Snídaně u Tiffanyho patří mezi základní díla moderní americké literatury. Stejně jako u příběh u Velkého Gatsbyho na nás dýchá atmosféra tehdejší doby, která je mnohdy důležitější než příběh samotný. Čtenáři popřípadě posluchači této novely se s největší pravděpodobností budou řadit na dva tábory. Ti pro které bude toto dílko geniální a naprosto skvělé a pak ti, kteří plně nedocení autorovu pointu a příběh je bude naprosto nudit.
Truman Capote patří mezi nejvýznamnější americké prozaiky a esejisty dvacátého století. Proslul především jako autor krátkých a mistrně psaných textů. Každopádně se nevyhýbal ani obsáhlejší románové formě. Jeho nejznámějším dílem je právě Snídaně u Tiffanyho (1958), která se záhy dočkala i neméně slavného filmového zpracování s Audrey Hepburn v hlavní rolích.
Popsat o čem tento příběh je vlastně není vůbec jednoduché, protože se vlastně jedná o knihu o ničem. Což mu mimojiné vyčítali i kritici tehdejší doby. Pro mnohé ovšem tkví kouzlo právě v této skutečnosti. V Snídani u Tiffanyho ustupuje samotný příběh hodně do pozadí a je kladen důraz především na celkovou atmosféru New Yorku, ve kterém se novela odehrává a pocity hlavních postav.
Hlavních rolí se skvěle zhostili Hana Maciuchová, která zastupuje dámské osazenstvo, ale hlavně hlavní hrdinku Holly Golightlyovou a Jiří Adamíra, který nás provází celým příběhem jako vypravěč spolu se všemi mužskými rolemi. Svých úkolů se zhostili navýsost dobře a jejich výkony tak podtrhují celý příběh.
Bohužel jak jsem již zmiňoval na začátku, toto dílo bude čtenáře a posluchače dělit především na dva tábory. A já se přiznám, že mi toto dílo absolutně nic nepřináší. Nějak se mi nepodařilo vystihnout záměr, jaký autor zamýšlel, a proto mi zůstal pouze příběh o ničem. A co si budeme povídat příběh o ničem baví opravdu jen málokoho.
Nezastírám, že se jedná o jedinečné dílo, pro mnoho lidí navíc vcelku geniální a po právu patřící mezi nejdůležitější americká díla dvacátého století, pro mě bohužel však ne. Každopádně se nebojte dát tomuto dílku šanci, třeba právě vás okouzlí a nadchne 🙂
Paradoxně jsi mě zaujal, mě občas ty knihy o ničem docela baví 🙂 Takže si to možná někdy přečtu. Audioknihy mě nějak míjejí, pro mě jsou prostě knížky na čtení a na poslouchání je hudba 😀
znam hodne lidi kterym se to libi 🙂 s temi audioknihami.. no ja to mam jako zprijemneni cestou v aute do prace 😀 radio uz mi neba 😀