Milo Manara – Gulliveriana, Zlatý osel
ANOTACE:
V jednom svazku představujeme hned dvě rozpustilá dílka legendy erotického komiksu Milo Manary. Jde o pastiše dvou klasických literárních děl, jimž Manara dodává o poznání lechtivější vyznění. Gulliveriana zde není cestovatelka, ale mladičká italská dívka, která nechtíc otevře bránu do fantastických světů, ve kterých žijí trpaslíci-monarchisté, hraví obři, žádostiví hřebci či frustrované nymfomanky. Jonathan Swift by se zcela jistě divil, jakou rozvernou hříčku z jeho předlohy Manara vytvořil. Apuleiův Zlatý osel patří ke klasickým dílům latinské literatury středověku a Manara jej zpracovává přímo nevídaným způsobem. Dobrodružství mladého Lucia, proměněného v osla a odsouzeného k nekonečnému putování, mají v podání italského kreslíře o poznání odlišné vyznění než originál. Loupežníci, čarodějnice a nemravní měšťané vystupují napříč divokým a znepokojujícím erotickým příběhem bez jakéhokoli tabu, který patří k vrcholným dílům Mila Manary.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Erotický komiks je bezpochyby velice svébytným dílem, který však u nás dlouhá léta neměl na růžích ustláno. Čeští nakladatelé se mu dlouhá léta prakticky vyhýbali obloukem, pouze tu a tam se objevila nějaká vlašťovka. Nyní se však zdá, že se karta začíná obracet. Autorů i děl postupně přibývá a my se tak můžeme postupně začíst do nejzásadnějších děl, který tento žánr nabízí.
Pozadu nezůstává ani nakladatelství Argo se svou novou edicí Argomiks. Po první příspěvku, kterým byly Andělské drápky od scénáristy Alexandra Jodorowského a výtvarníka Moebia, přichází na řadu další významné dílo spadající mezi erotické komiksy. A právě přes Jodorowského se dostáváme k další legendě evropského komiksu, kterým není nikdo jiný než Milo Manara, se kterým Jodorowsky spolupracoval na výborném komiksu Borgia. Nyní však přichází čas na samostatné dílo tohoto italského milovníka ženských těl.
Argo se jako další přírůstek do své edice rozhodlo zpracovat dva Manarovy kratší kratší komiksy, ve kterých autor těží především z klasické literatury. Řeč samozřejmě nemůže být o ničem jiném, než o legendární Gulliverianě, která u nás již vyšla ve speciálu magazínu XXX Comix. Aby v tom však tato hrdinka nezůstala sama, přidalo jí Argo parťáka a tím je lehce zvrácený Zlatý osel.
Jak již bylo řečeno, Manara v těchto dvou dílech vychází z děl klasické literatury. Zatímco u Gulliveriany je naprosto jasné, že se autor inspiroval ve známém díle Jonathana Swifta Gulliverovy cesty, se “Zlatým oslem” je to o něco složitější. Manara zde zabrousil až do starověku, kde si vypůjčil jediný zcela zachovaný latinský román z tohoto období “Proměny (Metamorfózy)”, jehož autorem je Lucius Apuleius Platonicus.
Obě díla vychází v původní verzi bez jakýchkoliv grafických úprav, což ocení především ti, kteří kritizovali “digitalizaci” Manarova Kliku, který vyšel prakticky současně v nakladatelství Crew. Zde zůstává vše u poctivé kresby. Zatímco Gulliveriana se těší sytými a veselými barvami, které evokují hravost a lehkost, Zlatý osel je zcela jiný. Použité barvy jsou celkově temnější a navazují dekadentní atmosféru starověku. Manara si však narozdíl od Gulliveriany vyhrál se samotným stínováním, díky čemuž právě tento komiks působí o něco propracovanějším dojmem.
O tom, že Milo Manara je skutečným mistrem tohoto řemesla asi netřeba dlouze polemizovat. Jeho um navíc můžeme obdivovat ve velkoformátové publikaci, ve které jeho kresby nádherně vyniknou. Zde by se nejspíše hodilo menší upozornění, jedná se o skutečně erotický komiks a Manara rozhodně nemá nejmenší problém s naturalistickým zobrazením i těch nejmenších detailů. Obě tyto dílka jsou sice například oproti Kliku relativně slušná, pokud vám však nedělá dobře pohled na genitálie a lidskou sexualitu, radši se poohlédněte někde jinde.
Co se samotných příběhů týče, je více než jasné, že zázraky zde opravdu očekávat nemůžeme. Autor si z literárních předloh vzal vždy jen nosnou osu příběhu, kterou se rozhodl přizpůsobit svým potřebám a zabalil ji do slušivého grafického kabátku. Oba příběhy jsou tak mnohdy opravdu zkratkovité a moc prostoru pro rozvitý děj skutečně nenabízejí. Manara tak nechává velké pole působnosti na samotných čtenářích a jejich představivosti.
Je však maličko škoda, že se oba příběhy Manara nerozhodl trochu více propracovat a dodat jim více detailů, které by dodali samotnému ději na košatosti a především smysluplnosti. Což se projevuje především v případě Zlatého osla, jehož literární předlohu valná většina čtenářů znát nebude. Manara se naštěstí snaží zachránit situaci alespoň lehkým humorem, kterým dodává příběhům na nadhledu a nenásilnou formou navíc upozorňuje čtenáře, aby jeho dílo nebrali moc vážně. Navíc je příběh v těchto dvou případech skutečně jen nutným doplňkem, kolem kterého autor vystavěl své skvělé kresby.
Po příběhové stránce sice zázraky čekat nemůžeme, ve všech ostatních aspektech však Manara exceluje a velkoformátové vydání od Arga jeho přednosti ještě více podtrhuje. Pokud patříte mezi opravdové milovníky komiksu, “nového Manaru” si rozhodně nesmíte nechat ujít, a to i přesto, že erotika nemusí být zrovna tím pravým šálkem pro vás.
