Pán Prstenů: Putování po Středozemi

Jeden Prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže, v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Nejinak je tomu i v nejnovější kooperativní deskové hře na motivy Pána Prstenů, která nás provede řadou příběhů a dobrodružství ze Středozemě, světa elfů, hobitů, trpaslíků i lidí, ale i skřetů, pavouků a různých lotrů.

Rozhodně nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Pán Prstenů: Putování po Středozemi bude jedním z nejzajímavějších herních titulů letošního jara. Konkurence bude tentokrát opravdu tvrdá, avšak troufám si tvrdit, že Pán Prstenů se rozhodně neztratí a nevděčí za to jen známému jménu, který přiláká nejednoho fanouška tohoto fantastického světa. Ale především faktu, že se jedná skutečně o povedenou záležitost, která vás chytne a nepustí.

Vymazlený bratříček Panství hrůzy

To však přeci jen maličko předbíhám. Pojďme se nejdříve podívat na to, co si pro nás autoři z Fantasy Flight Games, potažmo společnost Blackfire, která stojí za českou verzí skutečně připravili. Zde si dovolím malinkou odbočku, je tomu totiž už bezmála rok, co za českými hráči zamířilo atmosférické Panství hrůzy, které velice zajímavým způsobem využívalo při hře digitální aplikaci a posunulo toto spojení na zcela novou úroveň.

A právě k Panství hrůzy má aktuální novinka pravděpodobně nejblíže. Rozhodně se však nemusíme bát pouhého klonu. Pán Prstenů jde svou vlastní cestou. Hráčům nabízí propracovanou herní kampaň během níž budete vylepšovat své hrdiny a bude se před vámi postupně odvíjet zajímavý příběh, který jednotlivé herní partie propojí do fascinujícího celku.

Na vlně digitalizace

Kromě samotného příběhu však bude na samotné hře pravděpodobně nejzajímavější právě digitální aplikace (dostupná pro iOS, Android, Windows i Mac), bez které se při hraní této hry neobejdete. Ta nahrazuje pomyslného game mastera, jenž nám postupně odkrývá herní scénář s příběhem, vytváří mapu a interakci s prostředím a zároveň vysílá proti našim hrdinům monstra a staví jim do cesty nejrůznější překážky. To už ale známe z Panství hrůzy, přesto nabízí Pán Prstenů celou řadu novinek, který celkový zážitek z hraní ještě více umocňují.

Vývojáři hry si totiž dali v tomto ohledu opravdu neskutečně záležet. Aplikace nám tak dopomáhá s celkovým průběhem hry, čímž ji dělá přístupnější i nováčkům a vypráví nám samotný příběh. Kromě toho však zvládá i interaktivně reagovat na průběh hry, kdy se nám znenadání objeví nové části mapy, nebo nám uteče naše pronásledovaná kořist, když budeme moc pomalí. Neméně zajímavé jsou i samotné testy, jejichž úspěch, či neúspěch se také nedá plně odhadnout. V jednu chvíli vám k úspěchu nemusí stačit ani “4 vítězné body”, abyste následně ve stejném testu prošli s jediným. Tato nejistota, možnosti a změny, kterých se v průběhu hry můžeme dočkat je celá řada a díky tomu působí hra daleko živějším a lehce nevypočitatelným dojmem dojmem. V průběhu partií můžeme navíc plnit i vedlejší úkoly, které aplikace náhodně generuje.

Díky tomu nebude žádná hra stejná a to i přesto, že budete hrát některý scénář dvakrát, či třikrát po sobě. Samozřejmě základní téma a příběh je daný, avšak právě díky dílčím úkolům, náhodně generovaným nepřátelům i velké variabilitě herní mapy se Pán Prstenů jen tak neohraje a vy se tak nemusíte bát pustit se do celé kampaně znovu. Znovuhratelnost je tak právě díky aplikaci na velice dobré úrovni. Což u kampaňových her většinou bývá maličko problém. Samozřejmě vždy záleží na samotných hráčích, zda jim bude tento přístup vyhovovat či nikoliv. Za mě však musím celkovou snahu autorů, jakým směrem se rozhodli posunout využití aplikace  jednoznačně ocenit.

Pořádně naditá krabice

Pozadu za aplikací však nezůstává ani samotný obsah krabice. Ostatně její rozměry dávají tušit, že se máme na co těšit. Balení je stejně jako u Panství hrůzy nacpané k prasknutí a na své si přijde skutečně každý. Najdeme zde jak skutečně velkou kupu kartonu (22 oboustranných mapových dílů a velkou zásobu nejrůznějších žetonů), tak slušnou zásobu karet (přes 300 karet nejrůznějších vlastností), ale i nezbytná pravidla a v neposlední řadě figurky.

