Terracotta Army – desková hra

by Schefik · 19.2.2023

Zemřel první císař sjednocené Číny Čchin Š´-chuang. Jako zástupce skupiny talentovaných řemeslníků máte za úkol vytvořit velkou armádu terakotových bojovníků, kteří budou stát na stráži a budou jej chránit v posmrtném životě. Soupeřte se svými protivníky a vytvořte tu nejvelkolepější armádu pro svého milovaného císaře…

Terracotta Army je novou deskovou hrou pod kterou jsou podepsaní zvuční polští designéři Adam Kwapiński a Przemysław Fornal (Flóra). A především první jmenovaný bude velmi dobře známý i českým fanouškům. Kwapiński totiž stojí za takovými hrami jako je Nemesis, nebo Lords of Hellas. Na rozdíl od nich však Terracotta army míří trochu jiným směrem. Nečekejte zde žádný příběhový, či extrémně atmosférický zážitek, jako v Nemesis, či area control jako v Lords of Hellas. Terracotta army míří mezi klasická eura, kterému v tomto případě vévodí především tradiční worker placement a pak také mechanika rondelu.

Na český trh nám hru krátce před vánoci přineslo TLAMA Games. Jedná se o klasickou jazykově nezávislou verzi, která obsahuje obsahuje přiložená česká pravidla, stejně jako tomu bylo například u Brassu a řady dalších her. Specialitou českého vydání je i sólo varianta hry, která je ve standardní anglické verzi nakonec jen ke stažení u vydavatele.

Co se týče obecných doporučení, tak hra je určena pro 1-4 hráče s tím, že na jednu hru byste si měli vyhradit něco kolem dvou hodin herního času. Věkové doporučení je pak 14+, ale troufám si říct, že zkušenější mladší deskovkáři si s terakotovou armádou vcelku snadno poradí. Hra sice nepatří k nejjednodušším, zároveň se ale ani nejedná o žádné extra heavy euro, ze kterého by se vám měla zavařit hlava.

Všechno ale pěkně popořádku. Nejdříve se pojďme podívat na to, co se vlastně skrývá v krabici. Protože právě komponenty této hry budou asi jedním z největších lákadel, díky kterému se u terakotové armády poprvé zastavíte. Hlavním důvodem je bezpochyby velké množství plastových miniatur terakotových válečníků. Jejich zpracování je obecně na vynikající úrovni s jedinou výjimkou a tou jsou jejich zbraně. Ty postihl obecný problém miniatur, kdy celá figurka je v podstatě bezchybná, jen u některých z nich najdete lehce zohýbané halapartny, či kopí. Což samozřejmě trochu zamrzí. Na druhé straně se jedná o vcelku běžný problém, kterému se asi nedá vyhnout a tak je potřeba s tím počítat.

Pozadu za miniaturami však nezůstávají ani další komponenty této hry. Ostatně za grafikou a ilustracemi stojí zkušené trio grafiků Zuzanna Kołakowska, Jan Lipiński a Aleksander Zawada, který má za sebou práci na Tekhenu: Obelisk of the Sun či Tawantinsuyu: The Inca Empire. Pokud tedy máte některý z těchto kousků za sebou, tak asi víte co můžete očekávat. Celkově je grafika na velice pěkné úrovni, vše do sebe pěkně zapadá a nic výrazněji neruší a dopomáhá dotvářet atmosféru staré Číny. Což platí i pro ikonografii, která je dobře srozumitelná a intuitivní.

Jak již bylo naznačeno ve hře se ujmete role řemeslníků a umělců, kteří budou pracovat na stavbě velkolepé armády soch. Během hry budete sbírat suroviny, vylepšovat své dělníky a usilovat o přízeň císařových rádců. Vaším cílem bude sehrát klíčovou roli v procesu vytváření terakotové armády. Úspěch se klasicky měří vítěznými body. Všichni společně v průběhu hry budujete terakotovou armádu, ale po skončení pátého kola se stane vítězem pouze jeden z vás – ten, kdo získá nejvíce bodů.

