Marie Rejfová – Kdo jinému jámu kopá

Přestože má česká detektivka dlouhou tradici, na růžích rozhodně nemá ustláno. Dlouhou dobu ji doslova válcovala zahraniční konkurence. Naštěstí se poslední dobou začíná blýskat na lepší časy. Máme zde jména jako Sýkora, Kopřiva, Procházka a Smolíková, Goffa a řadu dalších zajímavých autorů. Do této společnosti nyní vstupuji i Marie Rejfová se svou variací na slečnu Marplovou.

Marie Rejfová se poprvé českým čtenářům představila  v roce 2015 románem pro mládež Čarověník, na který o rok později navázala pokračováním Sestra smrt. Kdo jinému jámu kopá je však jejím prvním výletem do literatury pro odrostlejší čtenáře a bude tak velice zajímavé sledovat, jak si povede v porovnání s tvrdou konkurencí, která v tomto žánru panuje.

Ačkoliv je hlavní hrdinka, Josefína Divíšková, přirovnávána k slečně Marplové, moc společných rysů s touto legendární postavou Agathy Christie zde nenajdeme. Na toto přirovnání tak radši zapomeňte. Na druhou stranu to však neznamená, že by si tato hrdinka nezasloužila šanci. Ba právě naopak. Tuto svéráznou čtyřicetiletou učitelkou rozhodně nebudete mít problém si oblíbit.

Právě z pohledu této výstřední čtyřicátnice sledujeme celý případ její kolegyně na výletě v brdských lesích. Josefíně tento hrůzný zločin nedá spát a tak se stejně jako slečna Marplová, pouští do vyšetřování na vlastní pěst. Že se to neobejde bez nejrůznějších nepříjemností, je více než jasné, Josefína se však se vším vypořádá s grácií a humorem sobě samým. A nebo snad ne?…

Nedá mi to a jako první se musím zmínit o samotném zpracování knihy. Tu v knihkupectví skutečně jen tak nepřehlédnete a poděkovat za to může především skvělým ilustracím Daniela Špačka. Jeho tříbarevná obálka skutečně z běžné produkce vyčnívá. A ačkoliv se jedná o detektivku, navozuje zároveň i lehkou a rozvernou atmosféru. Tedy přesně tu kterou je kniha prošpikovaná.

Marie Rejfová se skutečně rozhodla pojmout svou detektivku značně osobitým způsobem. A tak i když je zde patrná detektivní linie, dost často vás bude možná napadat, že čtete nějakou lehčí oddechovku pro ženy, či vyloženě humoristický román. Až by se možná chtělo říct, že autorka to se vstupem mezi “detektivkáře” nebere zas tak vážně. Na druhou stranu je toto pojetí značně originální a svěží, po všech těch hutných a krví nasáklých skandinávských detektivkách.

Po všech stránkách se nám do rukou dostává skutečně oddechová detektivka, která se bere s notnou dávkou nadhledu a ironie. Tomu ostatně dopomáhá i samotná hrdinka, která nejde nikdy pro nějakou tu uštěpačnou poznámku, či pošťouchnutí daleko. Navíc humorných scén a vzájemného špičkování s dalšími hrdiny si zde užijeme opravdu dosytosti. Díky tomu vyznívá i samotná vražda, která se v této knize vyskytuje, tak nějak přívětivě, stejně jako celá kniha.

Bohužel se nedá ubránit dojmu, že autorka místy zbytečně moc tlačí na pilu. Zkrátka a dobře, někdy je toho humoru až zbytečně moc. Stejně tak si autorka dost často vypomáhá řadou až nepravděpodobných náhod, které se hrdince budou jisto jistě v pozdějších chvílích hodit. Na druhou stranu je fakt, že Kdo jinému jámu kopá, rozhodně není tradiční (vážnou) detektivkou, ve které jde především o  věrohodnost.

O to se ostatně Marie Rejfová ani nesnažila, jejím hlavním cílem bylo napsat odlehčenou knihu, která bude ideálním společníkem na letní dovolenou. A právě to splňuje její nejnovější román naprosto dokonale. Třešničkou na dortu je pak dostupná novelka v elektronické podobě Kdo má pod čepicí, která je v podstatě takovým malým úvodem do celé této série, byla by tedy věčná škoda ji minout.