Těch také rozhodně není málo. Kromě šesti figurek samotných hrdinů (Aragorn, Legolas, Gimli, Beravor, Elena a Bilbo) se vcelku pochopitelně nezapomnělo ani na nezbytná monstra, která jsou tentokrát prezentovány především skřety, ale najdeme zde i pár vrků, či “obrů”. Figurek je tak celkem 31 a co se týče jejich kvality, jsou na tom rozhodně lépe, než jejich kolegové z Panství hrůzy. Fanoušci barvení se tak mohou směle pustit do práce.

O příběh jde především

Základní hra nám nabízí ucelenou kampaň s názvem Kosti Arnoru skládající se z řady jednotlivých scénářů, těch by mělo být celkem 14. Skutečný počet však odhalíte až po dohrání celé kampaně, kdy se vám otevřou postupně všechny scénáře. Ty na sebe navazují a dohromady dávají unikátní příběh. V tomto ohledu přichází oproti Panství hrůzy změna, kde každý scénář měl svůj vlastní příběh, jenž fungoval nezávisle na ostatních.

Herní doba by se podle autorů měla pohybovat okolo hodiny čistého herního času. Z vlastní zkušenosti však mohu říct, že samotná doba je vcelku variabilní. Jednak záleží na počtu hráčů (hra je určena pro 1-5 hráčů), ale i tom zda se rozhodnete prozkoumávat celou mapu a budete plnit i postranní úkoly. Poté se herní doba může blížit u některých scénářů klidně hodině a půl až dvěma hodinám, tedy především v úvodu, kdy se budete se samotnou hrou ještě seznamovat. Naopak zde najdeme i kratší části, které se odehrávají na speciálních mapových dílcích bojiště, kde jak už jejich název napovídá půjde především o boj. Tyto části jsou ve většině případů kratší.

Až překvapivě jednoduchá hra

Samotná hra je navíc vskutku jednoduchá, za což vděčíme jednak samotné aplikaci, která dává všemu přesný řád a hráčům tak zjednodušuje především z počátku celkovou orientaci a v neposlední řadě i ostatním herním mechanismům, ve kterých netřeba hledat přílišné složitosti. V rámci herního kola může každý hráč vykonat dvě akce s tím, že má na výběr ze tří možností. Buď můžete cestovat až o dvě pole, můžete bojovat, potažmo interagovat s prostředím, což se nezřídka bude hodit při hledání stop, či vzácných předmětů. Ve chvíli, kdy všichni hráči vyčerpají své dvě akce přichází na řadu “nepřítel”.

Jeho kroky jsou již plně v područí aplikace, která tak určuje následující kroky nepřátel, ale i zvýšení celkové hrozby, potažmo celkové změny na herní mapě. Vy posléze jen upravíte herní plán podle toho co vám říká aplikace. Díky tomu nemusíte neustále myslet na to, abyste na něco náhodou nezapomněli a můžete si naplno užívat hru. A to je z nejzákladnějších pravidel v zásadě vše. Pán Prstenů: Putování po Středozemi v sobě rozhodně neukrývá žádné složitosti a naopak se snaží být co nejpřístupnější širokému okruhu hráčů. Samozřejmě jsem zde nezmínil úplně všechny pravidla, se kterými se v průběhu hry setkáme, o moc víc jich však přeci jen není.

Test sem, test tam…

Je třeba zmínit i samotné hrdiny, jelikož právě od nich se odvíjí jeden z hlavních nosníků této hry a tím jsou karty. Hrdinové se totiž v případě Pána Prstenů neliší jen svými názvy a vzhledem, ale i celou řadou statistik a zvláštních dovedností. Právě ty totiž ovlivňují speciální balíček karet, který se při hraní stane vaší neodmyslitelnou součástí. Každý tento hrací balíček se stává hned ze tří částí. Základních karet, které jsou pro všechny hráče stejné, karet daného hrdiny a karet role, které určují zda budete lovec, kapitán, či například zloděj. V průběhu celé kampaně pak budete mít možnost si tyto balíčky vylepšovat a tím například do určité míry zvýšit i svou šanci na výhru v soubojích.

Ty jsou stejně jako další aspekty hry řízeny právě kartami. Trochu netypicky tak tato hra od FFG zcela postrádá jakékoliv hrací kostky. Tam kde jste v předchozích hrách házeli na úspěch kostkami přichází v Pánovi Prstenů řada na takzvaný test, který určí váš úspěch, či neúspěch ve vašem snažení. Stále tak ve hře zůstává určitý prvek náhody, avšak na rozdíl od kostek, jej nyní mohou hráči díky speciálním, či bonusovým kartám do určité míry ovlivnit.