Ve hře které vévodí worker placement budete vybírat své akce z rondelu tak, abyste získali zdroje, vyrobili bojovníky a strategicky je umístili do císařovy hrobky uprostřed napínavého a vyvíjejícího se bodovacího rébusu. Body se získávají v každém tahu a nutí vás pečlivě zvažovat své volby, abyste maximalizovali své akce a vyšli z nich jako nejuznávanější řemeslník.

Hru bezpochyby ocení nejeden milovník bohatých možností a voleb, které hra nabízí. Vše je navíc ovlivněno minimálním množstvím náhody. Díky tomu máte vše plně ve svých rukou a schopnostech, je tedy jen na vás, zda vaše snažení bude oceněno výhrou, či nikoliv.

Typicky ve svém tahu umístíte řemeslníka (či později umělce) na jednu z dvanácti výsečí rondelu. Ten se navíc sestává hned ze tří částí, kdy každá z nich přináší odlišné akce. Zaplacením dvou mincí dostanete možnost otočit vnitřním či středním diskem tvořícími spolu s vnějším diskem namalovaným na herním plánu třívrstvý rondel. Následně vyhodnotíte vámi obsazenou výseč v pořadí od vnitřního disku až po ten vnější čímž získáte nové zdroje, potažmo aktivujete některé z dostupných akcí.

Dopodrobna zde herní mechanismy popisovat určitě nebudu, od toho je zde klasický návod, nebo vám v tom určitě pomůže některé z youtube videí, které se zaměřují na vysvětlení pravidel a toho jak hru hrát. Věřte však, že hlavním cílem je postavit terakotové sochy do mauzolea tak aby vám přinesli kýžené vítězné body. Ostatně právě ty jsou jednou z hlavních dominant této hry. V krabici jich najdeme hned několik typů.

Příležitostí k získání bodů v rámci mauzolea kam umisťujete miniatury je zde celá řada, například na základě své převahy či přítomnosti v určitých částech mauzolea. V tomto ohledu tak do hry vstupuje určitý prvek area control her. Abyste dosáhli nadvlády, musíte být jediným hráčem s největším počtem konkrétních surovin nebo typů soch, které jsou aktuálně bodovány. Abyste získali body, musíte mít alespoň jednu konkrétní surovinu nebo typ sochy, které jsou aktuálně bodovány. Bodování, zejména bodování na konci hry, může být maličko náročnější, ale je také vcelku odměňující vidět, jak se plody vaší práce sčítají. Na konci pátého kola vyhrává hráč s nejvíce VB.

V rámci herních mechanismů bude bezpochyby jedním z největších lákadel a zároveň i jedním z hlavních klíčů k úspěchu ve hře řetězení bonusů se standardními akcemi. To znamená spojit správné zdroje se správnými akcemi ve správný čas. Například sochu můžete postavit, pokud máte správné množství mokré hlíny, ale bonusovou akci sochy můžete provést pouze tehdy, pokud máte aktivní žeton zbraně pro danou sochu. Zde přichází ke slovu pečlivé plánování (a trocha štěstí), které pravděpodobně začíná 3 nebo 4 tahy před touto akcí. I když se vám při sestavování plánů nemusí podařit dokonalá akce, existuje tolik odchylek a variant jednotlivých plánů a tolik cest k získání bodů, že se vám pravděpodobně i tak podaří udělat něco, z čeho budete mít dobrý pocit. A právě v tom tkví největší síla této hry.

Terakotová armáda je rozhodně povedenou hrou a bezpochyby se bude řadit k nejlepším eurovkám loňského roku. Na největší velikány žánru sice nemá, zároveň jí ale není moc co vyčíst. Takřka po všech stránkách funguje skvěle a jediná větší výtka může mířit k sólo variantě, která nefunguje jako klasický solitér, ale jako simulovaná “dvojkovka”, kdy vám reálného hráče nahrazuje automa. Ano, funkční to je, ale celkový dojem je s reálnými hráči zcela jinde. Pokud tedy nad Terracotta army uvažujete kvůli sólo hraní, radši se poohlédněte jinde.