Lisa Lueddecke – Světla na obloze

Klasický příběh o záchraně světa, jedné vyvolené a dlouholeté křivdě zabalený do kouzelného hávu, jenž doslova láká k přečtení. I tak by se dala zjednodušeně shrnout novinka nakladatelství King Cool, jenž nám představuje nadějný debut britské autorky Lisy Lueddecke Světla na obloze.

Tato kniha zaujme bezpochyby již na první pohled. Nádherně ilustrovanou obálku v knihkupectví zkrátka jen tak nepřehlédnete. Navíc perfektně souzní se samotným příběh, ale i tak trochu klame tělem. Tato kniha totiž rozhodně není dětským příběhem, ač by se to mohlo na první pohled zdát, zároveň však není ani plnohodnotnou dospělou fantasy. Stojí, stejně jako tolik oblíbené young adult, takříkajíc na rozhraní, přesto to není ani klasické YA, čímž bezpochyby získává pár plusových bodů. Byť je právě mezi YA velmi často zařazována, osobně si však myslím, že Světla na obloze toho v sobě z YA zase tolik nemají.

Lueddecke nám představuje nádherně propracovaný a zároveň nehostinný svět, v němž se odehrává klasický fantasy příběh o hrdinství a naději. I když svět není tak úplně přesný pojem, samotný příběh se odehrává na nehostinném a chladném ostrově na něm si musí lidé svůj život skutečně zasloužit. Na první pohled tak kniha evokuje severské ságy  a mýty, ke kterým má patrně nejblíže a to i přesto, že se jimi autorka moc neinspirovala.

Vcelku záhy se seznamujeme s hlavní hrdinkou tohoto příběhu, sedmnáctiletou dívkou Ósou, jenž žije společně se svou rodinou a dalšími obyvateli jejich vesnice na nehostinném Skanu. Tento ostrov není na první pohled ničím extra zajímavý, nebýt tajemné epidemie, která si jednou za čas vybere na životech ostrovanů krutou daň. Vždy je předznamenána zlověstnou karmínovou červení na obloze a právě nyní se po sedmnácti letech objevuje na nebi znovu. To však není jediná nepřízeň osudu se kterou se obyvatele Skanu budou muset vyrovnat. Říká se však, že naděje umírá poslední a tak se Ósa vydává na strastiplnou cestu s cílem zachránit svůj lid a zastavit zbytečné umírání.

Světla na obloze jsou na první i druhý pohled klasickým hrdinským fantasy, kdy  se utlačovaná a podceňovaná hrdinka rozhodne i přes nepřízeň osudu zachránit své nejbližší a v podstatě změní celý svět. V tomto ohledu tak autorka nepřináší v podstatě nic nového a zpracovává již stokrát použité téma. V příběhu, či konkrétně v jeho konceptu, tak rozhodně nemůžeme hledat největší sílu této knihy, i když i zde autorka odvedla skutečně poctivou práci.

Největší síla knihy je především v samotném prostředí, kde se příběh odehrává a v jednotlivých detailech, které se před čtenáři postupně rozvíjejí. Lueddecke navíc vcelku dobře pracuje i se samotnými postavami, jenž vám vcelku rychle přirostou k srdci a vy budete společně s nimi prožívat veškeré útrapy, které si pro ně osud přichystal. Navíc zde nechybí dobře vybudované napětí, i emoce. Co však musím nejvíce vyzdvihnout je prakticky absence romantické linie. Ano, určité náznaky zde jsou, ale v naprosto minimální míře. Jak je vidět, jde to i bez beznadějně zaláskovaných hrdinů, kterých je na každém kroku minimálně deset.

Světla na obloze jsou tak skutečně příjemným překvapením, které si na nic nehraje a nesnaží se čtenáře přesvědčit zbytečně o tom, že mají v ruce něco jedinečného. O to lépe, však kniha jako celek působí. Pokud tedy hledáte nenáročnou fantasy jednohubku, která vám zpříjemní jedno, či dvě odpoledne, mohl by být právě debut Lisy Lueddecke zajímavým tipem právě pro vás.