Peter Tieryas – Spojené státy japonské
ANOTACE:
Japonsko před několika desetiletími vyhrálo druhou světovou válku. Američané uctívají jejich vznešeného císaře a nikdo nepochybuje o tom, že válečná brutalita vítězů byla jen exemplárním příkladem. Nikdo, až na Washingtony – tajemnou skupinu bojovníků za svobodu. Jejich nejnovější podvratnou činností je distribuce ilegální videohry, jež hráče zavádí do světa, ve kterém válku naopak vyhrály Spojené státy americké.
Kapitán Beniko Išimura se jako videoherní cenzor snaží spolu s agentkou japonské tajné policie Akiko Cukinovou zabránit dalšímu šíření znepokojivého produktu. Ale i Išimura cosi skrývá… Pomalu odhaluje, že případ Washingtonů je mnohem komplikovanější, než se zdálo, a podvratná videohra je díky svému původu mnohem kontroverznější a nebezpečnější než by mohl kdokoli předpokládat.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Zčásti detektivní příběh, zčásti nelítostná alternativní historie. Peter Tieryas vzdává svou knihou Spojené státy japonské hold legendárnímu Muži z Vysokého zámku Philipa K. Dicka. Tieryasova kniha je ostatně velmi často označována za moderního pokračovatele právě této knihy. Na to ostatně odkazuje i nakladatelství Argo, jenž Dicka i Tieryase vydává, podobným grafickým stylem obou knih. Dokáže však tento nadějný autor obstát ve srovnání s legendou žánru?
Jméno autora v našich končinách pravděpodobně nebude moc známé. Ostatně Spojené státy japonské jsou jeho první knihou, která se dočkala českého překladu. To však rozhodně neznamená, že by byl Tieryas na literárním poli nějakým nováčkem. Ba právě naopak. Tento americký spisovatel jihokorejského původu, orientující se především na žánr sci-fi, se může pyšnit řadou literárních ocenění a má za sebou několik úspěšných románů. Pozornější čtenáři pak mohou v jeho tvorbě identifikovat vlivy takových autorů, jako jsou Philip K. Dick, Franz Kafka, Herman Melville nebo George Orwell.
A právě Dickův Muž z Vysokého zámku byl předobrazem pro poslední Tieryasovu knihu. Autor si z jeho knihy bere základní koncept – Japonsko vyhrává druhou světovou válku a okupuje Spojené státy. Zatímco v Dickově knize se v totalitním světě objevuje ilegální román, které ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby Spojené státy zůstaly v amerických rukou, Tieryas i díky dnešní době, měl trochu rozličnější pole působnosti. Román tak v tomto případě nahrazuje videohra, celkový princip však zůstává.
V mnoha ohledech tak můžeme říct, že se nejedná pouze o pokračovatele Dickova Muže, ale jakési modernější pojetí. Tam kde Dick musel použít svou bezbřehou představivost, jak asi bude budoucnost vypadat, má Tieryas značně ulehčenou práci. Dnešní turbulentní přetechnizovaná doba poskytuje nepřeberné množství možností. Shodou okolností v této kategorii vedou právě Japonci, jejichž země je pro řadu lidí předobrazem hypertechnologické budoucnosti. Nikoho tak nezarazí obří humanoidní roboti, pokročilé biotechnologie a nejrůznější technologická udělátka, které si v Tieryasově románu podávají ruku s až fanatickým uctíváním císařského kultu, jenž se dá bez nadsázky označit za variaci na fašismus.
Autor ve své knize míchá dohromady klasický dystopický román s výraznými prvky cyberpunku. Díky tomu dostáváme do rukou skutečně zajímavý a líbivý mix, jenž autor podpořuje všudypřítomnou tísnivou atmosférou hraničící s paranoiou, která ve čtenářích bude vyvolávat zneklidňující pocity. Tomu ostatně nepomáhá ani fakt, že se autor rozhodl využít “rádoby” nevinné videohry, jako nástroje propagandy a kontroly. Při bližším zamyšlení dokonce zjistíme, že něco takového není úplně neproveditelné ani v dnešní době, což rozhodně na klidu moc nepřidá.
Samotná zápletka knihy se tak vcelku pochopitelně točí především okolo již zmíněné videohry, která by mohla podkopat celkovou morálku ve Spojených státech. Tomu se snaží společnými silami zabránit kapitán Beniko Išimura, videoherní cenzor společně s agentkou japonské tajné policie Akiko Cukinovou. Jejich snažení je však dlážděno řadou mrtvol a znepokojivých zjištění, které ukazují, že vše by mohlo být daleko komplikovanější a nebezpečnější, než se původně zdálo.
Spojené státy japonské naštěstí nejsou pouhým moderním převyprávěním, již známého příběhu. Snaží se jít vlastním směrem a nabídnout řadu nových myšlenek. Zároveň však kromě svižného akčního příběhu plného bizarních scén, nepřináší nic extra navíc. I samotné vyústění zápletky okolo videoher končí otřepanými frázemi o Spojených státech. Američané jsou hold příliš velkými vlastenci na to, aby se pokusili více experimentovat. Což je rozhodně škoda, jelikož si tato kniha o nějaké více překvapující vyústění vyloženě říká.
