Petra Kubašková – Čarodějky malostranské
ANOTACE:
Na Malé Straně se vždy děly zvláštní věci. Občas na vás mrkl chrlič, ve stínech jste mohli spatřit strašidlo nebo jen zvláštní holku, co uměla věci, které by nikdo nečekal. Lidem ale vždy stačilo na chvíli zavřít oči a pocit něčeho nepřirozeného se ztratil. Lidem, ne čarodějkám, které na Malé Straně žily od nepaměti. Většinou slušně a spořádaně, což se nedá říct o Ginevře, jejíž rodina byla i na čarodějnické poměry velmi zvláštní a jejíž tajemství nečekaně vyplouvají na povrch zrovna ve chvíli, kdy po Praze začnou mizet strašidla, strachem se schovávat domovní znamení a selhávat mocná kouzla. A do toho všeho jí ve škole všichni pořádně pijí krev. Vítejte v dobrodružném světě malostranských čarodějek, které si dokážou poradit i v těch nejsložitějších situacích.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Harry Potter je sice jen jeden, avšak věděli jste, že i u nás máme relativně podobného hrdinu? Sice nenosí brýle, nemá na čele jizvu a nechodí do Bradavic, za to má sukni, 200 let starou babičku, doma v komíně jí straší meluzína a jako domácího mazlíčka má kočkodlaka. Seznamte se s Ginevrou VII. nejmladší zástupkyní rodu Čarodějek malostranských.
Přirovnání k nejznámějšímu kouzelníkovi světa sice není úplně přesné, avšak jedno se Čarodějkám upřít nedá, míří přesně na stejné čtenáře, jako tento známý bestseller. V případě knihy Petry Kubaškové tak dostáváme do rukou příběh, jenž je primárně určen pro děti od 9 let s tím, že tento příběh patrně zaujme spíše čtenářky něžnějšího pohlaví, které budou mít k hlavní hrdince blíže, než malí nezbedové. Avšak stejně jako J. K. Rowling i Kubašková dokáže zaujmout i daleko starší čtenáře. Což je ostatně vidět i na tom, že ačkoliv kniha vyšla již před více než půl rokem, zájem o ní stále neupadá.
Nemalou měrou za to vděčí především atraktivnímu prostředí, do kterého příběh zasadila, propojení s českými lidovými pověrami a strašidly a v neposlední řadě i sympatickým hrdinům, kterým budete fandit o začátku až do konce. Zkrátka a dobře Čarodějky malostranské jsou trefou do černého, která bude bavit děti i dospělé.
Jak už samotná název napovídá, Kubašková nás ve své druhé knize, zavádí na Malou stranu, pražskou čtvrť, která je od nepaměti poněkud zvláštním místem. Místem, kde na vás občas mrkl chlič, pozdravilo domovní znamení, či jste ve stínech mohli objevit nějaké to strašidlo. Není proto divu, že právě zde žijí takřka od nepaměti i čarodějky. A právě jedna taková to rodina je i hlavním nositelem celého příběhu. Vítejte ve světě malostranských čarodějek , které si dokážou poradit i v těch nejsložitějších situacích.
Již na úvodních stranách se seznamujeme s Ginevrou, mladou čarodějkou, která žije se svou matkou a “tetami” v Nerudově ulici na Malé straně. Když pomineme fakt, že všichni z této rodiny jsou čarodějkami, žije Ginevra vcelku obyčejný život, chodí do školy a aktuálně zažívá trápení s jedním hezkým chlapcem. Zkrátka láska si nevybírá, jenže jako čarodějka nesmí milovat muže. Vysvětlujte to ale 14leté puberťačce. To jsou však jen malá trápení, náš příběh začíná ve chvíli, kdy se ke Ginevře domů někdo vloupá. Nejen, že neznámý ukradl pár stránek s kouzly z grimoáru její matky, ale po jeho řádění našla Ginevra v komíně dokonale ztuhlou meluzínu. A právě zde začíná dobrodružný příběh, plný pátrání, kouzel a mizejících strašidel a domovních znamení.
Právě spojení se starými bájemi a tradičními českými strašidly bude pravděpodobně jedním z největších lákadel této knihy. Tam kde autoři vsázejí na moderní technologie, či na fantastické bytosti a smyšlené světy, se Petra Kubašková pouze poohlédla v naší historii a oprášila slávu bytostí, které znali již naše předchozí generace. A právě díky tomuto spojení “moderního” příběhu s českými bájemi a nadpřirozenými bytostmi získává Petra Kubašková u čtenářů nemalé množství plusových bodů.
Samozřejmě nechybí ani nějaké to poučení, či menší snaha o menší vzdělání malých čtenářů, autorka to však naštěstí nikterak nepřehání a svou hlavní pozornost přeci jen zaměřila na důležitější věci. Například samotné postavy. Ty si na jedné straně naprosto získají vaše sympatie, co je však důležitější i přes neuvěřitelné situace a dobrodružství zůstávají zcela uvěřitelné. Zkrátka a dobře, Kubašková nenechává nikoho na pochybách, že její hrdinky jsou skutečně ztřeštěné puberťačky.
K tomu se ovšem váže i jedna z mála výtek, kterou bych k této knize měl. Avšak pozor, to co zde budu zmiňovat bude pravděpodobně platit pouze pro mužské čtenáře, jelikož se něžnější pohlaví v podobném zaměření defacto vyžívá. Ano, tušíte správně, řeč bude o lásce, romantické linii a celkově o tom, že z téhle knihy zaměření na dívky vyloženě čiší. Ono co si budeme povídat, už samotný název napovídá, že zde půjde především o ženy. Avšak jako muž bych ocenil, kdyby autorka dokázala místy maličko ubrat. A teď nemyslím jen co se “zamilovanosti” hlavní hrdinky týče, ale třeba i to, že nemusím číst o pudrech a tužkách na oči. Co na tom, že se používají na magická znamení, či místo zbraně, jako chlap zkrátka některé věci nikdy plně nedocením.
Jak už jsem ale zmínil, toto je pouze povzdechnutí mužské části čtenářů, ženy budou pravděpodobně naprosto spokojené. Ostatně, celé Čarodějky malostranské jsou velice povedenou knihou, kterou by byla škoda minout a troufám si tvrdit, že o Petře Kubaškové ještě hodně uslyšíme. Našlápnuto k úspěchu má více než dobře…
