Kristýna Sněgoňová – Zřídla

ANOTACE:
Pod našima nohama se nachází spousta věcí: třeba vodovody, plynovody, optické kabely, metro… Teda to zrovna v Brně ne, ale zato tam můžete narazit na magická Zřídla – skryté zásobníky mocné energie. Jejich Strážcem se může stát každý, kdo má dar a dokáže se na Zřídla napojit, ať už je to holka z knihovny, divný chlápek od vedle, nebo třeba nenápadný uklízeč z nádraží. Moc Zřídla se dá využít všelijak – třeba pro větší sílu, štěstí, lásku nebo tvoření úžasných věcí. Jenže teď mizí jedno Zřídlo za druhým a je jasné, že za tím stojí někdo ze Strážců. A může to být kdokoliv. Stahují se mraky a hrozí válka o tenčící se zdroje magické energie.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Rivalita mezi Prahou a Brnem je pověstná a sahá do hluboké minulosti. Jisté však je, že moravská metropole měla vždy něco extra. Vzpomenout můžeme například Špilberg, šaliny, potažmo orloj, který připomíná čů… ale to už maličko odbočujeme. Nyní k nim Kristýna Sněgoňová přidává i magická Zřídla, díky kterým mají v Brně i něco jako superhrdiny.
Už je tomu rok, co na české fantastické scéně, jako kometa, zazářila talentovaná Kristýna Sněgoňová. Její Krev pro rusalku se takřka okamžitě stala jedním z nejúspěšnějších a nejpovedenějších debutů české fantastiky posledních let. Aby však nedošlo k mýlce, autorka rozhodně není na literárním poli žádným žádným nováčkem.
Doposud se s ní však mohli setkat akorát příznivci povídkové tvorby. Na svém kontě má celou řadu cen z žánrových soutěží. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných. S jejími povídkami jsme se mohli setkat jak v časopise Pevnost, tak i v celé řadě antologií. Avšak teprve Krev pro rusalku dala naplno vyniknout jejímu talentu. Nyní se Sněgoňová vrací zpět na scénu, aby nám představila svůj druhý román.
Je samozřejmě více než jasné, že po veleúspěšném debutu, nejsou očekávání zrovna malá. Naštěstí vás mohu již teď uklidnit, že vás tato talentovaná autorka ani na podruhé rozhodně nezklame. Byť na fanoušky, kteří očekávají další příběh točící se okolo rusalek s notnou dávkou noirové detektivky, patrně čeká menší překvapení. Sněgoňová se tentokrát rozhodla pro trochu jiný příběh, který má ale rozhodně co nabídnout.
Představte si, že kdesi hluboko pod vámi se ukrývají magické zásobníky energie – Zřídla, které svým “služebníkům” propůjčují úžasné nadpřirozené schopnosti. Jenže všechno něco stojí. A tak aby to nebylo tak jednoduché, tak si na energii ze Zřídel vytvoříte vcelku snadnou závislost. Mnohem důležitější pak je ale informace, že tyto magické rezervoáry jsou vcelku nestabilní a tak aby nevybuchly a nezničily široké okolí, je potřeba od nich neustále odčerpávat energii. To je hlavní úkol skupinky “obdařených služebníků”, kteří se nazývají Strážci. Jenže jednoho dne začnou magická Zřídla vysychat a mizet před Strážci tak stojí nelehký úkol, odhalit původce veškerých problémů a zachránit tak alespoň zbytek magie, který se v Brně vyskytuje…
Sněgoňová se i na podruhé vytasila se skutečně zajímavým tématem. Avšak zatímco v Americe by Strážce oblékli do přiléhavých uniforem a udělali by z nich národní hrdiny, mentalita Čechů je maličko jiná. Hlavně všechno udržet pod pokličkou, co kdyby na “výhodách” chtěl profitovat i někdo jiný. Autorka tak nechala celé toto společenství a “mystérium okolo Zřídel” operovat v utajení. Díky tomu jsou Zřídla sice akční a zajímavá záležitost, celkové vyznění je však trochu překvapivě dosti komorní.
Co je však rozhodně potřeba vyzdvihnout jsou samotné postavy. Ty jsou sice obdařeni nadpřirozenými schopnostmi, které jim dávají celou řadu možností, stále je však jasně vidět, že se jedná o úplně obyčejné lidi. A to včetně kladných, tak i záporných vlastností. Ostatně, ne nadarmo se říká, že s mocí přichází velká zodpovědnost. Hrdinové této knihy by mohli vyprávět…
Když už zmiňujeme samotné hrdiny, tak ti co četli předchozí autorčinu knihu patrně dobře vědí, že se patrně ani zde úplně klasického “klaďase” nedočkáme. Zástupkyně něžnějšího pohlaví jsou tentokrát hned dvě. Lída, členka neužšího vedení Kruhu, která vždy a stále přísně dodržuje veškerá pravidla. Druhou do party je rusovláska Barbara, které vám bude více než cokoliv jiného hlavně líto. Sama se k záležitosti okolo Zřídel dostala pouhou náhodou a naprostou většinu knihy neví která bije. A pak je zde Lukáš, bývalý člen Kruhu… no to je kapitola sama pro sebe. Zkrátka a dobře, jestli si vás některá z postav zcela získá (lítost nepočítám) tak opravdu gratuluji.
Aby však Zřídla nebyly jen obyčejnou lineární urban fantasy Sněgoňová se v této knize snaží prolínat přítomnost s minulostí, ve které se postupně odhalují důležité události a smysl jednání jednotlivých postav. A ono to více méně funguje. Jen je škoda, že si Sněgoňová nedala více práce s celým světem. Kde a kdy se poprvé objevili Zřídla, co za nimi stojí a existují i někde jinde? Otázek je zde opravdu hodně a mají je i samotní hrdinové, bohužel vše je zahráno do autu jednoduše tím, že nikdo neví. A to je přeci jen maličko škoda.
Zřídla tak sice mají pár menší vad na kráse, rozhodně se však jedná o vskutku povedený kousek, který by žádnému fanouškovi žánru neměl uniknout. Osobně mě sice více oslovil detektivní příběh točící se okolo rusalek, ale ani “brněnští superhrdinové” si nevedou vůbec špatně. Sněgoňová tak opět dokazuje, že po právu patří mezi největší naděje současné české fantastiky, která po letech útlumu a stagnace opět zažívá zajímavé obrození.