Noctiluca – desková hra
Za těch nejteplejších nocí se jinak klidné vody naplní mihotavými světýlky, která již po staletí přitahují náš zájem. Staňte se v atraktivní deskové hře Noctiluca jedním ze zkušených potápěčů a lovte v hlubokých tůních tajemné svítilky, které mají údajně léčivou moc. Pouze ony vám dokáží přinést potřebný počet vítězných bodů k výhře nad vašimi protihráči.
Noctiluca patří přesně mezi ty hry, které se vynoří takřka odnikud, bez jakýchkoliv očekávání, či bližších informací. Prostě tak nějak vplují mezi nás a začnou svou nenápadnou pouť na deskoherních stolech hráčů všech věkových kategorií. Přitom za hrou nestojí žádné neznámé studio, či autor. Z-Man Games (Pandemic, Carcassonne, Agricola) toho mají na svém kontě již opravdu hodně a ani Shem Phillips Nájezdníci ze severu, Paladinové západního pobřeží) rozhodně nepatří mezi nováčky. Noctiluca je však takové malé překvapení, které si společně pro nás připravili.
Na český trh tuto pěknou originální strategickou hru přináší v česko-rumunské verzi společnost Blackfire. Pokud již teď máte obavy z dvojjazyčných karet, již teď vás mohu uklidnit, že hra je kromě jednoduchých pravidel zcela jazykově nezávislá a tak se rumunštiny skutečně nemusíte vůbec obávat. Ostatně podobným způsobem zde již pár her vyšlo. Dost ale řečnění okolo, podívejme se co v sobě tato hra pro 1-4 hráče od 8 let vůbec ukrývá.
Po rozbalení krabice vám bude takřka okamžitě jasné, co bude hlavní dominantou hry. Noctiluca totiž kromě nezbytných pravidel, herního plánu, řady žetonů, figurek a balíčku karet ukrývá i 105 barevných hracích kostek. A právě o ty v Noctiluce jde především. Kostky zde totiž nahrazují tajemné svítilky, které se budete snažit získat a zaplnit jimi až po okraj předpřipravené nádoby.
Hra tak využívá stále populárnějšího principu sbírání kostek, či hracích kamenů, který mohou čeští hráči již opravdu dobře znát z oblíbeného Azulu, či Sagrady. Rozhodně se však nejedná o pouhou kopii těchto dvou her, ba právě naopak. Noctiluca do tohoto segmentu přináší pár svých originálních nápadů, které z původně triviálního a jednoduchého konceptu, jaký známe právě z Azulu, dělají o něco hráčtější a strategičtější záležitost.
Zatímco u Sagrady i Azulu prakticky neustále losujete nové kostky, či kameny, čímž do hry vstupuje velkou měrou i náhoda, v případě novinky od Shema Phillipse znáte rozmístění herních kostek prakticky pro celou polovinu hry. Před započetím herní partie totiž umístíte na herní plán úplně náhodně příslušné kostky. Jediná podmínka je tak, že na políčkách blíže středu jsou kostky čtyři a naopak na okrajových “hexech” je kostek pět. Náhodně si se svými soupeři nalosujete kartu “favorita”, jehož barva vám bude přinášet více bodů. Rozeberete si figurky, připravíte karty nádob, z nichž si každý hráč vždy dvě vezme a pak se již můžete pustit do hry.
Vaším úkolem je naplnit až po okraj co nejvíce nádob svítilkami, za plné nádoby pak získáváte příslušný počet bodů s tím, že na konci hry hráč s nejvíce body vítězí. Aby to však nebylo tak jednoduché a nešlo zde o pouhopouhé sbírání kostek přináší tato hra i pár zajímavých herních prvků a oživení, které mohou celou hru maličko zdramatizovat a dodat jí punc hráčtější hry.
Jedním z oživujících prvků, jsou právě nádoby na svítilky. Ty máte na začátku hry dvě, ale postupem doby je budete nahrazovat novými, které nahradí ty plné. Nové nádoby však budou vyžadovat zase zcela jiné kostky, tudíž i to, po kterých svítilkách budete pátrat. Navíc si v této hře nevybíráte kostky pouze z jednoho hexu, ale hned z celé řady. A to tak, že se neomezujete pouze na jednu barvu, ale berete si všechny kostky v příslušné numerické hodnotě od 1 do 6, podle toho, které číslo jste si zvolili. Oproti Azulu, či Sagradě se navíc připravte na to, že tentokrát všechny kostky nevyužijete. Jakmile totiž jednou posbíráte kostky v příslušné řadě, už se sem nemůžete vrátit. Díky tomu budete muset velice dobře promýšlet jednotlivé tahy dopředu.
Pokud se vám navíc stane, že všechny kostky, které si takto vezmete nevyužijete, počítejte s tím, že vlastně možná nahráváte i vašim protihráčům. Ti si totiž mohou z takto odložených kostek vždy vybrat jednu, která se jim bude hodit. Postupně se se svými protihráči střídáte na tazích, že samotný počet tahů se liší podle počtu hráčů. Ve hře je totiž vždy pouze dvanáct “řad”. A tak zatímco při hře dvou hráčů si na herním plánu vyberete hned 6 řad, při plném počtu jsou to řady pouze tři. 
To rozhodně není moc. A tak se vám může vcelku snadno stát, že než vlastně stihnete cokoliv pořádně rozehrát, je konec kola a vy máte půl hry za sebou. Naštěstí se hra hraje na dvě tyto herní kola, tudíž máte o něco větší šanci naplnit si dostatečný počet nádob, který by vám mohl zajistit celkové vítězství. Zda však budete relativně nízký počet herních tahů brát jako klad, či nikoliv nechám již zcela na vás a vaší herní skupině.
Hra při dvou hráčích je totiž zcela jiná, než ve čtyřech. Zatímco ve dvou máte vše daleko více pod kontrolou a dostanete se častěji do hry, hra ve čtyřech je daleko více o riziku a náhodě, což samozřejmě nebude vyhovovat úplně všem hráčům. Zde se však ukazuje jedinečné kouzlo této hry. Noctiluca totiž působí úžasně uklidňujícím dojmem. A tak i když vám soupeř takřka před nosem vyfoukne, nebo zablokuje potřebou řadu kostiček nebude vás to zase tolik štvát. Osobně mě taková Sagrada, či Azul vytáčel místy mnohem víc.
Noctiluca své místo na trhu rozhodně má a je velice zajímavou alternativou k již zmíněnému Azulu a Sagradě. Využívá sice podobných principů avšak díky pár drobnostem se jí podařilo dostatečně odlišit na to, aby působila svěžím a relativně originálním dojmem. Na druhou stranu se ale nejedná žádný trhák, který by nás doslova posadil na zadek. Pokud však hledáte příjemnou nenáročnou hru s jednoduchými pravidly a líbivým vizuálem Noctiluca rozhodně není špatnou volbou…
