Oskar Fuchs – Frost

Béčková akční fantastika má u nás bezesporu dlouhou tradici. Následovníků mistra Kulhánka se v průběhu let našlo opravdu hodně. Jak se však říká, přežijí jen ti nejsilnější a tak dnes kraluje české fantastice především František Kotleta. K němu se v roce 2017 pokusil přidal lanškrounský rodák Oskar Fuchs se svou zajímavou prvotinou Frost, která se mimochodem právě dočkala druhého přepracovaného vydání.

Na scénu přichází bojový mág Zikmund Frost se schopnostmi, které by mu záviděl lecjaký superhrdina. Ostatně, ty se mu nezřídka hodí při jeho prácičkách pro Organizaci, které obnáší především eliminaci čarodějů a dalších potvor. A právě jedna taková zdánlivě nevinná zakázka v brněnském pavilonu Anthropos se jednou ošklivě zvrtne v krvavou lázeň. To je však pouhý začátek. Ta pravá sranda začíná ve chvíli, kdy na scénu přichází, mluvící vlk, zombie mamut, či temná létající chobotnice jako paní bažiny.

Zmínka o Kotletovi v případě Oskara Fuchse rozhodně není náhodná. Je to totiž právě bruntálský řezník, který je stylem Fuchsovi nejblíže. V případě Frosta je však potřeba brát v potaz, že se jedná o autorovu prvotinu, která přeci jen trpí určitými začátečnickými neduhy a je na ní vcelku dobře poznat, že autor není zatím tak vypsaný, jako třeba Kotleta. Na druhou stranu v rámci tohoto žánru jde především o nenáročnou zábavu, během které cákají na všechny strany hektolitry krve, postavy nešetří hláškami ani černým humorem a když se zrovna nebojuje, tak si nejlépe odpočinete během pořádně divokého sexu.

Příběhově se tak Frost drží klasické šablony, která rozhodně nemá čím překvapit. O to se ale autor vlastně ani příliš nesnaží. Pokud bychom ale měli Frosta přeci jen k něčemu přirovnat, tak nejspíše ke kombinaci Kotletova Bratrstva krve a Kronikám Železného druida od Kevina Hearneho. Avšak na rozdíl od těchto dvou zmíněných pánů je Oskar Fuchs přeci jen značně úspornější a nesnaží se o nějaké hlubší rozvíjení děje.

Ten jde v tomto případě po jasně vytyčené lajně, která nikde neuhýbá a dláždí svou cestu krví, hláškami a sexem. Jediná menší odbočka a to ještě s velkými uvozovkami přichází ve chvíli, kdy se Frost společně se svými společníky “zakope” na svém hradě Krotenful. Právě v tu chvíli totiž budeme cestovat i časem. Což by nemusel být takový problém, jen je potřeba dávat při čtení trochu pozor abyste se v těch časových rovinách moc neztráceli.

Mimochodem, když už jsem zmiňoval hlášky a sex, tak o ty jde ve Frostovi především. Na jedné straně tak budou tyto dva aspekty největším lákadlem tohoto dílka, na druhé straně se však přeci jen nedá ubránit pocitu, že autor zbytečně moc tlačí na pilu ve snaze splnit si všechny své vlhké sny a přání z dětství. To už je však z velké části úděl debutantů a v žánru, který staví na hláškách, akci i sexu je to ještě o to patrnější.

Frost je v podstatě klasickým “záchodovým čtením”, které sice zabaví ale ani nikterak nenadchne. A kdyby vás to skutečně hodně nebavilo, pořád je zde možnost využít knihu jako… ba ne, to bych autorovi rozhodně křivdil. Příběh bojového mága má sice pár slabých míst, zároveň je však zajímavým příslibem do budoucna. Oskar Fuchs by se tak při troše snahy a štěstí mohl stát vcelku zdatným nástupcem Františka Kotlety. Zda se tomu tak skutečně stane ukáže až čas, každopádně již druhá Fuchsova kniha Hitoriki leccos napověděla…