A věřte, že se vám budou speciální schopnosti skutečně hodit. Hra je sice pravidlově skutečně jednoduchá a neskrývá žádné záludnosti, rozhodně se však nejedná o triviální hříčku. Ba právě naopak Pán Prstenů: Putování po Středozemi vám rozhodně nedá nic zadarmo. Aplikaci při tvorbě nové hry sice nabízí dvě odlišné obtížnosti, avšak věřte, že i “NORMÁLNÍ” obtížnost vám dá nezřídka pořádně zabrat. Rozhodně tak nečekejte procházku růžovou zahradou. Mnohdy půjde o čas, jindy zase o vaši rychlost, či správné rozhodnutí. Aspektů, které ovlivňují celou partii je zde celá řada a my si tak nemůžeme být až do samotného konce jistí, zda se nám podaří daný scénář úspěšně dokončit, či nikoliv.

Jedna, či dvě kaňky  na kráse

Celkový dojem ze hry je vskutku výtečný. Samozřejmě však ale záleží na tom, jak vám padne do oka základní mechanismus tvorby karetního balíčku a využití aplikace, bez které si hru nezahrajete. Ke kartám se však vztahuje i jedna z mála nevýhod této hry, naštěstí se dá však vcelku snadno vyřešit. Jelikož se jedná o kampaňovou hru vaše postavy s vámi zůstávají po celou dobu hraní. Je tedy dobré si připravit herní balíček, který budou využívat vaše postavy stranou, značně to ulehčí samotnou přípravu hry, kdy jen roztřídit všechny karty zabere nemálo času. Na druhou stranu si v průběhu hry můžete říct, že využijete pro daný scénář jiného povolání, což je samozřejmě možné, jen vám to však znesnadní přípravu hry, kdy budete opět hledat správné karty a tvořit tak správný balíček pro danou hru. Toto neustálé roztřiďování vás však vcelku rychle omrzí a vy přijdete na to, že je přeci jen nejpohodlnější zůstat u jednoho povolání po celou kampaň, samozřejmě pokud to půjde.

Toto neustále hledání a “roztřiďování” bohužel bude maličko otravovat i při tvorbě mapy, kdy vám aplikace řekne, jaké mapové díly máte vyhledat a jak je poskládat k sobě. Bohužel většina mapových dílů vypadá na první pohled docela podobně a tak se v nich hůře orientuje a vám tak nezbude nic jiného, než otrocky brát každý dílek do ruky, abyste si přečetli dané označení mapy a přesvědčili se tak, že jej skutečně potřebujete, či nikoliv.

Menší problém je pak i s celkovým setupem hry. Vzhledem k tomu, že prakticky nikdy dopředu nevíte, jak bude vypadat finální herní plán, trochu to znesnadňuje celkovou přípravu. Může se vám totiž v průběhu hry snadno stát, že se již prostě na celý stůl nevejdete (obzvláště pokud máte menší stůl) a nezbude vám nic jiného, než celou hru přerušit a složitě hledat nové místo na hraní. Podlaha potažmo opravdu velký hrací stůl jsou tak jistotou, že vás v průběhu hry nepřepadne toto nemilé překvapení.

Závěrem

Naštěstí, ani jedna ze zmíněných “vad na kráse” této hry, nemá vyloženě zásadní vliv na celkový dojem, který ve vás Pán Prstenů: Putování po Středozemi zanechá. Jako celek tak tato desková hra působí skutečně vynikajícím dojmem a dá se říct, že v mnoha směrech překonává svého předchůdce, kterým je Panství hrůzy. Obě hry toho mají hodně společného, přesto je výsledný dojem zcela odlišný a tak vcelku dobře obstojí i nezávisle na sobě.

Pokud jste fanoušci Středozemě, či patříte mezi příznivce příběhových her, během nichž prochází vaše postavy určitým vývojem, je právě aktuální novinka, kterou nám společnost Blackfire přináší zároveň se světovou premiérou této hry, ideálním společníkem právě pro vás. Samotná aplikace navíc již teď naznačuje, že by se hráči měli dočkat i příběhových rozšíření, takže o budoucnost této hry se skutečně bát nemusíme. Nezbývá tedy než Pánovi Prstenů popřát hodně úspěchů i u fanoušků, jedině tak se totiž budeme moci dočkat nějakého toho rozšíření i v češtině. Byla by totiž velká škoda, kdyby základní kampaň zůstala osamocena. Po úspěchu Panství hrůzy však věřím, že se tak nestane a na nás tak čeká ještě spousta výprav do Středozemě…