Stephen King – Lunapark

Kdo z nás by si nevzpomněl na dětská léta, kdy jsme se celý nedočkaví a plní očekávání těšili, až přijede pouť a my si budeme moci užít tu obrovskou spoustu atrakcí, které nás svými světýlky lákaly k vyzkoušení. Na tuto notu hraje i Stephen King, který se své knize Lunapark vrací do let minulých, kdy zábavní parky byly tou pravou zábavou pro celou rodinu.
Král hororu se nám již představil v mnoha podobách. V Lunaparku však přichází ve své ryzí podobě. Stará dobrá duchařina, to a mnohem víc hlásají titulky recenzí v Kingově domovině ve Spojených státech. V jeho knihách čtenáři najdou vše, po čem touží a mnohdy něco navíc. Ovšem největší oblibu si autor získal právě svými duchařskými příběhy, ve kterých čtenáře dokáže děsit tak, že by se v něm krve nedořezal. A právě v této knize najdeme od všeho trochu. Kolotoče, horské dráhy, dům hrůzy a hořkosladký příběh, který zasáhne nejednoho čtenáře, právě takový je Lunapark.
V tomto kousku se společně s hlavním hrdinou vracíme do roku 1973. Devin Jones, vysokoškolák s literárním střevem se vzpamatovává z neopětované lásky a osud zavane jeho zlomené srdce do malého městečka v Severní Karolíně, kterému vévodí zábavní park. Jonesy se rozhodne strávit léto u kolotočů, jako pomocná síla a získat trochu peněz pro nový školní rok. To ovšem netuší co mu nadcházející léto mezi kolotoči a domem hrůzy přinese.
Ačkoliv v době vydání této knihy autor velice rád experimentoval s žánry, právě Lunapark a další jeho příběhy ukázaly, že se King velmi rád vrací do dob, kdy výdobytků moderní techniky, nebylo tolik jako dnes a do dob, kdy generace květinových dětí měla na růžích ustláno. Ani Lunapark v tomto ohledu není jiný. Léta dávno minulá Kingovi prostě svědčí a trocha té nostalgie přeci nikomu ještě neublížila.
Byť zahraniční titulky v době vydání hlásaly, že si duchů užijeme dosytosti, přeci jen Lunapark není klasickým hororem v právem smyslu slova. Jedná se spíše o psychologický thriller, který nám k závěru trochu víc potemní a maličko přivoní k nadpřirozenu. Kombinaci, která se čte jedním dechem, autor zvládl s nonšalantností a lehkostí sobě vlastní.
Nostalgický pohled na Ameriku a její zábavní parky, může mnohým čtenářům připomenout legendární muzikál Pomáda, kdy si mládež užívala své mládí plnými doušky. Ovšem i přes bezstarostný život, každý z nás v sobě skrývá svou stinnou stránku a nese si sebou své běsy. A v Lunaparku tomu není jinak, stejně jako v běžném životě, i v zábavním parku zažívá osazenstvo své vzestupy a pády, ze kterých nezbývá nic jiného, než se oklepat a jít dál.
Autor si ani tentokrát neodpustil trochou kritiky. Pozornému čtenáři neunikne povzdechnutí, právě nad stavem zábavních parků v Americe, kdy malé „rodinné“ parky postupně mizí z mapy, aby je nahradily neosobní molochy v čele s Disneylandem a jemu podobných. A tak se hrdinové Lunaparku vrhají do práce s plnou vervou a dávají parku celé své srdce i když tuší, že jeho dny jsou sečteny.
Kdo se s Kingem již setkal, rozhodně uzná, že jeho knihy patří mezi bestsellery po právu. A s Lunaparkem to nebylo jiné a přestože má tato kniha již pěkných pár let za sebou, rozhodně neuděláte chybu když se k ní vrátíte. Král se vrátil a předložil čtenářům knihu, která i za dlouhých zimních večerů připomene prosluněné dny a vzpomínky na chvíle strávené u kolotočů.
STEPHEN KING – LUNAPARK
PŘELOŽIL: LINDA BARTOŠKOVÁ
VYDAL: BETA
ROK: 2013
STRAN: 204
ISBN: 978-80-7593-240-2