Similo (Zvířata, Strašidla) – karetní hra

by Schefik · 9.2.2022

Už jsou tomu takřka tři roky, co na náš trh poprvé zamířila zajímavá kooperativní karetka Similo. Za tu dobu nám v rámci tohoto herního „univerza“ vydavatelství Albi přineslo celou řadu tematických balíčků, včele s pohádkovými bytostmi, zvířaty, nebo nedávno vydanými strašidly. A právě u této příležitosti nastává ideální chvíle si Similo trochu připomenout co nám tato dedukční karetka vlastně nabízí.

Jak již bylo řečeno, Similo není v našich luzích a hájích žádný nováček. První tři tématické balíčky – Pohádky, Báje a Historie, nám Albik přineslo již v roce 2019. Od té doby se Similí rodinka rozrostla o další tři kousky v podobě Zvířat, Safari a již zmíněných Strašidel. Všechny varianty pocházejí původně od vydavatelství Horrible Games s tím, že jejich českou variantu nám přináší společnost Albi.

Pod hrou jsou podepsaní hned tři autoři: Martino Chiacchiera, Hjalmar Hach a Pierluca Zizzi. Jejich společný výtvor doplnil nádhernými ilustracemi Xavier Naïade Durin. Ti společnými silami vytvořili jednoduchou, ale skvěle fungující kooperativní karetku, v níž budete mezi vyloženými kartami hledat skrytou postavu (zvíře, monstrum…).

Hra je určena alespoň pro dva hráče s tím, že horní hranice není prakticky stanovena, avšak s ohledem na prostor a další aspekty se jako ideální jeví počet 2-5 hráčů, s tím že jako minimální počet hráčů bych doporučil alespoň tři. Hra pak má větší šťávu a více se projevuje kooperativní složka hry, kdy mezi sebou budete muset komunikovat a domlouvat se na dalším postupu.

Na krabičce se píše věk hráčů alespoň sedm let, ale tento kousek bez problému zvládnou i o něco mladší hráči. Jen je potřeba jim vybrat odpovídající herní balíček. Pravděpodobně jen velice těžko budete hledat s pětileťákem podobnosti u historických a mýtických postav, které mu nic neřeknou. Naopak s takovými zvířátky, či pohádkovými postavami by si měl poradit levou zadní.

Na náš trh se tak dostalo již šest variant této hry.. Každá z nich obsahuje 30 karet postav, či zvířat. Každý z balíčků je samozřejmě zcela samostatně hratelný. Příjemným zpestřením je však možnost jednotlivé sady mezi sebou volně kombinovat, a tím zpestřit a prodloužit celkovou „životnost“ hry. Zde ale samozřejmě pozor jaké balíčky kombinujete do sebe. Hledat podobnost u Frankensteinova monstra a žirafy není úplně jednoduché. Díky nesprávně navoleným balíčkům se tak hra může stát zbytečně příliš jednoduchou, nebo se vám u ní naopak zavaří mozek, jelikož podobností zde může být až příliš.

A tím se vlastně pomalu, ale jistě dostáváme k samotným pravidlům. Ty jsou opravdu jednoduchá a s jejich pochopením by neměli mít problém ani ti nejmenší hráči. Similo staví na jednoduchém principu postupného odstraňování karet ze společné nabídky. až vám zůstane jen jedna karta. Na začátku hry se zvolí takzvaný napovídač, ten si ze zamíchaného balíčku postav lízne jednu kartu a tajně se na ni podívá. Následně si dobere dalších jedenáct karet t, zamíchá je a rozloží obrázky nahoru do mřížky 4 x 3. Ze zbývajících karet si vezme 5 karet do ruky, ty bude používat k nápovědě hráčům.

Samotná hra se hraje celkem na pět kol, kdy se hráči za pomoci získaných nápověd od napovídače budou snažit odstranit karty ze společné nabídky V prvním kole odstraní jednu kartu, ve druhém už dvě, ve třetím tři, ve čtvrtém čtyři. A v posledním opět jednu kartu. Vtip je však v tom, že napovídač se vám sice bude snažit pomoci svými vyloženými kartami, bohužel u toho ale nesmí mluvit, či naznačit o jakou vlastně nápovědu jde a na co byste se měli zaměřit. Jedinou možností, jak hráčům může pomoci je způsob jakým danou kartu vyloží. Vyloží-li ji svisle, říká tím ostatním hráčům, že hledaná karta má něco společného s právě použitou nápovědou. Vodorovné položení naopak říká, že se nápovědní karta od hledané karty liší.

A to jsou vlastně celá pravidla hry, zbytek je na vás, vašem důvtipu a schopnosti spolupráce. Hra končí ve chvíli, kdy na stole zůstává jediná karta, samozřejmě ta, kterou celou dobu hledáte. Pokud se vám to podaří vítězíte a můžete si pogratulovat. Naopak pokud se vám podaří v průběhu partie hledanou kartu vyřadit, automaticky prohráváte a můžete začít znovu.

A právě v domluvě a hledání spojitostí tkví celé kouzlo hry. Co se vám napovídač snaží vlastně poradit? Jde mu o pohlaví postavy, velikost, srst, nebo snad barvu očí. Nikdy není nic jisté a snaha odhalit pravdu a dopátrat se kýžené karty dokáže u stolu vyvolat pořádné napětí. Přesto si troufám říct, že i když má hra co nabídnout hráčům všech věkových skupin, její primární zaměření budou rodiny s dětmi, či příležitostní hráči.

A právě děti ocení Similo ze všech asi nejvíce. Kouzelné ilustrace Xaviera Naïade Durina na ně totiž působí jako magnet a tak věřte, že u jedné partie rozhodně neskončíte. Jednotlivé kartičky navíc obsahují i krátký doprovodný text k vyobrazené postavě, či zvířeti a tak se vaše malé ratolesti mohou v průběhu hry dozvědět něco zajímavého a maličko se vzdělat. Zkrátka ideální škola hrou…