Kurt Vonnegut Jr. – Když smrtelníci spí

Třetí posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám předkládá další originální povídky z počátku autorovy kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem, která svérázně formuje osudy jeho postav. Brilantní technik George se tak rozhodne pro dráhu obchodního cestujícího, která mu umožní žít se svou mluvící lednicí Jenny, mladá, idealistická sekretářka Amy se zamiluje do bankovního lupiče na útěku, štědré životní pojistky vyvolají epidemii sebevražd, ambiciózní a sebevědomý stavitel silnic si doma hraje s vláčky, dokud mu jeho fantazijní říši nezničí nemilosrdný ženský element, zapšklý novinář je přinucen předsedat výboru soutěže o nejlepší vánoční osvětlení, čímž mu do života zasáhne nejprve podezřele rozhazovačný kriminálník a poté i vánoční zázrak, postarší vdova po chovateli prasat dostává dojemné milostné dopisy od tajemného muže a rozhodne se čelit realitě tím, že se za ním vypraví osobně… V souboru Když smrtelníci spí Vonnegut se sobě vlastní obrazotvorností, pozorovatelským nadáním i humorem výstižně zachycuje, jak vypadá nebo by mohl vypadat svět kolem nás.

…………………………………………………………….

Jen pár spisovatelů dvacátého století dokázalo ovlivnit několik generací čtenářů, tak jako právě Kurt Vonnegut Jr.. Tento autor doslova zlidověl a osvojili si ho fanoušci napříč všemi společenskými vrstvami. Od jeho smrti v roce 2007 uplynul již nějaký ten čas, přesto se i nadále těší velkému zájmu čtenářů, i díky tomu nyní vychází jeho další posmrtná sbírka povídek Když smrtelníci spí, které se již tradičně ujalo nakladatelství Argo.

Kurt Vonnegut byl svým způsobem velmi zvláštní a originální autor. Jeho díla se pohybovala na pomezí několika žánrů. Dost často jeho dílka zasahují do science fiction, přesto v sobě obsahovala něco velmi důvěrně známého a uvěřitelného. A i čtenáři, kteří se s Vonnegutem doposud nesetkali, určitě již slyšeli o některých jeho dílech. Vonnegut vydal svoji prvotinu Mechanické piano v roce 1952, od té doby následovalo několik neméně známých děl jako Sirény z Titanu (1959), nebo Matka noc (1961). Mezi nejznámější jeho díla bezesporu patří Jatka č.5 (1973), Snídaně šampionů (1972), nebo Groteska z roku 1981. Opravdový průlom a obrovský příval popularity zažil ovšem již díky románu Kolíbka (1963), který ho katapultoval do všeobecného podvědomí čtenářů, kde zůstal až do své smrti v roce 2007.

Když smrtelníci spí jsou již třetí posmrtně vydanou sbírkou povídek od tohoto autora, kterou Argo vydává. Po sbírkách Na Armagedon (2010) a Vyletí ptáček (2011) zde máme další zajímavý počin, který tentokrát mapuje autorovo převážně rané období. Povídky jsou protkané uvolněnou atmosférou padesátých let, doby kdy naprostá většina těchto šestnácti drobných textů vznikla a doby kdy Vonnegut opustil své místo v General Electric aby se stal spisovatelem na volné noze. Fanoušci tohoto autora se tak mají možnost setkat s dalšími jeho dílky, které nebyly doposud nikde publikovány. Překladu povídek se ujal Petr Štádler a jak je již zvykem jednotlivé povídky doprovázejí originální ilustrace, které pocházejí přímo od autora.

Povídky z padesátých let jsou ve srovnání s pozdější autorovou tvorbou více jednodušší stylem i motivy. Jsou takříkajíc „ze života“, o normálních lidech a situacích. Přesto i zde již najdeme pár ujetých náznaků tolik typických pro jeho tvorbu. Celá tato sbírka se nese v poklidném, roztomilém a osvěžujícím tempu, který z něj dělá ideálního společníka do horkých letních dnů. Vonnegut zde i přes celkovou jednoduchost dokáže skvěle pobavit, ale stejně tak i pohladit na duši.

Příběhy z této sbírky mají jasný směr a na rozdíl od překombinovaných textů, se kterými se setkáváme dnes a denně, nenutí čtenáře nad ničím hloubat, nebo se neustále vracet v textu zpět, abychom vůbec pochopili co nám autor chtěl říct. Vše je jednoduché s předem danou zápletkou, kterou nemusíte složitě objevovat. Díky této lehkosti se můžete naplno uvolnit a užívat si jednotlivé příběhy naplno, tak jak to autor zamýšlel.

I díky všudypřítomnému humoru řady z nich, nejsou rozhodně nudné a dokážou zaujmout i náročnějšího čtenáře, který uvítá jejich lidský rozměr. Autor se zde primárně zaměřuje na lidské emoce a pocity, od lásky, přes extrémní odpovědnost, až k pocitu zadostiučinění. To je jen pár namátkou vybraných věcí, které čtenáři v této sbírce naleznou. A přestože jsou to dílka stará přes šedesát let, stále neztratili nic ze své aktuálnosti a atraktivity pro dnešní čtenáře.

A pokud jste se s Vonnegutem a jeho tvorbou doposud nesetkali, možná vás Když smrtelníci spí přesvědčí, nebo alespoň nalákají k dalším dílům tohoto jedinečného autora dvacátého století. Pokud ne, pořád v této knize získáváme milého společníka na dovolenou, který dokáže vykouzlit úsměv na tváři a od svého čtenáře nežádá takřka nic, jen uvolnění a lehký závan sentimentality nad léty minulými.

…………………………………………………………….