Leigh Bardugo – Griša: Světlo a stíny
ANOTACE:
Ravka, kdysi mocná a hrdá země, se otřásá v základech. Pás neprostupné temnoty obývaný krvežíznivými nestvůrami, ji rozdělil na dvě části. Její budoucnost leží v rukou nic netušící dívky… Alina nikdy v ničem nevynikala. O to víc je překvapena silou, která se projeví v okamžiku, kdy je se svým regimentem napadena a jejímu nejlepšímu příteli hrozí smrt. Jejích výjimečných schopností si všimnou na nejvyšších místech a dívka je dopravena na královský dvůr, kde se má naučit ovládat své dosud nezkrocené schopnosti. Má se stát grišou – členkou privilegované vrstvy mágů a kouzelníků. Jenže nic v tomto světě plném přetvářky není tak, jak se jí snaží namluvit. Alina proniká do tajemného společenství grišů a poznává blíž i jejich nejvyššího mága, okouzlujícího Temnyje. Postupně přichází na to, že vše, co se kolem ní děje, má jediný cíl. Zneužít její jedinečnou moc proti celé zemi i proti ní samotné. Pokud se nechce stát loutkou v rukou zla, musí uprchnout. Jediná možná cesta však vede tam, kam se jiní neodvažují. K pásu neprostupné temnoty…
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Young Adult se stále těší neutuchajícímu zájmu dospívajících čtenářů. Musím říct, že i přes jeho popularitu, mě nechává tento žánr v podstatě chladným. Čas od času ovšem nezaškodí začíst se do něčeho “lehčího” a ten čas právě nastal. Shodou okolností právě nedávno vyšla hodně diskutovaná a očekávaná novinka izraelské autorky Leigh Bardugo Griša: Světlo a stíny. Nabídne však tato YA fantasy něco i čtenářům, kteří tento žánr běžně míjí, nebo se jedná jen o další sérii, kterých v tomto žánru najdeme nepočítaně?
Podle prvotních ohlasů se skutečně máme na co těšit. Autorka nabízí vcelku originální univerzum, které je zcela jasně inspirované carským Ruskem. Samozřejmě zde nemůže chybět ani magie a v neposlední řadě také hrdinka, která má do dokonalosti daleko. Ty z vás, kteří si zakládají na romantické linii, či snad rovnou milostném trojúhelníku, mohu také uklidnit, bez něj by to zkrátka nebyla ta správná YA fantasy. Karty jsou rozdány vcelku nadějně a výsledek? Inu hodnocení nechám asi na každém z vás, pojďme se však podívat na knihu trochu blíže, než si uděláme závěrečný obrázek.
Alina Staarková je v podstatě takovým prototypem hrdinky tohoto žánru. Již odmala se společně se svým nejlepším přítelem Malem protlouká životem. Ostatně část ho strávila i v sirotčinci, zářná budoucnost ji tedy rozhodně nečeká. Nakonec se stane podřadnou učednicí kartografů, kteří putují s carovou armádou napříč Ravkou. Na dohled je obávaná Vrása stínu – pás země, kde slunce nesvítí a kde zlo číhá na každém kroku, včele s obávanými a věčně hladovými Volkrami. A právě na tomto bezútěšném místě objeví Alina své skryté schopnosti, které obrátí její život vzhůru nohama. Z malé neduživé dívky se rázem stává světlonoška, nejmocnější z griš (čarodějů), která je jedinou na záchranu světa a zničení Vrásy stínů…
Griša bezesporu obsahuje spoustu skvělých nápadů, které by zkušený fantasta dokázal přetavit v epickou fantasy ságu, ze které by si nejeden čtenář, sedl doslova na zadek. Bohužel v tomto případě tomu tak úplně není. Kniha v podstatě ze všech stran naráží na mantinely žánru, které určují její další osud. Díky tomu Alinin příběh pomalu ale jistě sklouzává do stereotypu a nenabízí žádné převratné novinky. Možná i proto vám budou připadat určité pasáže jaksi povědomé. Zkrátka a dobře tento příběh zde již byl několikrát, pouze s jinými postavami a v jiném prostředí, jinak se ale vše jaksi opakuje.
Autorka se samozřejmě snažila i o nějaký ten zvrat, nejedná se však o nic extra překvapivého a čtenáři tak v podstatě vědí co bude následovat. S tím je spojené i jednotlivé zařazení postav a přestože se Bardugo snaží lehce mlžit, alespoň co se romantické linie týče, zkušenější moc dobře vědí, kdo kam patří. V seznamu výtek bychom pochopitelně mohli pokračovat dál, nejedná se však již o nic zcela zásadního, co by výrazně rušilo ve čtení.
Ocenit však bezpochyby musíme český překlad. Na Julii Žemlovou čekala řada novotvarů, se kterými se musela vypořádat a nutno říct, že v tomto ohledu se více méně povedlo vše na výbornou. Všechny nová jména a názvy dávají vcelku dobrý smysl a perfektně zapadají do celkového konceptu knihu.
Griša rozhodně není bez chyby a pokud budete číst knihu s přehnaným očekáváním, čeká na vás také nejspíše zklamání. V rámci žánru se jedná o lepší nadprůměr, který však nijak výrazně nevybočuje z řady a nenabízí žádný výrazný “wow” efekt. Bohužel na zkušené čtenáře YA tak žádné výraznější překvapení nečeká a pro nás ostatní je Griša vcelku příjemná oddechovka, se kterou strávíme jedno či dvě odpoledne. Na druhou stranu se jedná o začátek série a tak nás autorka může ještě opravdu mile překvapit.
