Vinohrad – desková hra

by Schefik · 18.6.2022

Čekání je u konce. To, v co mnozí už ani nedoufali se stalo skutečností. Devět let od vydání v originále na náš trh konečně míří v kompletním českém překladu další z masterpieců Jameyho Stegmaiera. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o veleoblíbeném Viticulture, který nám přináší společnost Albi v rámci své edice Albi exclusive pod názvem Vinohrad.

Pokud se alespoň trochu pohybujete v herní komunitě pravděpodobně vás zmínky o Vinohradu nemohli minout. Ostatně tato strategická hra pro 1 až 6 hráčů od 13 let se vcelku konstantně drží na nejvyšších příčkách v oblíbenosti u hráčů. A vlastně se není co divit. Jedná se v podstatě o ideální přístupné euro s potenciálem oslovit rodiny a méně náročné hráče. Když k fungujícím mechanismům připočteme i zajímavé téma točící se okolo výroby vína, bylo na úspěch zaděláno, což se i vcelku záhy ukázalo.

Přesto ale z nějakého důvodu čeští vydavatelé Viticulture dlouhá léta zcela ignorovali a to i přes obrovský úspěch Scytheu a dalších her z dílny Stonemaier Games. Ne nadarmo se však říká, že kdo si počká, ten se dočká. Vydavatelství Albi se nakonec uvolilo a dlouhých devět let od vydání originálu nám přináší tuto povedenou hru v češtině. Česká verze vychází vylepšené edice s podtitulem „Essential Edition“ z roku 2016, která přinesla některá vylepšení a celkově upravila hru a její systém.

Jak již bylo řečeno nosným tématem tohoto kousku je výroba vína. Ujmete se vinohradu kdesi v Toskánsku, kde budete za pomoci svých pracovníků vyrábět víno, plnit objednávky a dalšími způsoby získávat body, které určí celkového vítěze. Na tomto místě si ale neodpustím jedno malé upozornění. Pokud od této hry očekáváte reálné ztvárnění výroby vína, musím vás vyvést z omylu. Viticulture mají na svědomí Američané a ti mají obecně ve spoustě věcech hodně zkreslené představy. Navíc se jedná o relativně jednoduchou a přístupnou hru a tak je jasné, že nemůžeme zabíhat do podrobností. I přesto se jedná o velice povedený kousek, který je prověřený časem a rozhodně má šanci vás zaujmout.

O to překvapivější ale bylo, že se tak dlouho čeští vydavatelé zdráhali do Viticulture pustit. To už je ale naštěstí minulostí a my se nyní můžeme díky Albi vydat do Toskánska i v našem mateřském jazyku a s chutí se pustit do výroby vína.

Začít samozřejmě musíme nejdříve obsahem krabice a věřte, že toho na nás nečeká zrovna málo. Kromě nezbytných pravidel, která jsou mimochodem velmi pěkně sepsaná a s jejich pochopením nebudete mít nejmenší problém, na nás čeká doslova hromada dalších komponent. Chybět nesmí velký herní plán zobrazující vinařství a jeho okolí. Kromě něj zde najdeme i šest desek pro každého hráče, úctihodnou zásobu karet (návštěvníci, kontrakty, pole….), pořádnou porci dřevěných komponent (meeplové, budovy, víno…), hromádku mincí a kupičku skleněných označovacích žetonů. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak perfektní plastový insert do kterého pěkně všechny komponenty zapadnou.

Herními mechanismy hra spadá mezi klasické worker placementy, tedy umisťování pracovníků na akční pole. Tím aktivujete některou z nabízených “událostí”, jako je například zisk karty vinné révy, její zasazení na pole, sklízení pole, výroba vína, nebo splnění objednávky. Vtip je v tom, že akčních polí je omezený počet a vaši protihráči vám je mohou snadno zabrat. Je tedy velice důležité dobře plánovat a rozvrhnout si jaké akce budou pro vás nejvýhodnější. Jinak totiž můžete snadno splakat nad výdělkem.

