Patrick Prugne – Děti z Montmartru

ANOTACE:
V roce 1905 je pařížská čtvrť Montmartre domovem těch nejchudších. Děti zde vyrůstají na ulici a netuší, že je dlouhá léta velmi pozorně sleduje jeden malíř… Ony mu dávají inspiraci a on jim své jméno…Labyrint spletitých špinavých uliček s provizorními schody, s dřevěnými a hliněnými domy však pomalu mizí. S ním se rozplývá také poetické přátelství a dobrodružství party dětí na předměstí staré Paříže.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
O tom, že komiks u nás v posledních letech zažívá nebývalý boom asi netřeba dlouze polemizovat. Postupně se tak zde objevují tituly, jejichž vydání by před lety bylo takřka nemyslitelné. Vedle klasického mainstreamu tak dostávají daleko více prostoru i tituly zcela opačného ražení. Krásným příkladem je například novinka Děti z Montmartru, kterou nakladatelství Josef Vybíral načíná zcela novou ediční řadu věnovanou frankofonnímu komiksu.
Toto maličké nakladatelsví tak tímto titulem otevírá zcela novou kapitolu ve své historii. Josef Vybíral je dobře známý především díky luxusním vydání díla francouzské klasika Julese Vernea, jemuž věnuje skutečně jedinečnou péči. Kromě Julese Verna se však tento nakladatel dopusud věnoval nemalou měrou i českému komiksu. Nyní však své snažení zaměřil opět na zemi galského kohouta a českým čtenářům přináší první vlaštovku, kterou nám představuje dílo Patricka Prugne.
Ten bude pro naprostou většinu českých čtenářů velkou neznámou, avšak již při zběžném prolistování Dětí z Montmartru, je jasné, že si bezpochyby zaslouží naší plnou pozornost. Ačkoliv má Prugne na svém kontě celou řadu zajímavých titulů, Josef Vybíral se rozhodl právě pro tento komiks, který nás zavádí na proslulý Montmartre, ovšem do doby, kdy tento proslulý pařížský kopec připomínal více než turistickou atrakci dneška čtvrť, která byla domovem těch nejchudších. A právě atmosféra dob dávno minulých, která je ruku v ruce s nádhernou kresbou je bezpochyby hlavním tahákem tohoto komiksu.
Avšak nebyla to pouze snaha ukázat Montmartre z jiného úhlu, než jak jej známe dnes. Patrick Prugne tímto komiksem mimo jiné vzdává hold Francisque Poulbotovi, který na Montmartru žil i zemřel. Jeho dnes již legendární ilustrace reprezentující pařížské děti ulice, stály na počátku pojmenování těchto chudinských dětí, kterým se právě na Poulbotovu počest, říká poulboti. A právě odtud pochází i původní název tohoto komiksu Poulbots.
Zasazením do historického kontextu, společně s reálnými postavami a náčrtky mistra Poulbota na konci knihy, dodávají tomuto komiksu zcela nový rozměr, díky kterému na vás toto zprvu nevinné dílko hluboce zapůsobí. Tento druh bonusů navíc rozhodně dává daleko větší smysl a ocení ho více čtenářů, než pouhopouhá galerie obálek, kterou najdeme u každého druhého titulu a kromě hezkých obrázků nám nic navíc nedává.
Jak už samotný název komiksu napovídá Patrick Prugne nás zavádí do labyrintu spletitých uliček pařížského Montmartru, jenž je v roce 1905 domovem těch nejchudších. V jednoduchém příběhu sledujeme nelehké osudy partičky poulbotů, kteří v místních ulicích zažívají nejedno fascinující dobrodružství. Samotný příběh má sice určité kouzlo, rozhodně na něm však nestojí síla celého komiksu. Ta je především v jednotlivých detailech, které společně dávají dohromady jedinečný celek protkaný úžasnou atmosférou.
Ta se Prugneovi podařila zachytit opravdu na výbornou a nemalou měrou za ní vděčí i naprosto úchvatné kresbě, která k tomuto komiksu naprosto dokonale sedí. Když k tomu připočteme i velký formát, ve kterém tento komiks vychází, dostáváme do rukou dílko, které si rozhodně zaslouží naší pozornost. Jen škoda, že je tak krátké. Šedesát čtyři stran skutečně moc dlouho nevydrží, přesto si troufám tvrdit, že ve vás tato jednohubka může zanechat skutečně silné pocity. Jen ji je potřeba brát v širších souvislostech a jako komplexní celek a neomezovat se pouze na samotný scénář, který rozhodně nepatří k nejsložitějším.