější pohlaví.
