L. & S. Hammerovi – Dívka z ďáblova močálu

Po Klubu osamělých srdcí, který vyšel u nakladatelství Host během loňských prázdnin, se sourozenecká dvojice autorů Liselotte a Søren Hammerových vrací na pulty knihkupců s novým případem pro vrchního komisaře Konrada Simonsena a jeho tým kodaňské kriminálky, tentokrát pod názvem Dívka z ďáblova močálu, jež vychází stejně jako předchozí díly této série v překladu Michaely Weberové.

Liselotte a Søren Hammerovi, dánští sourozenci, kteří se i přes velmi rozdílné profese (zdravotní sestra a učitel) spojili, aby uvedli v život jednu velmi úspěšnou kriminální sérii. Již první tři díly (Bestie uvnitř, Za všechno se platí, Klub osamělých srdcí) zaznamenaly v Dánsku obrovský úspěch. Vrchního komisaře Konrada Simonsena si čtenáři zkrátka velmi oblíbili, a tak není divu, že se sourozenecké duo v současné době věnuje pouze psaní. O čemž ostatně svědčí již čtvrtá kniha autorů, která u nás právě vychází.

Tak trochu netradičně, známe již od samého začátku totožnost vrahů a jejich oběti. I díky tomu mohli autoři rozehrát příběh hned z několika pohledů. Samozřejmě nesmí chybět samotné vyšetřování, kterého se ujímá Simonsen se svým týmem. Druhou zajímavou linií je určitě pohled do kodaňského podsvětí, kde bují obchod s bílým masem a praní špinavých peněz.

Obětí je mimochodem mladá nigerijská žena, která měla v Dánsku oficiálně dělat aupair, realita je ovšem daleko prostší, stejně jako stovky jí podobných žen se i ona stala sexuální otrokyní, jejíchž život mají v rukou jiní, což se jí bohužel stalo i osudným. Kdo stojí za tímto zločinem a proč musela dívka zemřít? To je jen pár otázek, na které musí Simonsen se svým týmem najít odpovědi.

Toto na jednu stranu velmi závažné téma, bylo zpracováno již nesčetněkrát jinými autory ještě před Dívkou z ďáblova močálu, jak se ovšem zdá, stále je vděčné a má co nabídnout. Na druhou stranu však autoři nepřicházejí s ničím novým. V čem se však od konkurence snaží odlišit, je fakt, že tam kde si ostatní zakládají na násilí a krvi, Hammerovi toto taktně překračují a zabývají se spíše psychologií samotných postav i jejich osudy, které zde hrají, stejně jako například v krimi sérii Camilly Lackberg, velmi důležitou roli.

Díky tomu nemohou čtenáři očekávat žádnou akční jízdu plnou přestřelek a zběsilé honby za pravdou. Ostatně kdo měl již možnost číst předchozí díly této série, určitě ví o čem mluvím, protože i tato kniha se nese v podobném duchu jako předchozí Simonsenovy případy. I zde dostávají postavy opravdu hodně prostoru a autoři tak opět odkrývají nové a nové střípky z jejich minulosti. A ačkoliv má každá kniha této série uzavřený děj a dá se číst samostatně, doporučuji začít od prvního dílu, protože právě minulost a osobní vztahy hlavních hrdinů zde hrají daleko důležitější roli než u jiných autorů, a tak byste byli o leccos ochuzeni.

Přestože se autoři tentokrát rozhodli rozdat karty hned na začátku, čtenáři se rozhodně nemusí bát, že by trpěli nudou. Hammerovi si schovali pár es v rukávu a nezapomněli ani na nějaký ten zvrat, ovšem bude dobré upozornit, že zde vše probíhá trochu pozvolnějším tempem, než je současný trend.

Dívka z ďáblova močálu sice na první pohled nijak nevybočuje z dlouhé řady skandinávských detektivek, své čtenáře si však rozhodně najde. A to ať už díky stylu jakým jsou jednotlivé knihy napsány, nebo pro samotné postavy, které nejednomu čtenáři rozhodně přirostou k srdci. Jedná se totiž o obyčejné lidi a ne o geniální a nezničitelné vyšetřovatele, kteří vše vyřeší a přežijí i jistou smrt.