Naštěstí však máte k dispozici řadu možností, které vám pomůžou tuto nevýhodu kompenzovat. Krásným příkladem je tzv. zkušený pracovník, pro kterého omezení obsazených polí neplatí. Díky tomu dokážete alespoň do určité míry eliminovat škodolibost vašich protihráčů a jejich snahu zabrat vám všechny potřebná pole. Další bonusy budete moci čerpat například ze speciálních karet návštěvníků, kteří přichází s unikátními silnými schopnostmi.

Akční pole a hlavní herní mechanismus worker placement se samozřejmě týkají především centrální hrací desky, kromě ní má ale každý z hráčů k dispozici i svou desku vinohradu. Na ní následně budete sázet révu, za peníze stavět nejrůznější budovy a pomocí skleněných žetonků evidovat hrozny v kádích a vyrobené víno ve sklepě.

Hra se primárně dělí na 4 roční období, kdy v každém z nich jsou dostupné různé akce a je jen na hráčích, které z nich a kdy se rozhodnou využít. Na jaře například rozhodujete o tom, kdy budete vstávat. to rozhoduje o vašich bonusech, potažmo o tom, kdy budete umisťovat své pracovníky.

V létě pak začíná ta správná robota. Budete získávat a sázet sazenice hroznů, provádět turisty po vinici, stavět budovy, hledat výpomoc na pole, rozšířit svou vinici (pole), či prodat hrozny. Podzim je pak stejně jako jaro o něco úspornější. Zde jde především o to získat kartu letního, nebo zimního návštěvníka.

Jakmile se vám to podaří, přesouváte se ke čtvrtému ročnímu období, do zimy. A jelikož je potřeba sklidit to co jsme zasadili a vyrobit nějaké to víno, je vám asi jasné, o co v této fázi hry půjde především. V zimě na nás čeká sklízení polí vytváření vín, cvičení pracovníků pro další rok a řešení objednávek vína. Následně se přesouváte do dalšího roku a to až do chvíle než některý z hráčů získá 20 vítězných bodů.

Základní herní mechanismus je tedy vskutku jednoduchý a neskrývá v podstatě žádné záludnosti. Ba právě naopak, prakticky všechno co v této hře je, jsme už někde viděli. Stegmayer zde nikterak neexperimentuje a vsází především na jistotu. Krása je ale v tom celistvém spojení, kde všechny zde obsažené prvky dohromady skvěle fungují, a ve výsledku dělají z Vinohradu jednu z nejvíce tématicky zaměřených euro her na trhu. Avšak i přes svou jednoduchost sebou nese řadu zajímavých prvků, které prohlubují celkový zážitek a jsou přesně tím důvodem proč se vlastně pro Vinohrad rozhodnout a dát mu šanci.

Na první pohled se tak může zdát, že Vinohrad je v podstatě ideální hrou. Přístupná pravidla, skvěle fungující herní mechanismy i dostupný sólo režim, zkrátka co víc si přát. A pro řadu hráčů bude Vinohrad určitě trefou do černého, jak to tak ale bývá je zde samozřejmě i nějaké to ale. Ať už je to například tématické zaměření, které se vám netrefí do vkusu, nebo naopak grafická stránka hry. Tím hlavním handicapem je ale v případě Vinohradu její přístupnost. Ta z ní na jednu stranu dělá hru pro široké spektrum hráčů, na straně druhé však ostříleným harcovníkům nemá moc co nabídnout.

Což je samozřejmě škoda. Vinohrad zkrátka nejde moc do hloubky. V originále je sice dostupné i rozšíření, které část věcí řeší, to ale zatím není dostupné v českém jazyce a tak musíme brát Vinohrad tak jak je. A v tomto případě je zaměření primárně na příležitostné hráče a hraní v rodinném kruhu. Zde funguje nejlépe a rozhodně má co nabídnout.