Victoria Schwab – NeObyčejní

ANOTACE:
Skvělý příběh o ctižádosti, žárlivosti, touze a nadpřirozené moci… Victor a Eli, dva samotáři, kteří se poznali na studiích, brzy zjistí, že je pojí společná vášeň k nebezpečí a zážitkům blízkým smrti a také že při vhodných příležitostech dokážou dobře rozvíjet své mimořádné schopnosti, dokud se jim jejich odvaha nevymkne z rukou. Victor po deseti letech utíká z vězení a za pomoci mladé dívky hledá svého dávného kamaráda, zatímco Eli pokračuje ve své misi zbavit se všech dalších nadpřirozených bytostí až na svou tajemnou a nepřemožitelnou pomocnici. Oba poháněni vzpomínkou na zradu a prohru jsou k nezastavení, ale kdo nakonec vyvázne se zdravou kůží? V Neobyčejných autorka přichází s drsným komiksově laděným příběhem, který vás zavede do světa, kde získaná nadpřirozená moc nemusí nutně vést k hrdinství a kde se na spojenectví příliš nehraje. Budete svědky fascinující charakterové studie, která vás donutí přemýšlet o tom, co znamená být hrdinou nebo zločincem, a zda je mezi nimi nějaký jasně definovatelný rozdíl.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Victoria Schwabová rozhodně není na našem trhu žádným nováčkem. Ostatně v českém překladu jí vyšlo již devět knih. Ovšem zatímco do současné chvíle mířila především na dívky a dospívající čtenáře, v její aktuální novince NeObyčejní se rozhodla oslovit i o něco starší publikum. Tedy alespoň na první pohled…
O tom, že NeObyčejní nemíří primárně mezi young adult literaturu svědčí i fakt, že tato kniha vyšla v překladu Lukáše Houdka v nakladatelství Argo, které se na YA rozhodně nezaměřuje. Na druhou stranu se autorka tak úplně nedokázala od tohoto žánru odprostit, takže stále nemůžeme čekat žádný složitě sofistikovaný příběh, plný vedlejších dějových linií, či propracovaného pozadí příběhu. NeObyčejní jsou tak ve všech ohledech spíše příjemnou jednohubkou, která neurazí, ale nemá ani nikterak vysoké ambice.
Přestože příběh nepatří k nejsložitějším, rozhodně mu nejde upřít pár zajímavých nápadů. Autorka si ve svém novém díle bere inspiraci ze superhrdinských komiksů, zažité představy však převrací na ruby a ukazuje využití nadpřirozené moci z trochu jiného pohledu. K tomu mají dopomoci dvě hlavní postavy Victor a Eli, dva přátelé, které spojuje touha po nebezpečí a nadšení ze zážitků blízkým smrti.
Při práci na diplomové práci se jim však vše vymyká z rukou. Jejich život se mění od základů. Zatímco jeden končí ve vězení, druhý si užívá svobody. Z dvou nerozlučných kamarádů se tak stávají nepřátelé na život a na smrt. Jak se ale říká, pomsta je sladká a Victor nezapomněl. To je jen lehký nástin komiksově laděného příběhu o touze po moci, žárlivosti a nadpřirozených schopnostech…
Superhrdinské téma není na první pohled moc originální, současná literatura se v komiksech ráda inspiruje. Schwabová se však rozhodla uchopit tento koncept maličko jinak. V jejích NeObyčejných tak nedostáváme klasického hrdinu, který za každou cenu bojuje proti útlaku slabších a zločinu všemožného druhu. Ba právě naopak. Pohrává si s otázkou, kam až nás může touha po výjimečnosti a nadpřirozených schopnostech zavést.
Zároveň ukazuje jak tenká hranice může být mezi hrdinou a zločincem. To vše zabalila do relativně jednoduchého příběhu, kterému nechybí spád, akci i řada zvratů. Vše sledujeme pohledem dvou hlavních postav a dějových linií, jenž se vcelku pochopitelně vzájemně ovlivňují a protínají. Jiné záludnosti zde nehledejte, ve všech ostatních ohledech se jedná o vcelku přímočarý příběh s pevně danými pravidly.
Díky tomu příběh plyne lehce kupředu a nutí nás otáčet stranu za stranou. Tato “jednoduchost” je mnohdy spojená právě s young adult. Na druhou stranu NeObyčejní působí přeci jen vyzráleji. A i když zde najdeme řadu prvků spojených právě s tímto žánrem, autorce se podařilo udržet vše ve správných kolejích, nesklouzává tak k přílišné naivitě, ani se nesnaží být být za každou cenu drsná. V těchto ohledech dostáváme vcelku vyvážený mix, jenž sice ostřílené matadory asi zcela neuspokojí, jako příjemná akční oddechovka však poslouží dokonale.
Malinko potíž možná nastane ve chvíli, kdy se zaměříme na samotné hrdiny. Ani jeden z nich se nedá označit za klasického “klaďase”. Nejednou se vám tak stane, že vám oba hrdinové polezou doslova na nervy a ve své podstatě budete dokonce toužit, aby tento příběh neměl žádný šťastný konec. Právě na svých hrdinech autorka krásně ukazuje, jak tenká hranice mezi “dobrem” a “zlem” je.
NeObyčejní sice nemá ambice aspirovat na knihu roku, či nějaké žánrové ocenění, na druhé straně se nejedná ani o propadák, kterému byste se měli vyhnout obloukem. Dobře zpracovaný příběh s originálními nápady si své čtenáře bezpochyby najde. Takže pokud hledáte něco nenáročnějšího na ukrácení dlouhé chvíle mohli by být NeObyčejní tou pravou volbou.