Martin Stručovský – Bez duše

Česká detektivka stále sice nemá u většiny čtenářů na růžích ustláno, přesto se však situace v poslední době rapidně lepší. Na trhu se objevují stále nová a nová jména, která se snaží dokázat, že i česká detektivní škola má rozhodně co nabídnout. Jedním z posledních přírůstků do této kategorie je i zajímavý románový debut Martina Stručovského – Bez duše.

Přestože tento autor nebude naprosté většině čtenářů nikterak známý, rozhodně se však nejedná o naprostého nováčka. Ostatně v oblasti literatury, především té žánrové, se již pohybuje pěkných pár let, coby kritik a šéfredaktor internetového deníku Sarden. Odtud byl již jen krůček k samotnému psaní. Na svém kontě má však pouze pár povídek a jednu steampunkovou antologii, kterou sestavil společně s Michalem Broncem (Excelsior, gentlemani!). Teprve až s románem Bez duše, který vydává nakladatelství Motto, se však zařazuje mezi “plnohodnotné” spisovatele.

Bude však debut tohoto mladého autora úspěšný a dokáže obstát v tvrdé konkurenci, nebo se zařadí do šedého průměru, kterým se vyznačuje naprostá většina českých detektivek? Minimálně podle nakladatelské anotace je rozhodně na co se těšit. Realita se samozřejmě může výrazně lišit. Za zkoušku však tento román rozhodně stojí.

Stručovský nám představuje postavu Matěje Mlynáře, bývalého policisty, co svou profesi pověsil na hřebík a nyní se živí jako knihkupec na maloměstě. Zvyk je však železná košile a tak se ani Mlynář se nedokáže úplně vzdát zažitých pořádků. Ve chvílích, kdy neprodává knihy, tak funguje jako “soukromé očko”, které pomáhá těm, jenž se ocitli v nesnázích a nemají se na koho jiného obrátit.

Jednoho večera se na Mlynáře obrátí s prosbou i Marta Kučerová, která potřebuje ochránit před bývalým přítelem, jenž se nechce smířit s rozchodem. Snadná rutinní práce, která nebude vyžadovat moc úsilí. Alespoň tak se to ze začátku jeví, jak to tak bývá záhy se něco ošklivě zvrtne. Takřka mrknutím oka se pouhá ochrana před dotírajícím mužem mění v holý boj o přežití…

Pokud očekáváte knížku s poklidným dějem, kde je kladen důraz na klasické policejní vyšetřování, autor vás vcelku záhy vyvede z omylu. Více než ke klasické detektivce, inklinuje Martin Stručovský k drsné americké škole a na jeho románu je to rozhodně znát. A to nejen s ohledem na to, že hlavní hrdina kouří, pije kafe, chlastá a má problémy se ženami, ale i samotný zločin, jako by vypadl z nebezpečného předměstí amerického velkoměsta. S tím je spojen patrně i největší zápor této knihy.

Pokud se totiž blíže zamyslíme nad událostmi v této knize a stylem jakým nám jej autor předkládá a připočteme k tomu prostředí českého maloměsta, je vše rázem jaksi neuvěřitelné. Pokud se však od pomyslného českého “maloměšťáctví” dokážete odprostit, čeká na vás vskutku zajímavý a svěží příběh, který nikde výrazněji nezadrhává a plyne příjemným tempem kupředu.

Samotné postavy jsou vcelku dobře prokreslené a vy nebudete mít problém se s nimi sžít. Především pak na hlavním hrdinovi si autor dal obzvláště záležet a neopomenul ani jeho soukromý život, který je takřka stejně fascinující jako jeho neoficiální profese. Jak je již dnes dobrým zvykem, nesmí samozřejmě chybět ani nezbytný ženský protějšek, jenž dodává Mlynáři patřičnou šťávu a ve správných chvílích dokáže i leccos pěkně zkomplikovat.

Když pomineme fakt, že Bez duše je opravdu hodně inspirované americkou školou, díky které je na “české” poměry možná až zbytečně akční až krutá, dostáváme do rukou vcelku povedenou prvotinu, která autorovi rozhodně ostudu neudělá. Příběh je dobře vystavěný, nikde výrazněji nezadrhává, ani se nezdržuje zbytečnými odbočkami. Zároveň však Stručovský neopomíná ani práci se svými postavami, díky čemuž je může dále rozvíjet a celý příběh tak získává na plastičnosti.

Autor sice nepřichází takřka s ničím novým a využívá zažitých postupů, kombinuje je však umě do sebe, takže výsledek rozhodně nezklame. Samozřejmě, pokud bychom chtěli, našli bychom i další chybky, žádné však nejsou natolik výrazné, že by kazily celkový dojem ze čtení. Lze tedy Bez duše doporučit? Rozhodně! Navíc bude zajímavé sledovat, jak se Stručovský bude dál vyvíjet a kam povedou další Mlynářovy kroky, jelikož autor již pilně pracuje na pokračování…