Scott Snyder – Metal: Temný vesmír

Monumentální finále superhrdinské trilogie, která se prohnala celým mnohovesmírem DC je zde. Temné noci – Metal se tak ve skutečně krátké době dočkaly svého zakončení a my jsme se tak mohli ještě před Vánoci dozvědět, jak vlastně celý příběh okolo pokřivených verzí Batmana, netopýřího boha Barbatose a temné dimenze vůbec skončí. A nutno říct, že i přes pár výhrad je Metal povedenou záležitostí, která vás bude bavit.

Ještě než se vrhneme na samotný závěr Metalu je potřeba zmínit fakt, že nakladatelství CREW s tímto eventem skutečně nelenilo a přineslo nám jej v rekordně krátkém čase. Všechny tři navíc v pevné vazbě. Ta je pak pomyslnou třešničkou na dortu, která ještě více umocňuje celkový dojem z tohoto megalomanského projektu. Po vydání Temného vesmíru (podtitul třetího dílu) se tak můžeme konečně naplno ponořit do jedné z nejdůležitějších a nejepičtějších událostí celého DC univerza posledních let. 

Zatímco si v úvodní knize Scott Snyder připravoval půdu a rozestavoval jednotlivé figury na startovní čáru, v druhém díle jsme se naopak dočkali bližšího pohledu na samotné “Temné rytíře” a jejich motivaci k tomu co dělají. Aktuální novinka Temný vesmír pak vcelku pochopitelně přináší samotné vyvrcholení této epické záležitosti. Bohužel právě zde se ukazuje jednak Snyderovo megalomanství a druhak mantinely, kterými je celý DC vesmír svázán. Ačkoliv se tak jedná o vskutku povedenou záležitost, zároveň se v některých momentech neubráníte lehkému zklamání. Zkrátka zapomeňte na veškerou logiku a zákonitosti, které před vás autoři tohoto projektu zatím postavili a užijte si šílený závěr tohoto eventu, který na jedné straně hraničí se strašlivou přeplácaností, na straně druhé však královsky pobaví a rozhodně stále patří k tomu povedenějšímu co u nás v rámci superhrdinského mainstreamu v posledních letech vyšlo.

Možná se maličko zastavíme u již zmíněné přeplácanosti. Ačkoliv se Metal snaží na první pohled působit vskutku originálně a přináší sebou řadu zajímavých nápadů, stále se v podstatě jedná jen o další “Krizi”, která DC multiverzem otřásla již několikrát. Předchozí dvě knihy, se tak sice úplně jevit nemusely, Temný vesmír však jasně ukazuje, jak podobné události v DC, a vlastně i v Marvelu, fungují. Na tom samozřejmě není extra nic špatného, jen je potřeba počítat s určitými specifiky, které sebou tyto eventy nesou. Metal se v tomto ohledu zatím jevil komornější a do značné míry i přístupnější pro čtenáře, kteří nemají tolik načteno. Třetí kniha však toto tvrzení staví maličko na hlavu. Především v sešitech věnovaných samotnému Metalu se Scott Snyder se utrhl ze řetězu a hrne na nás tolik, že i ostřílený fanoušek DC univerza si v určitých chvílích bude připadat jako Alenka v Říši divů…

Na scénu tak přichází celá řada více, či méně významných postav z historie DC. Nováčci tak mohou mít v určitých chvílích maličko problém s orientací. Když k tomu připočteme fakt, že celá řada z nich je zde takříkajíc do počtu, nedá se ubránit pocitu, že se nám Snyder jen snažil ukázat, kolik toho z DC univerza vlastně zná. Toto pojetí samozřejmě nemusí vyhovovat úplně všem, pokud máte “načteno” nebude pro vás samotné vyústění příběhu a vůbec jeho celkové pojetí, žádným větším překvapením. Menším povzdechnutím však bude bez ohledu na přeplácanost, nevyužitý potenciál pokřivených verzí Batmana. Zatímco v předchozím díle byli základním kamenem celé knihy, tentokrát zůstává jejich potenciál maličko nevyužit. Což je rozhodně škoda, protože s těmito kašpárky by se dalo rozehrát vskutku působivé divadlo. Ostatně předchozí knihy toho byly jasným důkazem. Škoda, že se podobný styl nepodařilo udržet až do samotného závěru.

Stále však bezezbytku platí,  že je jen na vás, zda se rozhodnete veškeré nelogičnosti a přeplácanost do detailu pitvat, či vše naopak zcela hodíte za hlavu a necháte se unášet tímto psychadelickým výletem do Temné dimenze. Pokud se vám to povede, můžete se těšit na parádní jízdu, kterou si užijete od začátku do konce. Celkový dojem šel sice oproti předchozí knize věnované čistě “Batmanům” maličko dolu, stále se však jedná o velice zajímavý příběh, který ovlivní celou řadu dalších událostí, se kterými se budeme v rámci DC univerza setkávat. Ostatně, samotný Batman, který se směje získal u fanoušků takovou oblibu, že se jej DC rozhodlo využívat i v dalších příbězích, což o určitých kvalitách Metalu bezesporu svědčí. Například ve srovnání s nedávno propíraným Heroes in Crisis si Snyder s Metalem vede rozhodně lépe a byla by tak věčná škoda tento event minout. 

Ostatně, patrně v žádné jiné “současné” sérii nepotkáte na jednom místě tolik zvučných jmen, které se na tomto mamutím projektu podíleli. Namátkou tak můžeme vedle Scotta Snydera zmínit i Jeffa Lemirea, Granta Morissona, či Jamese Tyniona IV. Nedílnou součástí každého komiksu je však bezpochyby i kresba, která mnohdy hraje důležitější úlohu než samotný scénář. A ani v tomto ohledu Metal rozhodně nešetřil. Vedle Grega Capulla se můžeme těšit i na Liama Sharpa, Mikela Janina, Briana Hitche a celou řadu dalších kreslířských es, které dodali Metalu svou nezaměnitelnou podobu.

Někteří čtenáři možná od Scotta Snydera čekali o něco více, až na pár výhrad však tento hvězdný scénárista rozhodně nezklamal. Metal si své místo na výsluní a nezbytných pět minut slávy rozhodně zaslouží. Navíc je vstupní branou pro další zajímavé události, které budou hýbat celým DC univerzem. Pokud vás tedy DC a Temný rytíř baví Metal si i přes pár výhrad rozhodně nesmíte nechat ujít.