Robert Bryndza – Kanibal z Nine Elms

Už jsou tomu již tři roky, co se nám poprvé představil britský autor žijící na Slovensku Robert Bryndza. Jeho bestsellerová krimi série s inspektorkou Erikou Fosterovou v hlavní roli si i u nás získala značnou oblibu. Nyní však nastal čas nechat oblíbenou hrdinku chvíli odpočívat. Bryndza však rozhodně nezahálí. O tom ostatně svědčí i nejnovější kousek tohoto autora, který se k nám dostal krátce před Vánoci. Kanibal z Nine Elms je zde a spolu s ním i bývalá policistka Kate Marshallová.

Robert Bryndza rozhodně na literárním poli není žádným nováčkem. Pokud navíc patříte mezi fanoušky detektivní literatury, patrně se vám v posledních třech letech dostala nějaká jeho kniha do ruky. Během té doby zde vyšlo již šest knih ze série s Erikou Fosterovou a všechny slavili u čtenářů úspěch. To ostatně platí celosvětově. Dívka v ledu se v Anglii a Spojených státech stala doslova senzací, které se prodalo více než milion výtisků. Pro mnohé čtenáře tak bude tento brit žijící na Slovensku určitou zárukou kvality, jak se ale Robert Bryndza vypořádá se zbrusu novou sérií? Zaznamená Kate Marshallová stejný úspěch, jako její předchůdkyně Erika, nebo na nás tentokrát čeká spíše zklamání?

Je tomu již patnáct let, co se vycházející hvězda londýnské policie Kate Marshallová dokázala vypořádat se zvráceným sériovým vrahem s přiléhavou přezdívkou Kanibal z Nine Elms. Sama za to však zaplatila krutou cenu a ačkoliv se nyní snaží žít poklidnější život nebezpečný vrah nad ní má stále určitou moc. Aby toho nebylo málo, na scénu přichází nový vrah, který se snaží napodobit nechvalně proslulého Kanibala z Nine Elms…

Pokud již máte nějakou Bryndzovu knihu za sebou, nebude pro vás ani nejnovější přírůstek výraznějším překvapením. Ostatně, autor staví na osvědčených základech a například stejně jako u své první série i zde staví do hlavní role ženskou vyšetřovatelku. Samozřejmě zde určité rozdíly a odlišnosti najdeme, ve své podstatě se však žádná výraznější změna nekoná. A to se všemi plusy i mínusy, které Bryndza již stihl nasbírat. Ve své podstatě se tak akorát vyměnilo prostředí, jména postav a pár detailů okolo. V konečném hodnocení tak bude velmi záležet na tom, jestli vás Robert Bryndza se svým pojetím stále ještě baví, či nikoliv.

Samotná zápletka bohužel moc uvěřitelná není, vše působí mírně řečeno překombinovaně a nevěrohodně. Autor zde navíc pořádně přitvrdil a po vzoru svých otrlejších kolegů se nebojí ani explicitnějších scén. Pokud se tedy vyžíváte v místy zbytečně přehnaném násilí a morbiditách mohl by se vám Kanibal z Nine Elms líbit. Přesto se nedá ubránit pocitu, že tyto scény jsou zde jen proto, aby pomohli zakrýt slabší místa v knize. Druhým důvodem pak bude patrně marketing, co si budeme povídat krev zkrátka táhne. 

Na straně druhé, podobně koncipovaných knih je na trhu už bezpočet a žádná z nich výrazněji nad svými kolegy nevyčnívá. Může se tak lehce stát, že i Kanibal vcelku lehce zapadne. Přitom by stačilo pouze trochu ubrat. Rázem by zde byla sice trochu obyčejnější, ale o to svěžejší detektivka, která si na nic nehraje a již na první pohled je vidět, že jejím hlavním úkolem je pobavit. Takto ve vás však “Kanibal” může zanechat pocit lehkého roztrpčení, kdy se autor možná trochu zbytečně snaží v některých ohledech přiblížit ostřílenějším kolegům. Škoda…

Abych však autorovi nekřivdil, minimálně v jednom aspektu kniha zcela exceluje. A tou je bezpochyby její čtivost. Bryndza má bezpochyby výjimečný vypravěčský dar, kdy si čtenáře dokáže perfektně omotat okolo prstu. Mnohdy se tak děje možná trochu moc účelově, ale rozhodně to funguje. Pokud vás tedy styl tohoto talentovaného Brita po šesti knihách neomrzel, ani Kanibal z Nine Elms vás rozhodně nezklame.

Bryndza navíc opět vsází na velice dobře prokreslené charaktery. A tak stejně jako Erika Fosterová i Kate Marshallová se musí vyrovnávat s řadou svých démonů. “Nemanželským dítětem” počínaje a alkoholismem konče. Chtělo by se říct, že díky tomu působí vše věrohodněji, což ale v případě tohoto autora tak úplně neplatí. Rozhodně si však máte větší šanci vytvořit s hlavní postavou nějaký vztah.

Jak již bylo řečeno, v konečném hodnocení bude velice záležet na tom, nakolik vám sedne Bryndzův styl vyprávění, ten se totiž v průběhu času příliš nevyvíjí. To samozřejmě bude jedné části čtenářů vyhovovat a budou svého “miláčka” i nadále vynášet do nebes, oproti tomu se najdou i tací, které toto pojetí začne již maličko unavovat. Osobně jsem stále s hodnocením na vážkách, kniha se skvěle čte, příběh má spád a nechybí napětí, stále je zde ale pár podstatných ALE….