Siri Pettersen – Síla

ANOTACE:
Temné finále trilogie Havraní kruhy přinese osudovou volbu.Představte si, že jste ikonou ve světě obávaných slepých. Symbolem, který jeho obyvatele spojuje v nenávisti a touze po pomstě. Jako dcera mrtvorozeného válečníka, jenž se vinou zrady svého bratra ocitl ve vyhnanství, máte jediný úkol — zahájit začátek konce.
Hirka se připravuje na setkání s vládnoucím rodem studeného světa s pevně danou hierarchií, v němž se cení odvaha a pohrdá slabostí. Dívka neochotně přijímá svůj osud v naději, že svého přítele Rimeho udrží naživu a Ymslandu v bezpečí. Ale žízeň mrtvorozených po Síle je neuhasitelná a válka nevyhnutelná. Ke kterému světu se Hirka nakonec přikloní? Kam patří?
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Uplynul již více než rok, co nakladatelství Host vydalo fascinující fantasy Ódinovo dítě inspirovanou severskou mytologií. Siri Pettersen rozhodně dokázala zaujmout a její trilogie si získala i u nás více než slušný zástup fanoušků. Po lehce rozpačitém druhém díle přichází nyní na řadu Síla a s ní i závěr celé trilogie. Dokázala však autorka vše ukočírovat do zdárného konce a čeká na nás velkolepé finále, nebo naopak povzdychnutí nad promarněnou šancí, jako již mnohokrát dříve?
Tato usměvavá a stále pozitivně naladěná autorka (o tom jsme se ostatně mohli přesvědčit i naživo) u nás skutečně zabodovala na celé čáře a ukázala že Skandinávie, to nejsou jen detektivky nasáklé krví a násilím. Originální série Havraní kruhy patří bezpochyby mezi nejvýraznější žánrové tituly uplynulého roku a to i přesto, že Plíseň v mnohých čtenářích, včetně mě takové nadšení nevzbudila. Je tedy jasné, že očekávání před závěrem série rozhodně nebyla nejmenší, čekání na něj naštěstí netrvalo dlouho a nakladatelství Host nám nadělilo jeden předčasný Vánoční dárek.
Pokud jste předchozí dvě knihy nečetli, rozhodně tak napravte a vůbec se neobtěžujte se čtením této recenze. Jednak vám moc neřekne a navíc by vám mohla prozradit část děje z předchozích knih. Pokud však máte Ódinovo dítě a Plíseň za sebou, moc dobře víte jak se to s Hirkou a Rimem má. V Plísni se ocitli v našem světě, kde jejich působení bylo lehce rozpačité. V Síle se však naštěstí vracíme zpět do fantastického světa, který si pro nás autorka připravila.
I tentokrát si však pro nás Siri Pettersen připravila výlet do nového světa. Stejně jako v předchozím případě i tentokrát rozděluje naše hlavní hrdiny a staví je každého zvlášť svému nelehkému osudu. Po světě lidí se Hirka vydává do studeného světa, domoviny jejího lidu. Jako dcera mrtvorozeného válečníka, jenž se vinou zrady svého bratra ocitl ve vyhnanství, se připravuje na setkání s vládnoucím rodem světa, v něm se cení odvaha a pohrdá slabostí. S velkou nevolí přijímá své místo v naději, že se jí podaří zachránit Ymslandu a Rimeho tak udrží naživu. Touha mrtvorozených po Síle je však neukojitelná a tak vše spěje k nevyhnutelnému konci.
Mezitím se Rime ocitá zpět v Ymslandě, kterou opustil za dramatických okolností, když se rozhodl vydat za Hirkou. Nyní se však vrací zpět a zjišťuje, že se spousta věcí od jeho odchodu změnila. Již není členem Rady, naopak se stal vyhnancem, kterému půjde stále o život. Cokoliv změnit tak rozhodně nebude jednoduché, navíc je zde ten prokletý ZOBÁK…
Již v předchozích dvou dílech jsme se mohli přesvědčit, že autorka nechává svůj příběh plynout vlastním tempem a ani tentokrát tomu není jinak. Dramatičnosti, vzhledem k blížícímu se konci, samozřejmě přibývá, přesto však nečekejte nějaký výraznější úprk, který by vás hnal neúprosným tempem kupředu. Rozhodně nečekejte velkolepé bitvy, ale spíše perfektně do detailu propracované univerzum, do kterého autorka nabaluje stále nové a nové světy a informace.
Kapitolou samou o sobě jsou pak vcelku pochopitelně postavy. Nad všemi ční Hirka a Rime, kterým ostatní spíše přizvukují a dělají vcelku schopné křoví. Co se však týče těchto dvou, jsou vyvedeni opravdu na výbornou. A to včetně dobře zvládnuté psychologie a vykreslení celkové postavy. Jelikož se jedná především o sérii pro dospívající čtenáře, je vcelku jasné, že ani zde nemůže tak úplně chybět romantická linie, která je ostatně hybatelem řady zde uvedených událostí. Pettersen se naštěstí se svými postavami výrazně nemaže a tak nemůžeme očekávat přeslazenou pohádko, o tom jak všichni žili šťastně až do smrti.
Ostatně samotné vyústění této série, možná někoho maličko překvapí, Siri Pettersen jde v tomto ohledu maličko proti proudu a nebojí se experimentovat. Prozrazovat více však rozhodně nebudu, jelikož bych vás ochudil o skvělý zážitek a silné momenty, které závěr této knihy skrývá.
Po lehce rozpačitém výletu mezi lidi, získává tato série s třetím dílem opět na síle a dává tak jasně najevo, že Havraním kruhům přeci jen více sluší fantastické světy, než omšelý a obyčejný svět lidí. Síla je tak více než důstojným zakončením celé série, která toho svým čtenářům nabízí opravdu hodně. Nezbývá tedy než doufat, že se v budoucnu od této talentované Norky dočkáme nějakého dalšího zajímavého příspěvku do fantasy žánru. Ostatně ani její nová série pro mladší čtenáře nevypadá vůbec špatně a kdo ví, třeba pro nás Host chystá společně se Siri Pettersen nějaké to překvapení…