Zidrou & A. de Jongh – Nevyhnutelná opotřebovanost citů

Komiks s poetickým názvem Nevyhnutelná opotřebovanost citů se sice na první pohled tváří lehce nenápadně a nevinně, uvnitř však ukrývá neskutečně silný příběh, který tuto neotřelou novinku katapultuje mezi největší a zároveň nejpříjemnější překvapení tohoto roku. Nakladatelství Argo tak znovu dokazuje, že komiksy už zdaleka nejsou jen superhrdinové a příběhy pro děti. Ostatně, už samotná zadní strana této knihy varuje: Tenhle komiks není pro mladý…

Za aktuální komiksovou novinkou z nakladatelství Argo stojí jeden z nejplodnějších evropských autorů současnosti – Zidrou. Tento belgický scénárista s vlastním jménem Benoit Drousie se na komiksové scéně pohybuje již od počátku devadesátých let. Přesto se českým čtenářům představuje vůbec poprvé až právě touto knihou, na jejímž vzniku spolupracoval s talentovanou nizozemskou výtvarnicí Aimée de Jongh. Právě ta vdechla pomocí své příjemné a do teplých tónů oděné malby této knize neopakovatelné kouzlo, které jde ruku v ruce se silným tématem, které si Zidrou pro svůj příběh vybral.

Už se stalo vcelku dobrým zvykem, že se v dnešní době snaží autoři za každou cenu něčím šokovat, či alespoň přicházet s neotřelými a originálními nápady, kterými se snaží zaujmout dnešní “zmlsané” čtenáře. Zidrou se na to však rozhodl jít trochu jinou cestou. Ano, je možná trochu kontroverzní, když vezmeme v potaz jeho hrdiny, avšak největší síla jeho knihy není v neotřelých scénách ani šokujícím tématu, ale především v opravdovosti a obyčejnosti celého příběhu, který tím dostává na neskutečné síle a zajímavosti.

Ostatně, už samotní hrdinové tohoto příběhu leccos naznačují. Ona: 62 let, osamocená bývalá modelka, na jejíž tělo už není zdaleka tak pěkný pohled jako kdysi a jejímiž nejlepšími přáteli jsou dnes kulaté sýry v její prodejně. On: 59 let, vdovec a celoživotní stěhovák, který byl donucen odejít do předčasného důchodu a teď vysedává před televizí a neví, co dál.

Dvaašedesátiletou Méditerranée a devětapadesátiletého Odysseuse svede dohromady náhoda, avšak právě v tomto okamžiku začíná zcela nová kapitola jejich života, která ukazuje, že ani v pokročilém věku se nemusí člověk bát žít naplno. Hlavními jmenovateli tohoto opravdového adojemného příběhu je tak kromě stárnutí a samoty i láska, která může vykvést opravdu v jakémkoliv věku.

Jasným důkazem je právě tento komiks, který se o toto téma otírá výrazným, avšak velmi cudným způsobem. Zidrou s Aimée de Jongh se nebojí ani choulostivějších scén, které tak nějak k životu patří, avšak i v dnešní společnosti je láska a nahota mezi staršími lidmi lehce tabuizované téma, o kterém se zkrátka nemluví. Autoři tohoto komiksu se toho rozhodně nebojí, o čemž svědčí i samotná obálka – zády sedící starší nahý muž a nahá žena.

Na nahotu a sex tak nakonec i v tomto příběhu dojde a byť se autoři nesnaží o nějaké puritánské zvárnění a ukazují vše takřka bez obalu a příkras tak jak to je, vše působí stále velice decentním dojmem. Díky tomu na nás z těchto “choulostivějších” scén za žádných okolností nekouká snaha šokovat. Autor se tak snaží pouze ukázat život ve všech jeho myslitelných polohách.

Jediná menší výtka, kterou bychom mohli u tohoto komiksu nalézt, bude směřovat pravděpodobně k samotnému závěru, ve kterém si pro nás autor přichystal jedno překvapení. To s čím zde autor pracuje sice není úplně nereálné, osobně si však myslím, že by se tento příběh zcela obešel i bez této berličky, která může na někoho působit možná maličko rušivým dojmem.

Komiks už ani u nás nepatří mezi okrajová média a stále více se prosazuje do všeobecného podvědomí. A i když zde stále do určité míry panuje přesvědčení, že komiksy jsou doménou především superhrdinů, Nevyhnutelná opotřebovanost citů je krásným důkazem toho, že toto jedinečné médium nabízí mnohem víc. Zdánlivě banální téma v sobě ukrývá vskutku jedinečný a komplexní celek, který si vás zcela získá svou opravdovostí.