Martin D. Antonín – Pekelná šleha

Na osmé pokračování oblíbené fantasy série Kladivo na čaroděje si fanoušci museli trochu počkat. Naštěstí je čekání u konce a Pekelná šleha míří na pulty knihkupců a natěšení čtenáři se tak konečně mohou pustit do dalšího dobrodružství party kolem Felixe Jonáše. Nutno říct, že čekání se opravdu vyplatilo a osmý díl by si tak rozhodně neměl nikdo nechat utéct.

Felixův tým byl tentokrát svěřen do zkušených rukou Martina D. Antonína, jenž sice zatím do této série nepřispěl, jinak se ovšem jedná o ostříleného autora, jehož budou čtenáři znát především díky sérii Daemonica, popřípadě kouskům jako je Zelená, nebo Křivé ostří. Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na jeho bohatou povídkovou tvorbu, kterou najdete v řadě antologiích, nebo časopise Pevnost.

Na hlavní hrdiny tentokrát čeká vcelku obehraná písnička. Zachránit dámu v nesnázích, zneškodnit šíleného vědce a jen tak mimochodem zkusit zachránit svět. Jenže to byste nesměli být Felix Jonáš a spol., banda magorů, před kterými si nemůžete být jistí, ani když jste po smrti. A jak už to tak bývá, když se má něco p……., tak se to prostě zkazí, to je fakt a nikdo s tím zkrátka nic nenadělá.

Martin D. Antonín se svého úkolu zhostil opravdu na výbornou a na čtenáře tak čeká další jednohubka, která může směle aspirovat na zatím nejlepší díl série. Celá Pekelná šleha je prakticky od začátku do konce prošpikovaná akcí s takovým počtem zvratů, že fanoušci nemají prakticky žádnou šanci, tušit, co na ně čeká o pár stran dál.

Darion je navíc velmi dobře známý svým “šíleným humorem”, který sice nemusí sednout úplně všem, je však autorovým skvělým poznávacím znamením. Pokud tedy čekáte, že i Pekelná šleha bude prošpikována od začátku do konce třaskavým humorem, budu vás muset trochu zklamat. Darion se tentokrát držel zkrátka, aby jeho díl mezi ostatními moc nevyčníval, naštěstí se to podařilo jen částečně. Takže i tak si užijeme dosyta žánrových hlášek a popkulturních odkazů, které vám na tváři budou permanentně udržovat aspoň malý úsměv.

Dějově se navíc opět posouváme o kousek dál, linie která se line všemi díly, tak dostává další střípky informací, jenž jsou rozhodně zajímavým lákadlem na další pokračování. V Pekelné šleze si navíc užijeme všech postav více méně stejně. Díky tomu se dozvíme i pár zajímavých perliček, včetně několika málo informací o Jonášově působení u VVK, nebo tajemství milostného vztahu Vincenta a Ester von Blaskchkof.

Po dočtení tak nezbývá, než netrpělivě očekávat pokračování a doufat, že se Martin D. Antonín zhostí některého z dalších dílů. Protože právě on zde ukázal, že občas se vyčkat a vydržet opravdu vyplatí, obzvláště když je výsledek stejně dobrý jako Pekelná šleha.