Walter Slovo – Kavkazan

ANOTACE:
Umíral za vlast. Opakovaně.
Třicátník Mirza, předčasně penzionovaný komparzista propagandistických filmů, se vrací zpátky do rodné vsi vysoko do kavkazských hor, kde se žije prostým životem bez elektřiny a s blahosklonným nezájmem o konflikt mezi gruzínskou vládou a separatisty.
Mirza zažil jen filmovou válku probíhající ve stínech skutečných bojů, ale přesto si z ní odnesl následky jako z té skutečné. Ale co je skutečnost a co stín?
Lidské drama Kavkazan se odehrává mezi středověkými obranými věžemi a líčí skličující střet s pravdou, když se hlavní hrdina dostane ke svému dětskému deníku. Mirza zjišťuje, že se už v dětství pohyboval mezi skutečností a stínem lži – jen si to neuvědomoval. Kavkazan přitom začíná truchlivě, ve světnici leží zesnulý stařec s psacím stojem vedle sebe.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Prorazit v dnešní době na knižním trhu rozhodně není jednoduché. Konkurence je velká a tak mají začínající autoři pouze malou šanci na úspěch. Naštěstí pro ně, se s nástupem elektronických knih naskytla dobrá šance, jak svá dílka ke čtenářům dostat. Do této nadějné nastupující generace patří i Walter Slovo, jenž má za sebou již dvě knihy, Thonis a Kavkazan. A právě na druhou zmíněnou se zaměříme tentokrát.
Jak možná někteří pochopili již z úvodního odstavce, Kavkazan je dostupný pouze elektronicky, přičemž kniha čítá (orientačně) nějakých 220 stran. To rozhodně není mnoho, obzvláště v porovnání s Walterovým Thonisem, který narostl přes 600 stran. Na druhou stranu se z Kavkazana může stát díky svému rozsahu, skvělý testovací kousek, který čtenářům ukáže co v sobě Walter Slovo skrývá.
Autor se ve své knize rozhodl zpracovat příběh třicátníka Mirzi Kurdelaniho, bývalého komparzisty propagandistických snímků, jenž se po válce vrací domů. Avšak zatímco vojáci hrdinně umírali v boji, Mirza umíral znovu a znovu, jako nástroj propagandy, jenž měla přesvědčit národ o nutnosti boje. A ačkoliv se skutečné války nikdy nezúčastnil, sám si na památku tohoto konfliktu odnesl jedno nehezké zranění, díky kterému je odkázán na život se starožitným budíkem.
Válka je však pro Mirzu naštěstí pryč a tak se nyní vrací zpět do rodné vsi, vysoko do kavkazských hor na území dnešní Gruzie, kam technika proniká jen velmi pozvolně. Jak jej však v rodné vísce přijmou? A žijí ještě jeho příbuzní? A proč vůbec Ušguli opustil? Je to tak dávno, že si na své dětství už prakticky nepamatuje. Někde ve vsi se však ukrývá jeho dětský deník, jen by mohl Mirzovi pomoci. Otázkou však zůstává, jestli by nebylo lepší nechat minulost spát…
Jak již bylo řečeno, Kavkazan rozhodně nepatří mezi nejdelší knihy, přesto se autorovi podařilo na relativně malý počet stran vměstnat opravdu zajímavý příběh, který se v mnohém od dnešní běžné konkurence liší. Zatímco v současné době potkáváme takřka na každém rohu knihy plné násilí, krve a akce, Kavkazan si jde svou vlastní cestou. Sice zde výše zmíněné aspekty také najdeme, Walter Slovo na nich však nikterak nestaví celý děj, ba právě naopak. Příběh si plyne vlastním tempem, a přestože je více méně lineární, nikterak nespěchá kupředu a nenabízí nikterak šokující odhalení. Dokonce by se dalo říct, že se podstatnou část knihy nic důležitého neděje. Autor nás však v samotném závěru vyvede z omylu a ukáže, že i ta nejmenší drobnost má v tomto příběhu pevně dané místo.
Tento “rádoby” rozvláčný styl sice nemusí sednout úplně každému čtenáři, své kouzlo však nepochybně má. Stejně tak kulisy, ve kterých se celý příběh odehrává. Drsné prostředí gruzínských hor společně s místními zvyky a tradicemi, které nám autor předkládá, působí opravdu skvěle. Při čtení tak nebudete mít nejmenší problém uvěřit, že někde tam daleko na východě se ukrývá víska, ve které se zastavil čas. Co na tom, že nic z toho vlastně nemusí být pravda.
Další pozitivum můžeme nalézt v samotných postavách, které působí vcelku plasticky a i když při prvním pohledu mohou někteří aktéři působit lehce černobíle, autor vše postupně rozvíjí a ukazuje své postavy i z dalšího úhlu. Je samozřejmě jasné, hlavně vzhledem k rozsahu knihy, že zde nebylo příliš prostoru zabíhat do přílišných podrobností, ovšem i to málo působí vcelku dobře.
Ačkoliv se může zdát, že v hodnocení budu hýřit nadšením, po pravdě mám z Kavkazana lehce smíšené pocity a rozhodně není jednoduché tuto knihu jen tak zařadit. Na jedné straně nabízí vcelku zajímavý příběh, atraktivní prostředí, originální postavy i “šokující momenty”, na straně druhé se to nejzajímavější odehrává až v poslední třetině knihy, kdy vše dostává ten správný spád a příběh mizí doslova před očima. Je škoda, že se autorovi nepodařilo vše lépe rozložit, i když na druhou stranu to mohl být i záměr. Záleží tak jen na tom, jak budete naladěni a jak vám Kavkazan sedne. Jisté však je, že o Walterovi ještě uslyšíme, jelikož talent rozhodně má a je otázkou času, kdy dostane příležitost se pořádně prosadit.
Nemohu si pomoct, ale já bych na tomhle zařízení nepřečetl ani stránku, musím cítit knihu v ruce 🙂
je to o zvyku, navíc co si budeme povídat…knihovny doma nejsou nafukovací a tohle je ideální možnost jak ušetřit místo, obzvlášť u knih, které nutně nepotřebujeme vlastnit v papíru :)…jinak samozřejmě papír je papír