Xavier Dorison – Mistr meče

Xavier Dorison. Význačný francouzský komiksový scénárista současnosti, jenž se u nás stihl během velmi krátké doby etablovat celou řadou zajímavých komiksů. Po úvodních nesmělých krůčcích v rámci Modré Crwe si tohoto scénáristu vybralo nakladatelství Josef Vybíral, jenž nám v rámci své velkoformátové edice ERB přináší další jeho kousek. Po seversky laděném Asgardovi tak přichází na řadu Mistr meče, jenž brnká na historickou dobrodružnou strunu, která baví od začátku až do konce.

Dorison má na svém kontě již celou řadu úspěšných titulů. Českým čtenářům se stihl představit již v roce 2017, kdy mu v rámci Modré Crwe vyšel lehce rozporuplný mysteriózní Třetí zákon. Na něj krátce poté navázal již mnohem lépe hodnocený Dlouhý John Silver. Zatím poslední Dorisonovou zastávkou v rámci Modré Crwe je nejnovější Hrobař, jenž k nám zamířil minulý měsíc. 

Tři vydané komiksy na evropského tvůrce rozhodně nejsou vůbec špatné, avšak nebudeme si nic nalhávat, ačkoliv sebou Modrá Crew nese spoustu pozitiv, rozhodně se nejedná o příliš reprezentativní vydání, které by bylo chloubou knihovny. Toho se Xavier Dorison dočkal právě až u Josefa Vybírala, jenž dodal tomuto francouzskému autorovi odpovídající úpravu i formát. Po úspěšném Asgardovi přichází po půl roce s další zajímavou jednohubkou, která nás tentokrát zavádí do Francie za vlády Františka I. Léta páně 1531 až 1535.

Na jeho dvoře se již tradičně odehrává královský turnaj, jehož vítěz se až do dalšího turnaje stává královským Mistrem meče. Už je tomu dvanáct let co v tomto klání poprvé zvítězil Hans Stalhoffer. Od té doby nepoznal přemožitele. Letošní ročník však bude jiný. Vůbec poprvé se totiž proti sobě postaví tradiční rytířská zbraň – meč a mrštnější zbraň obchodníků – rapír, který si vyvolil Hansův vyzyvatel hrabě di Maleztraza. Právě střet těchto zbraní, potažmo obou šermířů, je symbolickou ukázkou nastalých změn a budoucího směřování společnosti.

V předchozích případech Dorison stavěl více na fantasy prvcích s určitou příměsí mytologie. Tento prvek zde tentokrát zcela chybí, autor se naopak opírá o historické reálie a osoby, na jejichž základech začíná stavět historické dobrodružné drama, ve kterém se Dorison opírá o náboženskou tématiku, na jejímž pozadí rozehrává nesmiřitelný spor dvou mužů, ve kterém půjde především o čest a vyšší hodnoty.

To je však pouze jedna část celého příběhu, který na čtenáře v této knize čeká. V druhé a zároveň hlavní příběhové části se autor zaobírá francouzským překladem Bible, který by spousta lidí v čele s církevními hodnostáři sprovodila ze země. O což se ostatně budou v rámci této knihy nejednou snažit. Autor se sice nedrží přesných historických reálií, či osob, jako ukázka tehdejší neklidné doby však může tato kniha vcelku dobře posloužit.

Dorison již nejednou ukázal, že je opravdu dobrý scénárista, kterému nechybí zajímavé nápady, kterými dokáže zaujmout. Ostatně, tato kniha je toho krásným důkazem. Autor vytvořil zajímavý historický příběh, v němž se opírá o závažná témata tehdejší doby. Zároveň však nezabíhá do přílišných podrobností, díky čemuž spíše klouže po povrchu a nechává tak celkový potenciál tohoto příběhu maličko nevyužitý.

Ano, určitý pocit naléhavosti zde určitě objevíme, stejně tak celou řadu zajímavých myšlenek, kterým vévodí nevyhnutelný střet starého s novým. Ve výsledku se však jedná přeci jen o jednoduchý dobrodružný příběh, který staví především na akci, přehršli soubojů a potokách krve. Avšak i přes určitou jednoduchost a nevyužitý potenciál baví Mistr meče od začátku až do konce.

Nemalou měrou za to vděčí i povedené grafické stránce, kterou tentokrát obstaral Joël Parnotte, jenž se zde českým čtenářům představuje vůbec poprvé. Pro Parnottea byl Mistr meče první spoluprací s Xavierem Dorisonem. Na tu posléze navázali letos v díle Aristophania jejíž první album vyšlo letos. Joël Parnotte je klasickým zástupcem “francouzské školy”, která sází na líbivý vizuál. Pokud tedy již máte nějaký ten frankofonní komiks za sebou, práce tohoto francouzského komiksového kreslíře vás příliš nezaskočí a dá se vcelku dobře srovnávat například s nedávno vydaným Asgardem od stejného scénáristy.

To ostatně platí i pro samotný formát knihy. Ten narostl do rozměrů klasického evropského alba a je na něm krásně vidět, jak obrovský rozdíl ve vnímání celého komiksu dělá právě velikost. Když porovnáme předchozí Dorisonovi příspěvky z Modré Crwe právě s Asgardem. Vítězí aktuální novinka na celé čáře. Je tak obrovská škoda, že se čeští vydavatelé neuchylují k tomuto formátu častěji.

Po originálních a lehce nezvyklých Dětech z Montmartru a mainstreamovějším Asgardem přichází Josef Vybíral s dalším povedeným kouskem, jenž rozhodně zaujme nemalé množství čtenářů. Vybíralova nová ediční řada ERB, zaměřená na současný frankofonní komiks, se nám tak utěšeně rozrůstá a dává jasně najevo, že po dlouhých letech, kdy to u nás evropský komiks neměl vůbec lehké, se začíná blýskat na lepší časy. Ostatně, při pohledu do edičního plánu tohoto vydavatele je jasné, že se máme skutečně na co těšit.